Inflace v Česku opět roste. V listopadu vykázala v meziročním vyjádření úroveň 16,2 procenta, zatímco meziměsíčně rostla o 1,2 procenta. V meziměsíčním vyjádření jde o nejvýraznější růst inflace od letošního července. V meziročním vyjádření narostla listopadová inflace z říjnové úrovně 15,1 procenta.
Inflace v meziročním i meziměsíčním vyjádření překonala drtivou většinu expertních odhadů. Zaostala však za prognózou České národní banky. Ta předpokládala listopadový meziroční růst cen čítající 18,8 procenta. ČNB však svoji prognózu sestavila v době, kdy nebylo zcela zřejmé, jak Český statistický úřad metodicky ošetří říjnové zavedení vládních podpůrných opatření, tedy energetického úsporného tarifu a odpuštění příspěvku na podporované zdroje energie. Tato opatření totiž v listopadu snížila inflaci o 3,6 procentního bodu, neboť bez jejich realizace by v meziročním vyjádření vykazovala úroveň 19,8 procenta.
Je však třeba jedním dechem dodat, že tato takřka dvacetiprocentní inflace by v takovém případě sama představovala určité zkreslení, neboť by byla uměle navýšena vládním zásahem zase z loňského roku. Tehdy v měsících listopadu a prosinci ještě Babišova vláda přechodně zavedla nulovou DPH ze zemního plynu a elektřiny, což energie zlevnilo. V porovnání s takto poníženou základnou loňského listopadu je tak meziroční růst letos v listopadu nutně výraznější, než by byl bez loňského zásahu Babišovy vlády.
Letošní listopadová čísla k inflace tedy v sobě zahrnuje hned dvě zásadní zkreslení, daná loňským i letošním mimořádným zásahem tehdejší a současné vlády.
Bez letošních podpůrných opatření by v listopadu elektřina meziročně zdražovala o 64,3 procenta, zatímco takto zlevňuje o 23,4 procenta. V říjnu elektřina v ČR zlevňovala v meziročním pohledu nejvýrazněji v celé EU, o 38,2 procenta. Listopadové zmírnění jejího zlevňování má na svědomí právě zmíněné loňské snížení DPH z ní. Zemní plyn výrazně zrychlil svůj růst, takže v listopadu meziročně zdražil o 139 procent, opět z nemalé části kvůli loňskému snížení DPH z něj na nulu.
Kromě energií se na listopadovém meziročním růstu cen výrazně podílí také potraviny. Cukr meziročně svoji cenu více než zdvojnásobil, když zdražil o zhruba 109 procent, výrazně zdražují také vejce (o zhruba 72 procent), mléko, mouka, brambory či oleje. Zmírňuje naopak růst cen automobilů a díky poklesu cen ropy na světových trzích i pohonných hmot.
V lednu je třeba počítat s návratem inflace až k úrovní osmnácti procent, neboť odezní efekt úsporného tarifu, přičemž ceny energií se zvýší k úrovni stropu, jež bude právě od ledna platit. ČNB ale zatím na inflační vývoj nebudou reagovat zvýšení základní úrokové sazby. Ta by tak v druhé poloviny roku 2023 měla klesnout pod stávající úroveň sedmi procent, přičemž za rok touto dobou bude nejspíše na úrovni 5,75 procenta.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
