Letiště Václava Havla v Praze-Ruzyni patří k těm letištím EU, která vůbec nejvíce zasáhl propad objemu letecké dopravy v důsledku opatření pro boj s šířením koronaviru. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Eurostat.
V březnu letošního roku klesl počet odbavených cestujících v Praze-Ruzyni meziročně o 0,8 milionu, což odpovídá propadu o 65 procent. Výrazněji se počet odbavených cestujících propadl jen na sedmi evropských letištích, převážně německých (viz graf níže). Největší propad, o 3,5 milionu cestujících, vykázalo frankfurtské letiště.
Žádné z tuctu letišť EU, kde nastal největší absolutní propad počtu odbavených cestujících, navíc nevykazuje hlubší procentuální propad než pražská Ruzyně. Stejný propad, taktéž o 65 procent, ovšem vykazují ještě mnichovské letiště a berlínská letiště Tegel a Schönefeld.
Nutno však říci, že statistika Eurostatu pokrývají jen ty země EU, které svoji statistiku dosud zveřejnily.
Letos v březnu odbavili v Praze-Ruzyni 432 640 cestujících, přičemž loni v březnu se jednalo o 1 243 290 osob. Přitom letos v lednu i únoru byl počet odbavených cestujících meziročně vyšší, když v obou měsících přesáhl hodnoto jednoho milionu.
S citelným poklesem počtu odbavených cestujících se musela letos v březnu smířit všechna klíčová tuzemská letiště civilní dopravy. Relativně nejmenší úbytek odbavených cestujících zaznamenaly meziročně Kralovy Vary, a sice 36,5 procenta. Pardubice v březnu meziročně přišly o 62,8 procenta odbavených cestujících. Letiště v Brně a Ostravě na tom byla dokonce ještě hůře než Praha, když ztratila 69,4, resp. 76,7 procenta cestujících.
Pro ta regionální tuzemská letiště, která již delší dobu nevykazují nijak příznivé hospodářské výsledky či jsou zasažena úbytkem cestujících či linek, může být zásah koronaviru až likvidační, zejména pokud by celosvětový i evropský citelný propad letecké dopravy trval řádově roky.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
