Češi, kteří chtějí v příštím roce ušetřit až tisíce za energie, by právě teď měli zbystřit. V září totiž pro řadu z nich nastává ideální čas na změnu dodavatele elektřiny či zemního plynu.
Lidé, kteří mají smlouvu se stávajícím dodavatelem na dobu určitou, končící koncem roku, musí jednat už právě nyní. Smlouvu na dobu určitou je totiž třeba vypovědět ke konkrétnímu termínu, jinak hrozí pokuta za předčasné ukončení smluvního vztahu. Se smlouvou se zpravidla pojí tříměsíční výpovědní doba, což právě znamená, že dát vědět záměr změnit dodavatele je třeba už v září. Tříměsíční výpovědní doba se obvykle pojí také se smlouvami na dobu neurčitou, takže i ti lidé, kteří mají právě tento typ smlouvy a od příštího roku chtějí změnit dodavatele, by měli jednat právě v září.
Zejména ti lidé, kteří elektřinou či zemním plynem vytápí, mohou nynější změnou dodavatele ušetřit v příštím roce až tisíce korun.
Každoročně možnosti změnit dodavatele energie využije půl milionu Čechů. Mnozí z ostatních však možnost takto ušetřit stále nedoceňují, resp. si ji ani pořádně neuvědomují.
V případě elektřiny lze změnou dodavatele ušetřit přes dva tisíce korun ročně, v případě zemního plynu dokonce kolem pěti tisíc korun. Domácnost, která pravidelně mění dodavatele, může takto výrazně ušetřit třeba i několik let v řadě.
V současnosti tomu ještě navíc nahrávají obecné podmínky na trhu s energiemi. Jejich ceny se totiž v důsledku koronavirové krize a ochromení ekonomiky vyvíjejí z hlediska běžného spotřebitele příznivěji, než se na začátku roku zdálo, a to zejména v případě zemního plynu.
Dodavatelé energií často mají dva ceníky – jeden pro stávající, a jeden pro nové zákazníky. Ten pro nové zákazníky je cenově výhodnější. Koronavirová krize, která vytvořila silný tlak na pokles cen energií, umožňuje dodavatelům své již tak výhodnější nabídky novým klientům ještě více „osladit“.
Kdo se však ke změně dodavatele neodhodlá, nebo ji propásne, ten s žádnou „sladkou odměnou“, v podobě výrazné úspory, počítat nemůže.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
