Poplatek 200 korun za vjezd do části Praha 1 je poplatek „za nic“
Bez vytvoření odpovídající záchytné parkovací a obchvatové či objízdné infrastruktury, je zavedení poplatku za vjezd do části Prahy 1 pouze alibistickým... více
Česká metropole Praha si pohoršila v žebříčku (zde), jejž společnost Mercer sestavuje na základě vyhodnocení kvality života z hlediska cizinců. První v pořadí je rakouská metropole Vídeň, následovaná švýcarským Curychem a novozélandským Aucklandem. Vůbec nejhůře si stojí súdánský Chartúm. Praha obsazuje až 71. příčku.
Na první Vídni autoři žebříčku oceňují její bohatou historii, úchvatnou architekturu a pulzující kulturní život; město podle nich nabízí svým obyvatelům vysokou kvalitu života v řadě ohledů. Naproti tomu Praha, podobně jako osmdesátá Budapešť nebo pětaosmdesátá Varšava, podle autorů žebříčku čelí zhoršení kvality života. Musí se totiž prý vypořádávat s hospodářskou nestabilitou, neklidnou politickou situací a společenskou nerovností, které nepříznivě poznamenávají kvalitu života obyvatelstva těchto metropolí. Další z metropolí Visegrádské čtyřky, Bratislava, se umisťuje třiaosmdesátá. Nejlépe z měst někdejšího východního bloku tak dopadá devatenáctý Berlín a devětapadesáté Lipsko. To jsou jediná dvě města východní strany někdejší železné opony – i když Berlín do ní spadal pochopitelně jen částečně –, která se umisťují výše než Praha.
Praha končí hůře dokonce i než britský Birmingham, obávaný pro svoji poměrně vysokou míru kriminality (zde), severoirský Belfast nebo americká města Philadelphia nebo Atlanta. Dopadá však lépe než taková Dubaj, tedy hlavní město stejnojmenného arabského emirátu a současně vyhledávaný mezinárodní turistický i dopravní uzel.
Bez vytvoření odpovídající záchytné parkovací a obchvatové či objízdné infrastruktury, je zavedení poplatku za vjezd do části Prahy 1 pouze alibistickým... více
Kraje a obce České republiky loni hospodařily s třetím největším přebytkem v historii, a to 32,8 miliardy korun. Takřka polovinu z tohoto přebytku... více
Ruská ropa z Dálného východu se už – nezvykle – prodává dráže než severomořská ropa Brent, jejíž cena světu, zejména... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.