Zpřesněné údaje k výkonu české ekonomiky v prvním letošním čtvrtletí poskytují obrázek hospodářství, které – zatím – zůstalo do značné míry odolné tváří v tvář hrozbě eskalace obchodních válek nebo takzvaného tvrdého brexitu.
Růst ve výši 2,6 procenta v meziročním vyjádření dokonce překonává očekávání trhu, který ve střední hodnotě analytických odhadů počítal s tempem expanze čítajícím 2,5 procenta.
Zatímco německá ekonomika se na přelomu roku málem ocitla v technické recesi, ta česká už čtvrté čtvrtletí v řadě podává poměrně vyrovnaný výkon. Nezasáhly ji tedy tolik jako Německo ani spíše přechodné nepříznivé vlivy typu nových emisních homologačních kritérií na území EU.
Ačkoli i Česko se potýkalo s nižší dynamikou výroby aut, zpracovatelský průmysl jako celek, tedy včetně například výroby strojů nebo plastů, podal solidní výkon a ekonomiku stále táhl. Podpořil jej i zahraniční obchod, který rovněž vykázal solidní odolnost vůči nepříznivým mezinárodním vlivům. Ekonomiku ale táhla opět i spotřeba domácností. Tu stimuluje nadále výrazný růst mezd a platů. Objem mzdových nákladů sice v prvním čtvrtletí meziročně rostl s nepatrně slabší dynamikou než v uplynulých kvartálech, avšak za tím je třeba vidět i to, že český trh práce je „přebraný a vybraný“ a míra nezaměstnanosti už klesá jen velice pomalu.
Česká ekonomika však zaostala za dalšími zeměmi Visegrádské skupiny. Maďarsko rostlo v prvním čtvrtletí meziročně tempem 5,3 procenta, Polsko tempem 4,6 procenta (polská data budou zpřesněna dnes v 10 hod) a konečně Slovensko přidalo 3,7 procenta.
V následujících čtvrtletích přitom česká ekonomika dále ztratí na růstové dynamice. Zejména kvůli napjatému mezinárodnímu obchodnímu klimatu. Obchodní války, které probíhají nebo snadno probíhat mohou hned na několika „frontách“ (nejnověji i na americko-mexické), se dříve či později promítnou do výkonu českého zahraničního obchodu a také zpracovatelského průmyslu více nepříznivě než v letošním prvním kvartále.
V květnu přicházely ze světa pro českou ekonomiku převážně špatné zprávy. Pravděpodobnost, že Spojené státy ještě letos zavedou cla na evropská auta a autodíly vzrostla, stejně jako riziko tvrdého brexitu v letošním posledním čtvrtletí. Stupňuje se obchodní napětí mezi Spojenými státy a Čínou, které v květnu získalo další rozměr v podobě neskrývaného zápasu o technologickou dominanci, který může trvat dlouhou dobu.
Česká ekonomika tak vlivem těchto událostí letos vykáže růst ve výši 2,3 procenta, přičemž existuje riziko, že růst bude ještě nižší.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
