#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Pošta nezachytila trendy internetu. Měla by rušit pobočky, ne listonoše

28. června 2019

Jednodušší a rychlejší fungování nebo vyšší spolehlivost doručování. To si Česká pošta slibuje od snižování pracovních míst o 7000.  Jaká je budoucnost poštovních služeb?

Česká pošta je ve ztrátě. Ještě na konci 90. let měla zisk přes miliardu korun. Pak na ní ale dopadl vývoj informačních technologií. „Místo korespondenčních lístků jsme začali používat e-maily. On-line komunikace nahlodala celý model,“ říká na Dvojce v pořadu Jak to vidí… ekonom Lukáš Kovanda.

„Pošta nezachytila trendy, které internet přinesl a které jí mohly prospívat. Například on-line obchody, e-shopy, větší objem balíkové přepravy a zásilek. Nedokázala to zužitkovat, což je určitá chyba na straně managmentu.“ Podle Kovandy je třeba celý podnik ozdravit.

Snížit pobočky, ne zaměstnance

Nemělo by se to ale dít na úkor poštovních doručovatelů. Ti totiž za problémy nemohou. „Už teď je jich málo a jsou špatně placení. Pošta by měla přikročit k jiným krokům.“ Jedním z nich by mohlo být rušení poboček.

„Máme snad jednu z nejhustších sítí kamenných poboček na světě.“ Hlavně v malých obcích by podle Kovandy mohly poštovní služby provozovat prodejci potravin nebo suvenýrů. Tak to už funguje v několika západních zemích. „Je to něco na způsob partnerského byznysu.“

Centrum společenského života

Právě pobočky pošt na malých obcích jsou ale dnes často i středobodem společenského života. Při rušení by tak mohl nastat problém. „Nepřejí si to politici ani na krajských nebo celostátních úrovních. Cítí, že by se to mohlo obrátit proti nim.“

„Je třeba posoudit, jestli ztráta stojí za to, abychom provozovali společenská místa setkání v jednotlivých obcích zvaná pošty, nebo raději upřednostníme zefektivnění chodu organizace,“ dodává.

Další témata rozhovoru: nízká důvěra v ekonomický vývoj v Česku; vliv nového ředitele na Evropskou centrální banku; uvolnění měnové politiky.

Přepis rozhovoru

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den přeje Zita Senková. Dnešním hostem v Jak to vidí je ekonom Lukáš Kovanda. Já vás vítám. Dobrý den.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme například politiku Evropské centrální banky i souboj o jejího nového šéfa, nebo také otázku, zda a nakolik přeje nová doba poštovním službám. Inspirativní poslech. Česká pošta v rámci restrukturalizace během šesti let sníží počet pracovních míst o 7 000 ze stávajících 30 000. Tento krok má přinést jednodušší a rychlejší fungování služeb, vyšší spolehlivost doručování a pošty bez front. Jak to hodnotíte, pane Kovando? Zastaví to propad pošty? Ta je v dlouhodobé ztrátě. Minulý rok uzavřela s provozní ztrátu přesahující miliardu korun.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Česká pošta je ve ztrátě. Česká pošta určitě má na to, aby byla zisku. Když si vzpomeneme na situaci z konce devadesátých let, tak měla zisk přes miliardu korun. Nicméně pak udeřil samozřejmě pro ni nepříznivě vývoj informačních technologií. Místo korespondenčních lístků jsme začali používat e-maily a tak podobně. To znamená on line komunikace značně nahlodala ten obchodní model České pošty. Česká pošta nezachytila trendy, které nám pak internet přinesl, a které jí mohly prospívat. Například online obchody, e-shopy, větší objem balíkové přepravy a zásilek. Nedokázala tedy tento trend zužitkovat, což si myslím, že je určitá chyba na straně managementu České pošty, za kterou nyní tedy celý podnik pyká ztrátovým hospodařením. A je třeba určitě ozdravit tento podnik. Nicméně nemělo by se tak dít na úkor těch, kteří za to nemohou. To jsou často ti poštovní doručovatelé, kteří naopak už nyní se poště nedostávají. Jich je zoufale málo. Jsou špatně placeni a pošta by měla tedy přikročit k jiným krokům. Například se nabízí rušení poboček. Máme snad jednu z nejhustších sítí poštovních kamenných poboček na celém světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co to bude znamenat pro odběratele pošty v těch jednotlivých vesnicích?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Je to samozřejmě ztížení té situace. To nepochybně, protože pošta je vlastně v těch obcích menších vesnicích středobodem společenského života. Takže tamní starostové, komunální politici často se nechtějí podvolit třeba tomu tlaku na to, aby zrovna u nich ve vesnici byla pošta zrušena a nechtějí to vlastně ani politici těch vyšších úrovní, na krajské úrovni dokonce i na celostátní úrovni, protože vnímají, že to je něco, co by se mohlo obrátit proti nim. Takže situace kolem mé České pošty je kvůli tomuto vlastně zpolitizována. Je velice těžké najít ekonomicky smysluplné řešení právě proto, že do toho tolik vstupuje na politika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Znamená to tedy, že ta nová doba jako kdyby nepřála, podle vašich slov i vyhodnocení, těm poštovním službám? Přesto je to jediný důvod té špatné ekonomické situace toho propadu? Jenom připomenu, že Česká pošta dostává od státu za poskytování univerzální služby 500 000 000 korun ročně, což tedy neodpovídá výši nákladů za služby objednané státem. Nebyla by tady možná také řešení, nebo varianta zvýšit platbu státu?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Můžeme myslím o tom přemýšlet. Nicméně to je krok číslo dvě. Krok číslo jedna a je to, aby ta pošta, řekněme, přišla na model, který je nyní celkem běžný třeba na západ od našich hranic, kde například ta pošta je provozována z velké části partnerskými subjekty. U nás se o to Česká pošta snaží v rámci takzvané franšízy Pošta partner, kdy jednotliví například prodejci potravin, prodejci suvenýrů v těch jednotlivých obcích mohou provozovat poštovní služby a tím vlastně tomu podniku Česká pošta ulehčit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude to ještě pošta?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Je to pošta, protože to je něco na způsob tedy partnerského byznysu. Něco na způsob franšízy, kdy tito podnikatelé, ať už jsou to třeba oni prodejci potravin, nebo provozovatelé restaurace, hospody, informačního centra v podstatě suplují služby pošty. A je problém v tom, že nejsou dostatečně pružné podmínky pro ně. To znamená často to není natolik atraktivní pro ně. Oni by třeba uvítali, kdyby mohli mít flexibilnější pracovní dobu. Pak by byl větší zájem o to zakládat tyto pobočky Pošta partner. A když se podíváme na to jaký byl plán České pošty v roce 2015, kolik už chtěla mít letos převedeno těch svých poboček na tu Poštu partner, tak v podstatě toto zaostalo za tím plánem. To znamená není to dostatečně atraktivní, aby se hlásilo hodně lidí, hodně subjektů. Chyba zde je na straně politiků, kteří by měli zpružnit ty podmínky pro Poštu partner, ale nečiní tak, protože se zase obávají toho o čem jsem hovořil na začátku. To by tam byla třeba omezená doba jen dopoledne, tak zase si lidé mohou stěžovat, že se nedostanou na poštu odpoledne a obrátí se to proti politikům. Takže v podstatě je to o tom tlaku politickém, který zase je jaksi ovlivňován, řekněme, tím tlakem občanským a výsledkem je ztráta. Nyní je třeba tedy posoudit celospolečensky zda ta ztráta stojí za to, abychom tady provozovali společenská místa setkání jednotlivých obcích zvaná pošty, anebo zda radši upřednostníme to, že se ekonomicky zefektivní ten chod, ale prostě bude to mít nepříznivý sociální dopad na život v těch vesnicích? Takže je to spíše tedy vážení na lékárnických vahách čistě ekonomických argumentů a pak argumentů, které více zohledňují ty sociální aspekty. Zde už je možná slovo nejen pro ekonomy, ale pro další společenské vědce například, kteří skutečně mohou vyhodnotit do jaké míry je přínosné to, aby ti lidé se na poštách takto potkávali a měli je za svůj středobod sociálního života, jak jsem již říkal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nezhorší snížení počtu pracovních místy, jak předpokládá ten šestiletý plán, kvalitu poštovních služeb? Obává se toho třeba největší odborová organizace na poště. Podle ní mimochodem stát dlouhodobě nehradí náklady na velmi ztrátové základní poštovní služby.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Tak je třeba říci, že ani nebude docházet k propouštění. Že to snížení počtu pracovních míst se bude odehrávat tak, že ti lidé, kteří budou jaksi odcházet přirozeně do důchodu, tak nebudou nahrazováni novými pracovníky. To znamená pošta očekává a ta doba těch šesti let je poměrně dlouhá, že.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte si tedy, promiňte, že ten počet a snížení pracovních míst o 7 000, že půjde pouze o lidi, kteří přirozeně jaksi dovrší toho důchodového věku?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Plyne to z vyjádření teďka v týdnu, když vlastně, protože Česká pošta se k tomuto vydávala tiskovou zprávu, tak z toho plyne. Myslím si, že to odpovídá i logice té situace na České poště, kde jak jsem uvedl spíše tedy se pracovníků nedostává. Teď hovoříme o těch pracovnících zejména v terénu, poštovních doručovatelů. Zvláště před každými vánočními svátky je ta situace naprosto kritická. A kdyby ještě dalších další tisíce lidí byly takto, když to řeknu natvrdo vyhozeni, tak si myslím, že by to ten podnik vážně poškodilo. Proto si myslím, že to musí být dlouhodobý proces rozložený do těch šesti let a musí to být proces, kdy na těch místech, kde je to možné bude ta pracovní síla z masa a kostí nahrazována algoritmy, automaty a roboty. Prostě automatizovaná automatizovaná práce nahradí tu práci lidskou, ale uvidíme, zda to není až příliš optimistický ambiciózní smělý plán. A víme jak to končí. Víme dokonce jak to končí v případě České pošty, viz plány z roku 2015, s tím kolik už mělo být letos poboček Pošta partner a kolik není. Takže ani tento plán, ambiciózní plán, se naplnit nemusí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Důvěra podnikatelů i domácností v ekonomický vývoj v Česku je nejnižší od podzimu 2015. Podle Českého statistického úřadu klesala už druhý měsíc v řadě. Jaké jsou ty důvody, pane Kovando, z čeho pramení ta skepse a je tedy opodstatněná?

Lukáš KOVANDA, ekonom
My důvěru statisticky zachycujeme jednak mezi spotřebiteli a pak mezi podnikateli. A ti podnikatelé ty se ještě dělí na segment služeb, obchodu, průmyslu, stavebnictví. A když to takhle rozčleníme, tak docházíme k tomu, že ten významný propad, který stahuje celkovou důvěru v českou ekonomiku, tak se odehrává zejména v oblasti průmyslu a v oblasti obchodu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tam je ta důvěra nejnižší od září 2013.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Přesně tak. Není to naštěstí zatím tolik ve sféře třeba té spotřeby ani ve sféře stavebnictví. Tudíž je to důsledek toho, co se děje ve světě. Je to důsledek obchodních válek. Je to důsledek nejistoty kolem brexitu. Je to důsledek zpomalování čínské ekonomiky, zpomalování ekonomiky německé, na kterou jsme velice navázání. A tím jak vlastně klesají odbytové možnosti té německé ekonomiky, klesají tedy vyhlídky našich subdodavatelů a ti pak uvádí statistikům prostě svůj horší náladu, své horší vyhlídky do příštích měsíců a to se pak odráží v tom, že tedy, jak jste správně řekla, ta nálada v průmyslu je nejhorší od roku 2013. Což už je poměrně závažné znamení, které není třeba brát na lehkou váhu, protože tento ukazatel důvěry je obecně takzvaným předstihovým ukazatelem. On ekonomy informuje o tom jak se vlastně bude s velkou pravděpodobností ekonomika vyvíjet v příštích měsících, ne-li letech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ochota investovat?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Přesně tak. Když bude slabá důvěra, bude slabá ochota investovat, slabá ochota zaměstnávat a dříve nebo později se ta čísla za mizivou důvěru překlopí v čísla rostoucí nezaměstnanosti. To znamená je v zájmu České republiky, aby co nejrychleji pokud možno se nějakým způsobem urovnala ta situace ve světě, protože my doma žádné zásadní problémy nemáme. Vše co tedy se negativně odráží v té důvěře má svůj původ za hranicemi. Zejména v těch faktorech o nichž jsem hovořil jako svou obchodní války a zpomalování těch našich klíčových, ať už přímých, či nepřímých, obchodních partnerů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže na tuzemské scéně ekonomické v hospodářství nevidíte tedy žádný faktor, který by přispíval třeba nejenom k těm náladám, ale i zpomalování ekonomiky?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Jediný faktor, který přispívá ke zpomalování ekonomiky z domácích luhů a hájů je faktor, který ovšem nelze označit čistě za negativní, protože je to ta naše nízká míra nezaměstnanosti. Máme rekordně nízkou míru nezaměstnanosti nejen pouze v rámci Evropské unie, ale dokonce ve světovém měřítku. Rovnat s námi mohou pouze ze srovnatelných ekonomik Japonsko a Island. Ale právě to, že se vhodné pracovní síly nedostává, tak třeba ve stavebnictví prostě nejsou lidi a to vede k tomu, že ten růst naší ekonomiky není tak rychlý jak by být mohl, kdyby třeba ve stavebnictví se mohlo uplatnit více lidí, ale nemůže, tudíž to je jistá brzda našeho růstu. Ale jinak prakticky všechny ostatní brzdy růstu pochází ze zahraničí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ministryně financí Alena Schillerová chce snížit stavy zaměstnanců na ministerstvech, úřadech, ale také v příspěvkových organizacích. Myslíte, že bude zeštíhlení státní správy jednou z cest jak udržet i v příštím roce ten státní rozpočet se schodkem 40 miliard korun?

Lukáš KOVANDA, ekonom
No, já osobně bych tedy si přál vyrovnaný rozpočet. Já stále myslím, že ta ekonomika česká na tom není tak špatně, abychom ji nemuseli jaksi pohánět schodkovým financováním, abychom museli tedy jí dodávat stimul prostřednictvím deficitů. Ale víme, že i v mnohem lepších časech v těch uplynulých letech jsme nedokázali vytvářet přebytky a nyní se tedy jaksi překotně na Ministerstvu financí hledají cesty jak ten by výpadek za letošní rok, protože ty příjmy a plnění státního rozpočtu jsou prostě horší než se předpokládalo na začátku roku, a nyní tedy Ministerstvo financí hledá cesty jak tomuto čelit. Často ty cesty jsou, z mého hlediska, nekoncepční. To znamená zvyšování spotřebních daní například na tvrdý alkohol na jedné straně. Na druhé straně ovšem snižování daní na točené pivo, daně z přidané hodnoty. Takže na jedné straně jaksi zvyšuje daň na tvrdý alkohol. Na straně druhé na jiný alkohol daň snižujeme, ale přitom ten alkohol je jenom jeden a cirhózu jater můžete mít z nadměrné konzumace alkoholu, ať už je tedy alkohol obsažen v pivu, nebo ať už je obsažen v nějaké vodce, nebo v Tuzemáku třeba. Tudíž myslím si, že ty kroky nejsou úplně promyšlené, že by měly mít promyšlenější. Není to pouze zdanění alkoholu. Je to zdanění tabáku. Je to například to, že vláda chce zdaňovat technické rezervy pojišťoven. To je také velmi, to je v podstatě něco na způsob sektorové daně bankám, ale je to k daň, která je zacílená na pojišťovny. Takže přehršel těchto kroků, které působí tak, že prostě opravdu se snaží Ministerstvo financí jaksi rychle záplatovat ten očekávaný propad, nebo ten výpadek způsobený tím, že ekonomika roste pomaleji než samo Ministerstvo financí očekávalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Evropská centrální banka zvažuje opět uvolnit měnovou politiku jestliže se nepodaří zrychlit inflaci. Na výroční konferenci v Portugalsku to před pár dny oznámil prezident banky Mario Draghi. Půjde o jeden z nejvýraznějších obratů v měnové politice za posledních 8 let, co je Draghi ve funkci. Co to bude znamenat?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Jedná se o krok, který je zase plyne z toho mezinárodního ovzduší ekonomického, protože Centrální banka evropská reaguje na pokles inflačních tlaků ve své ekonomice a ty jsou způsobeny tím, že jaksi obchodní války a zpomalování ekonomik typu Číny působí negativně. Já jsem trochu skeptický ohledně toho, že tedy toto opatření ECB splní svůj cíl. To znamená, že se podaří jaksi oživit ekonomickou aktivitu, že se podaří přiblížit inflaci k inflačnímu cíli, který je takřka 2 %, protože už si myslím, že ECB, aby tedy dost nějakým způsobem nastartovala tu ekonomiku pokusila se o to, tak bude muset snížit sazbu za niž si tedy u ní ukládají jednotlivé komerční banky, komerční banky s malým K, bude ji muset snížit hlouběji do záporu. V těchto v záporných pásmech už možnost další stimulace ekonomiky je velice omezená, protože záporné sazby dopadají negativně na ziskovost bank. A když banky jsou méně ziskové, tak prostě méně půjčují, nebo nemá to pozitivní efekt na jejich úvěrovou činnost. Tudíž já si myslím, že ten efekt bude velmi omezený, pokud vůbec nějaký. Je třeba se zřejmě zamyslet nad celkovou koncepcí dlouhodobou politiky měnové Centrální banky v Evropě, protože po tolika a tolika letech co vlastně uvolňuje se takzvaně měnově, tak se nepodařilo ten růst uspokojivě startovat, čehož už ostatně důsledkem a důkazem je toto, že nyní se opět uvažuje o měnovém uvolnění. Někde děláme chybu. Je třeba najít kde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude jinou politiku prosazovat a bude vůbec moci dělat jinou politikou nový šéf ECB, protože Mario Draghi koncem října končí na svém postu. Tam se skloňuje jméno Jense Weidmanna, což je šéf Německé spolkové banky. On je přitom, pokud se nepletu, není zastáncem právě uvolněné měnové politiky.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Určitě není tak nakloněný takovém uvolňování jako třeba právě Mario Draghi. Některé výroky právě Jense Weidmanna hovoří o tom, že on vnímá to, co jsem tady říkal, že on vnímá určitou potřebu se jaksi hlouběji zamyslet nad celkovou koncepcí a to souvisí s komunikací s teoretickými ekonomy, s akademickými ekonomy. To je záležitost poměrně obtížná změnit. To je vlastně změna celkového paradigmatu měnové politiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jaký manévrovací prostor má vůbec Evropská centrální banka v tom kontextu, jak už jste sám naznačil, ohrožuje tady ekonomiku eurozóny, americkou, čínská obchodní válka? Máme tady sankce, další americké sankce vůči Íránu a podobně.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ty možnosti manévrovací jsou omezené určitě, ale zase která jiná banka než právě buď Evropská centrální banka, nebo Americká centrální banka, což jsou 2 světově nejvýznamnější Centrální banky, mohou nějaký zásadní paradigmatický posun v centrálním bankovnictví nastartovat, určitě to nemůže být Česká národní banka. My jsme příliš malí hráči na to. Takže myslím si, že zrovna pan Weidmann, pokud by tedy se stal šéfem ECB, tak mohl přinést svěží vítr i v tomto co jsem nyní naznačoval. To znamená mohl by zásadně proměnit tu celkovou koncepci měnové politiky ECB, ale bude narážet jednak tady na situaci ve světě, ale jednak na politiky, kteří si to nebudou často přát a mnozí si nepřejí právě, aby Weidmann byl šéfem ECB.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ani Mario Draghi, že? Mimochodem to nové opatření, respektive ty úvahy o dalším, nebo opětovném uvolnění měnové politiky, vzápětí potom oznámení kritizoval Donald Trump, ale ECB není jedinou bankou, která musela změnit plány. To ostatně dělá i FED, tedy Americká centrální federální banka.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Je to tak. Trupovo kritizování Draghiho, tzn. ECB bylo naprosto vlastně něčím co ani nevím jestli se někde odehrálo v historii poválečné historii, protože jednak tedy američtí prezidenti zachovávali jisté dekórum v těch uplynulých letech a desetiletí, že se nevyjadřovali dokonce ani v politice své vlastní Americká centrální banka. No a nyní se tedy Donald Trump takto rozmáchle dovolil kritizovat dokonce přes Atlantik politiku ECB. To si myslím, že politikům nepřísluší. V tomto by měla být nezávislost Centrálních bank zachována, protože jakmile se začnou vměšovat do měnové politiky politici, tak bude ještě ještě hůře. Co se týče FEDu, Americké centrální banky, tak i ten překvapil snad ještě více než Evropská centrální banka tím svým obratem prakticky o 180 stupňů, protože ještě na začátku roku, když se vzpomeneme třeba na výprodeje akciové během Vánoc, ty byly způsobeny zvyšováním úrokové sazby ze strany Americké centrální banky a poté Centrální banka vlastně zachovávala ještě přísný postoj, ale když si všimla ty výprodejů, které to způsobuje na trzích, tak jaksi, zřejmě i pod tlakem právě amerického prezidenta Trumpa, změnila o 180. A nyní signalizuje a trh věří, že už v červenci letošního roku sazby poprvé od roku 2008 sníží. To znamená v poměrně krátkém časovém úseku poměrně zásadní obrat a to přitom nedošlo k nějakému markantnímu zhoršení podmínek americké ekonomiky ekonomických, které by jaksi ospravedlňovalo takový obrat. Takže pro mě je to možná i důkaz o tom, že skutečně Centrální banka ve Spojených státech tak trochu podlehla tlaku amerického prezidenta. Což si myslím, že rozhodně není dobře, že by měla asi uchovávat svoji nezávislost. Ale uvidíme zda opravdu ty úrokové sazby budou v červenci sníženy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem Donald Trump na summitu v japonské Ósace, který dnes začal, potrvá 2 dny, pozdravil německou kancléřku jako úžasnou přítelkyni. Budeme samozřejmě ten další vývoj sledovat. Vrátila bych se ještě k euru. To je dnes druhou nejpoužívanější měnou na světě a význam eura proste. Tvoří už pětinu globálních rezerv.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ano, to odpovídá tomu, že euro skutečně je světově významnou měnou a ECB je světově významnou Centrální bankou. Euro určitě stále těží z toho, že eurozóna je nesmírně silná ekonomika, že to je ekonomika, která má obrovský potenciál, ale jde nyní o to zda ten potenciál bude umět naplňovat. To třeba je hodně i o tom, kdo vlastně Evropské unii v tom dalším obsazení, o kterém se nyní jedná velice bouřlivě velice horečnatě, kdo vlastně bude obsazovat ty klíčové posty jako je třeba šéf Evropské komise. Kdo bude právě šéfem Evropské centrální banky. Takže ten potenciál tady je a jde o to, aby je byla tedy eurozóna Evropská unie v těch správných rukou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tlačí vzhůru například vyhlídky na snížení úrokových sazeb ve Spojených státech cenu zlata?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Zlato roste v poslední době. Zlato roste z toho důvodu, že právě jak ECB, tak americká centrální banka signalizují uvolňování měnové politiky. To znamená, že snižují úroky, ale také znehodnocují měny. Když dochází k tomuto, tak vlastně zlato se stává atraktivnější, protože zlato nenese žádný úrok ani dividendu, ale když ten úrok na těch jiných tzv. aktivech v jiných investičních nástrojích je malý kvůli tomu, že snižují Centrální banky úrokové sazby, tak zlato se stává atraktivnější. Investoři také mají obavu z toho, že neustálé takzvané pumpování peněz do ekonomiky, takzvané tištění nových peněz do ekonomiky, vlastně vede ke znehodnocování těchto měn. Ať už jde o dolar, euro, či korunu a to rovněž zatraktivňuje zlato.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To si myslí ekonom Lukáš Kovanda. Já vám děkuji za vaše postřehy, názory a přeji vám hezký den. Na slyšenou.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Na slyšenou. Krásný den. Děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech našich pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

 

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře