Společnost ČEZ, jejímž většinovým, takřka sedmdesátiprocentním vlastníkem stát je, minulý měsíc zaskočila trh nízkým návrhem dividendy. Společnost navrhla akcionářům rozdělit ze svého zisku pouze 24 korun na jednu akcii. Naposledy nižší dividendu vyplácela v roce 2007, kdy činila dvacet korun na akcii. V roce 2010 činila dividenda 53 korun na akcii a od té doby se postupně snižuje právě až na dnes navrženou, ani ne poloviční úroveň. Stát by měl na základě dnešního návrhu dostat z ČEZ pouze něco málo přes devět miliard korun. Loni, kdy dividenda činila 33 korun na akcii, přitom inkasoval takřka o tři a půl miliardy více, když mu ČEZ poslal 12,4 miliardy korun. Citelné snížení dividendy, vyšší, než s jakým trh počítal, je překvapivé i ve světle rostoucích cen elektřiny. Cena elektřiny domácnostem roste meziročně o více než deset procent. Další zdražování přitom přijde už letos a v dalších letech.
Státu ale možná k miliardám „pomohou“ minoritní akcionáři ČEZ v čele s Michalem Šnobrem, kteří na dnešní valné hromadě budou žádat dividendu ve výši 35 korun na akcii. Jejich šance na úspěch jsou ale malé.
Když státní kase v době ekonomického zpomalení nepomůže ČEZ, musí se hledat jinde. Česká pošta bude ve velkém propouštět, až několik tisíc lidí. Detaily restrukturalizace přiblíží rovněž dnes. Snad půjde o rozumně koncipované propouštění, protože například poštovní doručovatelé „nestíhají“ už dnes.
Loni poprvé v historii Česká pošta vykázala ztrátu, a sice hned 275 milionů korun. Skutečná provozní ztráta je ale ještě vyšší, činí před miliardu. Předloni její čistý zisk poprvé v historii, která se píše od roku 1993, klesl pod 100 milionů korun, a to na 91 milionů.
Přitom třeba v roce 1998 státní podnik Česká pošta vykázal zisk před zdaněním ve výši 1,2 miliardy korun. Jenže to bylo ještě stále v éře koresponďáků, pohlednic a složenek, před masivním nástupem internetu, e-mailů, mobilních telefonů a sociálních sítí. Není to ovšem tak, že by nová doba poštovním službám vůbec nepřála. Například boom online obchodů zvyšuje poptávku po balíkových a zásilkových službách. Jenže Česká pošta je příliš zkostnatělá a zpolitizovaná, aby dokázala nový trend zachytit a adekvátně na něm vydělat. Máme jednu z nejhustších sítí poštovních poboček na světě. Z více než tří tisíc poboček je možné jich šmahem zrušit přes tisícovku a stále i tak bude poštovní síť dostávat nařízení vlády o minimálním nutném počtu poboček. Ten je stanoven tak, aby byla zaručena elementární dostupnost poštovních služeb v jakémkoli koutě republiky.
Kromě ČEZ a České pošty dnes bude zajímavé dění kolem bitcoinu. Dnes ráno středoevropského času nejrozšířenější kryptoměna zhodnotila během doby přesahující jen mírně dvě hodiny o dalších tisíc dolarů. Pokud by takto zdražovala po zbytek dne, už dnes překoná historický cenový rekord čítající necelých dvacet tisíc dolarů.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
