To je druhý největší objem žádaných změn v historii. S drtivou většinou ale narazí
Poslanci dnes budou schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok s již schváleným schodkem 241 miliard korun. V dílčích hlasováních rozhodnou o přesunech historicky druhého nejvyššího balíku peněz, drtivou většinu ale zamítnou. Návrhy změn odpovídají zhruba 224 miliardám korun. Většího objemu takové návrhy dosud dosahovaly jen roku 2020, kdy se schvaloval rozpočet na rok 2021.
Nynějších 224 miliard navrhovaných přesunů představuje takřka deset procent plánovaných celkových výdajů rozpočtu pro rok 2025, které činí 2,33 bilionu koruny. Drtivá většina z nich pochází z opozičních lavic a sněmovnou neprojde. Vodítkem ostatně může být loňský rok i léta předešlá.
Loni poslanci ve druhém čtení navrhli přesuny dohromady za 209 miliard korun, šlo tehdy také o téměř desetinu plánovaných výdajů rozpočtu na rok letošní. Jenže nakonec sněmovna schválila přesuny jen za 2,7 miliardy korun, tedy 1,3 procenta jejich celkového navrhovaného objemu.
Letos to může být dokonce ještě méně, absolutně i procentuálně. Sněmovní rozpočtový výbor totiž letos podpořil přesuny v návrhu rozpočtu na rok 2025 jen za 1,3 miliardy korun, což odpovídá 0,6 procenta celkového objemu navrhovaných přesunů.
Předloni byli poslanci s návrhy přesunů ještě o poznání skromnější. V rozpočtu na rok 2023 žádali přesuny za 119 miliard korun, což odpovídalo asi pěti procentům plánovaných výdajů pro rok 2023. Nakonec se schválily přesuny za zhruba dvě miliardy korun, tedy 1,7 procenta celkového objemu tehdy navrhovaných přesunů.
Ještě méně miliard chtěli poslanci přesouvat v návrhu rozpočtu na rok 2022, jednalo se o necelých 96 miliard korun. To tehdy odpovídalo opět asi pěti procentům celkových plánovaných výdajů. Nakonec byly schváleny přesuny za zhruba 2,8 miliardy korun, tedy 2,9 procenta jejich celkového navrhovaného objemu.
Absolutně i procentuálně rekordní objem přesunů navrhovali poslanci při projednávání rozpočtu na rok 2021. Jednalo se rozpočet, podle nějž hospodařila ještě předchozí Babišova vláda. Poslanci v něm v rámci druhého čtení navrhovali změny za 279 miliard korun, což odpovídalo hned zhruba 15 procentům plánovaných výdajů rozpočtu. Například ODS tehdy předložila návrh změn, jenž měl ušetřit výdaje z takřka 81 miliard korun, jenom na platech ve státním sektoru chtěla škrtnout přibližně 17 miliard korun.
Nakonec tehdy poslanci přijali přesuny za zhruba 13 miliard korun, tedy 4,7 procenta celkového navrhovaného objemu. Takřka pět procent schválených změn představuje nebývale vysoké číslo. Na sklonku roku 2020 ovšem pomohlo odvrátit hrozící rozpočtové provizorium. Komunisté svoji podporu rozpočtu na rok 2021 totiž podmínili odebráním deseti miliard korun ministerstvu obrany a jejich přesunem do vládní rozpočtové rezervy a tímto požadavkem také tehdy uspěli.
Navrhované přesuny v návrhu rozpočtu na roku 2021 byly hned o více než 100 miliard korun vyšší, než jaký objem přesunů, za 177 miliard korun, žádali poslanci v roce 2019 při projednávání rozpočtu na rok 2020.
Ještě výrazně nižší byl objem žádaných přesunů před rokem 2019. Například roku 2018 poslanci navrhovali přesuny v rozsahu jen kolem 6,5 miliardy korun.
Změny v konsolidačním balíčku, které se podle dnešní zprávy Mladé fronty Dnes nejspíše podaří prosadit hnutí STAN, by v příštím roce připravily... více
Fialova vláda by hypotetickým zrušením dvou státních svátků mohla letos získat do veřejné kasy zhruba osmnáct miliard korun. To shodou... více
Tuto pomoc EU ale vláda nezohledňuje, což vede k domněnce, že pod záminkou povodní zvýší svůj dluh spíše kvůli blížícím se... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
