Loni se v tuzemských hromadných ubytovacích zařízeních od kempů, přes penziony a motely až po hotely alespoň na jednu noc ubytoval historicky rekordní počet lidí. Čísla za loňský turistický ruch v ČR, která dnes zveřejnil ČSÚ, však zároveň odhalují dvě klíčové výzvy, před nimiž stojí. Je totiž žádoucí zvrátit klesající trend průměrného počtu přenocování a současné také více rozvíjet zájem zahraničních návštěvníků o mimopražské oblasti.
V rámci vnitrozemské turistiky se loni ubytovalo 11,1 milionu lidí, hostů ze zahraničí se pak ubytovalo 10,9 milionu. Obě tato čísla jsou dějinně rekordní. Poprvé v historii se také v Česku ubytoval vyšší počet cizinců, než kolik má země obyvatel (početní stav obyvatelstva ČR činil v polovině roku 2019 10,7 milionu osob). Dohromady se tak jedná o 22 milionů osob. Historicky rekordní byl loni i počet přenocování, a sice 57 milionů. Z toho plyne, že průměrný počet přenocování na jednu osobu činil 2,6 noci. Tento ukazatel v posledních letech ovšem vykazuje pokles – lidé se ubytovávají na čím dál kratší dobu. Ještě v roce 2014 totiž průměrný počet přenocování činil 2,8 noci. Pokles je zvláště patrný o zahraničních hostů, i když v menší míře k němu dochází i v rámci vnitrozemské turistiky. Zkracování délky pobytu souvisí do značné míry s nárůstem počtu návštěvníků z asijských zemí, kteří i loni vykazovali nejnižší průměrný počet přenocování. Hosté z Číny, Tchaj-wanu a Jižní Koreje tráví v Česku průměrně pouze 1,5 až 1,6 noci, což je suverénně nejméně mezi všemi navštěvujícími národy.
Mezi zahraničními návštěvníky je z tuzemských měst a regionů disproporčně nejvyhledávanější destinací Praha, kde se loni ubytovalo 6,8 milionu z nich, s odstupem následuje Jihomoravský kraj s 0,8 milionu ubytovaných zahraničních hostí. Rozvoj regionální turistiky je tak jen omezený. V Praze se totiž stále ubytovává 62 procent všech zahraničních hostí, jen nepatrně méně než v roce 2012, kdy to bylo 64 procent. Rozvoj regionální turistiky a zvýšení relativní atraktivity mimopražských oblastí ČR patří mezi klíčové výzvy tuzemského turistického ruchu.
Intenzita turistického ruchu je z podstatné míry závislá na ekonomickém vývoji u nás a v zahraničí. Klíčovou letošní výzvou, které turistický ruch čelí, je šíření koronavirové nákazy a související omezování turistického ruchu prostřednictvím zamítání udělení víza například čínským občanům nebo rušení letů mezi ČR a Čínou.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
