Politikům a expertům se podařilo vyděsit veřejnost

Deficit českých veřejných financí v roce 2022 byl dle Eurostatu 3,6 procenta HDP. Přitom deficit veřejných financí eurozóny jako celku byl podle týchž dat Eurostatu loni rovněž 3,6 procenta HDP. Výše deficitu vyjadřuje tempo zadlužování. Nelze tedy tvrdit, že tempo zadlužování České republiky je abnormální. V rámci EU je v podstatě průměrné.

Přitom ovšem Česko vykazuje ani ne poloviční úroveň zadlužení v porovnání s eurozónou. Její veřejné zadlužení loni odpovídalo 92 procentům HDP, zatímco Česko vykazovalo zadlužení 44 procent HDP, jak plyne z dat Eurostatu.

Jinými slovy, zatímco úroveň zadlužení Česka je v porovnání se eurozónou ani ne poloviční a v rámci EU hluboce podprůměrná, tempo zadlužování je aktuálně průměrné. Tvrzení některých českých politiků či expertů, že české veřejné finance jsou rozvrácené, tak nenachází oporu v realitě.

Pokud jsou rozvrácené české veřejné finance, jsou rozvrácené – a ještě mnohem více – veřejné finance celé eurozóny a celé EU. Pak je ovšem otázkou, proč řada z těch, kdož míní, že jsou české veřejné finance rozvrácené, horlí za brzký vstup ČR do eurozóny. Proč přijímat měnu celku, který má veřejné finance mnohem rozvrácenější?

Chiméra o rozvrácených veřejných financích ČR je jedním z největších ekonomických nesmyslů posledních let. Bohužel, uvěřila jí – a chtěla jí uvěřit – i celá řada vládních politiků, takže mají pocit, že pokud lidem hned nezvýší skoro všechny druhy daní, Česko zbankrotuje.

Tempo zadlužování Česka bylo navíc v letech 2020 až 2022 v porovnání s tempem zadlužování eurozóny pomalejší nebo nejhůře stejné, měřeno deficitem v poměru k HDP. V roce 2020 vykázalo Česko deficit v poměru k HDP ve výši 5,8 procenta, zatímco eurozóna měla 7,1 procenta, plyne z dat Eurostatu. Předloni pak Česko mělo deficit 5,1 procenta HDP, zatímco eurozóna 5,3 procenta HDP. A loni, jak už víme, mělo Česko i eurozóna deficit shodně 3,6 procenta HDP.

Česko tedy po celou dobu covidu i loni, tedy v letech svého historicky zcela rekordního zadlužování, vykazovalo pomalejší nebo nejhůře stejné tempo zadlužování jako eurozóna. Ti, kdo straší rozvratem veřejných financí ČR, protože prý trend a tempo zadlužování jsou u nás varovnější, se prostě mýlí.

Osekávání veřejných výdajů, třeba dotací, je jistě správné. České veřejné finance opravdu nejsou v pořádku, ač k rozvratu mají hodně daleko.

Zvyšování daní současný stav veřejných financí zkrátka nijak neopodstatňuje. Až tak špatně na tom nejsme.

Pokud veřejnost uvěří strašení politiků rozvratem a bankrotem ČR, snáze pak přistoupí na zvýšení daní. Zkrátka a dobře proto, že uvěří, že stav veřejných financí je natolik zlý, že není jiné cesty než zvýšit daně.

Pro politiky je přitom leckdy pohodlnější zvyšovat lidem a firmám daně než šetřit u sebe sama. Je snazší řešit deficity a zadlužení na příjmové straně státního rozpočtu než na té výdajové. Ovšem za té podmínky, že se podaří dostatečně vystrašit veřejnost, že není jiné možnosti než zvyšovat daně.

V této situaci se Česko nyní ocitá. Místo aby se úspory generovaly výhradně na výdajové straně státního rozpočtu, nemalá část konsolidačního balíčku, zhruba třetinová, spočívá ve zvyšování celé řady druhů daní.

Takové zvyšování daní ovšem veřejnost při politicky únosných nákladech přijme jen tehdy, pokud bude vyděšená rozvratem a bankrotem veřejných financí.

A takto vyděsit se její podstatnou část zjevně podařilo, přestože pro to není sebemenší opora v tvrdých datech.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin