Ceny paliv v Česku za týden výrazně vzrostly. Benzin Natural 95 zdražil o téměř tři koruny na 41,92 Kč/l. Litr nafty stojí v průměru 45,29 koruny, což je o 2,29 Kč více než minulou středu. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
Cenový růst bude pokračovat i v příštích sedmi dnech, růst cen bude činit zhruba 1,50 až 1,80 koruny na litr. Ropa Brent na světových trzích zdražila totiž v přepočtu do korun od začátku října o bezmála šest procent a tento nárůst se ještě do cen u tuzemských čerpacích stanic teprve plně promítne. Znatelně rostou také ceny velkoobchodně prodávaných paliv na burze v Rotterdamu, od níž se odvíjí ceny na českých čerpacích stanicích. Například nafta zdražila v Rotterdamu v přepočtu do korun od začátku října o bezmála dvanáct procent.
Čerpadláři ovšem také mohou zdražovat, aby se přechodně navýšili své marže poté, co byla začátkem měsíce opětovně navýšena spotřební daň z benzínu. Tu Fialova vláda srazila od června. Čerpací stanice mohou její opětovné zvýšení, navrácení na předčervnovou úroveň, využít jako zdůvodnění svého více než odpovídajícího zdražení, jímž si tedy právě navýší marži.
Za růstem cen ropy a ropných produktů stojí hlavně rozhodnutí kartelu OPEC a jeho spojenců omezit produkci ropy a dva miliony barelů ropy denně. Opatření z minulého týdne ostře napadl americký prezident Joe Biden, jehož Demokratické straně dražší pohonné hmoty před blížícími se volbami do Kongresu u americké veřejnosti přitěžují. Biden nařkl Saúdskou Arábii z toho, že podporou opatření se staví na stranu Ruska.
Rusko na omezení produkce ropy tlačilo již v létě. Omezení těžby skrze doprovodný cenový růst navyšuje jak příjmy jeho veřejné kasy, tak i zvyšuje inflační tlaky v Evropě, ale třeba i v USA. Kreml tak může vyvíjet další tlak zejména na EU, která už tak prochází závažnou plynovou krizí.
Část americké administrativy nyní míní, že zamýšlená sankce spočívající v zastropování ceny ropy dovážené z Ruska může být v důsledku omezení těžby OPEC a jeho spojenců hůře uskutečnitelná tak, aby skutečně naplnila svůj účel. Tím je snížení příjmů ruské kasy, aby země měla méně prostředků na vedení války na Ukrajině. Sankci iniciují Spojené státy a další země skupiny G7, které ji vesměs již podpořily, a snaží se pro ni získat všechny země EU.
Někteří členové americké administrativy se ale podle agentury Bloomberg nyní obávají, že zastropování ceny ruské ropy by mohlo vést k jejímu citelnému zdražení, právě v důsledku aktuálního omezení těžby kartelu OPEC a jeho spojenců. Kreml tak může reagovat přiškrcením dodávek těžby a tím situaci dále vyhrotit.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
