Zdražování pohonných hmot v uplynulém týdnu opět zrychlilo. Benzín zdražil o 24 haléřů na 32,94 koruny za litr, zatímco nafta ještě výrazněji, a sice o 28 haléřů na 32,26 koruny za litr. Benzín se tak prodává za nejvyšší cenu od loňského listopadu, kdežto nafta je nejdražší od letošního 1. ledna. Od svého letošního cenového dna v polovině února zdražil benzín již o 8,6 procenta.
V růstu cen pohonných hmot v ČR se zrcadlí letošní setrvalé zdražování ropy. Severomořská ropa typu Brent v letošním roce zdražila o více než 33 procent. Minulý týden dosáhla svého cenového maxima, ceny bezmála 75,50 dolaru za barel. Nyní se prodává za zhruba 71,90 dolaru za barel. Provozovatelé tuzemských čerpacích stanic a případně další firmy z celého řetězce zpracování a dodeje ropných produktů navyšují své marže rychleji, než by odpovídalo vývoji na trhu s ropou. Mohly využít i mediálně sledované události kolem znečištění ropovodu Družba a následném přerušení ropných dodávek, aby jej využili jako záminku pro nadměrný cenový nárůst. Motoristé jsou díky citelnému růstu reálných mezd, který je nejrychlejší od počátku milénia, ochotni zaplatit více „bez mrknutí oka“, nehledí tolik na každou korunu.
Příčinou zdražení ropy na letošní rekord byla na světových trzích v minulém týdnu ta skutečnost, že Trumpova administrativa už nebude přivírat očí nad tím, že některé třetí země dovážejí íránskou ropu. V tuto chvíli hned osmi zemím končí možnost odebírat ropu a ropné produkty od Teheránu, aniž by přitom čelily sankcím ze strany Spojených států. Mezi těchto osm zemí patří Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan, Turecko, Itálie a Řecko. Dovážet bez sankcí íránskou ropu mohou právě jen do začátku května, kdy vyprchává příslušná dočasná výjimka americké vlády. Výjimku však všechny zmíněné země ani nevyužily. Uplatnila ji zejména Čína a Indie.
Americká administrativa ovšem současně tlačí na jiné dodavatele, ty v čele se Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty, aby výpadek v dodávkách íránské ropy zacelily. Zejména sám Donald Trump se obává až příliš zdražující ropy, jelikož drahé pohonné hmoty v USA by mohly snížit jeho šanci na znovuzvolení v příštím roce.
Čeští řidiči by mohly těžit právě z této Trumpovy obavy. Další růst ceny jak benzínu, tak nafty je sice nevyhnutelný, nicméně neměl by být tak dramatický. Lze totiž očekávat, že Trump bude vyvíjet tlak na Rijád, aby dále neomezoval těžbu ropy. Rijád má dvojí motivaci Washingtonu vyhovět. Zaprvé, vnímá, že by Americe měl vyhovět, neboť ta „zatápí“ úhlavnímu nepříteli, Íránu. A s ním sama Saúdská Arábie soupeří o pozici hegemona celého blízkovýchodního regionu. Zadruhé, Washington jednal vůči Rijádu poměrně zdrženlivě v době po vraždě novináře na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu. Rijád by to tedy nyní mohl Trumpově administrativě „vrátit“ v podobě upuštění od kroků, které nyní tlačí na růst cen ropy, jako je zejména omezování těžby.
Pohonné hmoty v ČR v příštím týdnu vzrostou o deset až patnáct haléřů na litr, během května by však jejich cenový růst měl zmírňovat. Pokud by nastal krach jednání o smíru v obchodní válce USA a Číny, případně by došlo k jinému negativnímu vyústění jednání, které obě země už řadu týdnů vedou, růst cen pohonných hmot v ČR ustane v květnu či začátkem června zcela.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
