Pohonné hmoty v Česku po několika týdnech zlevňování opět zdražují. Cena benzinu v uplynulém týdnu stoupla v průměru o 32 haléřů na 42,72 koruny za litr. Za naftu dají řidiči o 28 haléřů více než minulou středu, nyní stojí průměrných 44,95 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
V příštích sedmi dnech budou ceny pohonných hmot stagnovat na současných úrovních a v jejich blízkosti. Důvodem je vzájemné vyvažování dvou tlaků, které promlouvají do cen ropy. Na růst cen ropy tlačí situace na Ukrajině a možné omezení či zrušení dodávek ruské ropy do zemí EU. Částečně už probíhá, neboť mnohé západní petrochemické firmy jednají tak, jako by už sankce na ruskou ropu uvaleny byly a využívají alternativní zdroje. Tím právě dochází ke vzniku silného tlaku na růst světových cen ropy.
Proti tomuto tlaku působí ten na pokles cen, jejž vyvolává šíření covidové nákazy v Číně. To totiž vede obchodníky s ropou k obavě, že světová poptávka po ropě klesne. Velmi přísné čínské lockdowny způsobují v zemi, která je největším světovým dovozcem ropy, hromadění zásob ropy, jak komerčních, tak strategických.
S cenou ropy na světových trzích zatím příliš nehýbe zastavení dodávek ruského plynu Polsku a Bulharsku, k němuž došlo včera. Obchodníci s ropou totiž vnímají, že přístup EU jako celku je nejednotný a vyhodnocují pravděpodobnost odpojení celé EU od ruských energií jako mizivou. Pokud by k odpojení celé EU došlo, ceny ropy na světových trzích by například podle Bundesbanky vylétly až nad 170 dolarů za barel. Nyní činí 104 dolarů za barel. Maďarsko však dnes uvedlo, že přistoupí na nové schéma plateb za ruský plyn, jak jej žádá Rusko. Rublový účet u Gazprombanky je připravený si otevřít například italský energetický obr Eni. Německý energetický podnik Uniper zase věří, že bude moci dále odebírat ruský plyn, aniž by tím porušoval sankce EU proti Rusku.
To jsou všechno indicie, jež obchodníky s ropou ujišťují v tom, že k odpojení EU jako celku od ruských energií nedojde. Proto tedy nyní trh s ropou tedy bude spíše stagnovat, neboť chybí dostatečně silný růstový tlak.
Ruské energie jsou pro řadu evropských podniků prostě obtížně nahraditelné. Dokonce i polský podnik PKN Orlen, největší provozovatel čerpacích stanic v Česku, nad očekávání výrazně těží ze současné situace a zpracovávání ruské ropy. Ta se kvůli sankcím ocitla v březnu v rekordní slevě. Současně ale ceny pohonných hmot třeba právě v ČR vylétly na rekordní úrovně. To zásadně Orlenu pomohlo dosáhnout v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 50 procent vyššího čistého zisku, jak plyne z dnes zveřejněných hospodářských výsledků firmy. Čistý zisk Orlenu o v přepočtu více než pět miliard korun překonal očekávání analytiků, takže akcie firmy zahájily dnešní obchodování na varšavské burze nárůstem o dvě procenta.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
