#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Pohonné hmoty v ČR stagnují a budou i nadále

5. prosince 2024

Zastavení dodávek ropovodem Družba se projeví teprve tehdy, bude-li trvalejší povahy

V Česku v uplynulém týdnu nepatrně zlevnil benzin, naopak nafta mírně zdražila. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,75 koruny, před týdnem byl o tři haléře dražší. Nafta zdražila o čtyři haléře, za litr teď řidiči dají průměrně 34,99 koruny.

Ceny pohonných hmot budou kolem nynějších úrovní oscilovat také v následujících sedmi dnech.  Budou tedy víceméně stagnovat. Což je způsobeno tím, že i světový trh s ropou nyní postrádá výraznější impuls, který by její cenu zásadněji měnil, ať už směrem vzhůru či dolů.

Na poměrně stabilizované vývoji cen ropy Brent, takzvaně „do strany“, by nic nemělo změnit ani dnešní zasedání kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem. Tito tradiční těžaři ropy dnes zřejmě opět odloží dříve deklarovaný záměr navýšit objem produkce. Zatím totiž těžbu ropy škrtí, aby udržovali její cenu výše. Jenže tradiční těžaři ztrácí svůj vliv na cenotvorbu, a to zejména kvůli nástupu břidličných producentů v USA, které navíc ještě povzbuzuje zvolení Donalda Trumpem prezidentem. Trump se netají tím, že chce ropnému průmyslu v zemi vyjít maximálně vstříc, „těžit, co to dá“. Přitom už nyní Spojené státy produkují více než 13,5 milionu barelů ropy denně, zatímco Saúdská Arábie – fakticky lídr kartelu OPEC – pouze zhruba devět milionů.

Růst produkce v USA či ekonomické zadrhávání Číny, největšího světového dovozce ropy, tak v současnosti víceméně vyvažují cenový efekt vyhlídky na tužší sankce Trumpovy nadcházející administrativy vůči ropným producentům Íránu a Venezuele a také právě efekt odložení záměru OPEC a spojenců navýšit objem produkce.

V Česku se ovšem specificky přidává riziko růst cen plynoucí z včerejšího přerušení dodávek ropovodem Družba. Tento výpadek by ovšem neměl mít dopad na ceny pohonných hmot bezprostředně, ale potenciálně teprve tehdy, nabude-li trvalejšího rázu, což je ovšem málo pravděpodobné.

Česko totiž přes letošní určitý pokles odběru ruské ropy, k němuž dochází prostřednictvím právě Družby, dováží z Ruska stále poměrně výrazné množství této strategické suroviny. Vždyť letos od ledna do srpna dovezlo ropu za zhruba 61 miliard korun, z čehož hodnota ropy dovezené z Ruska Družbou činí přibližně 22 miliard korun. Hodnota dovážené ruské ropy tedy letos odpovídá 36 procentům hodnoty celkově dovezené ropy. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.

Ropovodem Družba přitéká do Česka ropa ruská, ropa z jiných částí světa pak s tankery „připlouvá“ nejprve do italského přístavu Terst, odkud je přes Alpy a Bavorsko ropovody přepravena až do Česka. Od poloviny příštího roku toto bude výhradní cesta, kterou bude Česko ropu získávat. Završí se tím proces faktického odpojování od dodávek ruské surové ropy, které začalo letos, čehož známkou je letošní historicky bezpříkladná dominance dovozu z Ázerbájdžánu. Z této země Česko letos od ledna do srpna odebralo ropu za přibližně 27 miliard korun.

Vzhledem k tomu, že dovoz ropy z Ruska je ovšem stále i tak více než třetinový, případný několikaměsíční výpadek dodávek ropovodem Družba by z hlediska zásobování Česka ropou představoval alespoň přechodně závažný problém, s potenciálně nepříznivým dopadem do cen pohonných hmot. Za účelem jeho odvrácení by muselo dojít k urychlení zprovoznění zmíněných ropovodů vedoucích přes Alpy a Bavorsko, a to již při jejich vyšší kapacitě. Na navýšení kapacity se nyní pracuje, má být k dispozici právě od poloviny příštího roku.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře