Zdražování pohonných hmot v ČR prozatím končí. Benzín v uplynulém týdnu zlevnil o čtyři haléře na litr na cenovou úroveň 33,78 koruny. Nafta dále zdražovala, o devět haléřů na litr, na 33,70 koruny. I v případě ceny nafty je však v posledních dnech zřetelně patrná ztráta růstové dynamiky. Její cena přitom už málem „dorovnala“ cenu benzínu. Cenový rozdíl mezi oběma druhy pohonných hmot je nyní nejtenčí od března 2015, když činí pouhých osm haléřů na litr. V nadcházejících dnech a týdnech pocítí čeští řidiči cenový pokles nejen u benzínu, ale právě i u nafty. U nafty však pokles bude pozvolnější, což způsobí, že se bude prodávat dráž než benzín. To je ale standardní „zimní rys“ cenového vývoje pohonných hmot v ČR. Po naftě je s příchodem chladnějších měsíců vyšší sháňka z důvodu jejího využití při výrobě tepla. Výjimečné byly poslední dva roky, 2016 a 2017, kdy ani v zimních měsících nafta benzín cenově nepřevýšila.
Nynější konec zdražování pohonných hmot v ČR je zapříčiněn propadem cen ropy na světových trzích na dvouměsíční minima. Ropa typu Brent jen za uplynulé tři dny zlevnila o více než pět procent a prodává se za méně než 76 dolarů za barel. Před zhruba třemi týdny se přitom prodávala i za cenu převyšující 86 dolarů za barel. Bezprostředním důvodem propadu cen ropy je výprodej na amerických akciových trzích. Ten investory vede k přehodnocování svého postoje vůči riziku a k příklonu k méně rizikovým investicím. Termínové kontrakty na ropu tudíž v jejich očích ztrácejí podstatnou část své atraktivity. Pochopitelně i z toho důvodu, že akciový výprodej signalizuje slabší očekávání ohledně budoucí ziskovosti firem, tedy slabší očekávání ohledně ekonomického růstu. Slabší růst samozřejmě podvazuje i poptávku po ropě. Její zásoby v USA přitom nadále stoupají, už pátý týden v řadě, což jen dále zesiluje tlak na cenový pokles. V důsledku tak ropa vyhlíží nejstrmější měsíční propad od července 2016. Propad dále umocňuje pokračující napětí v obchodním vztahu Washingtonu a Pekingu, jelikož obchodní válčení rovněž podvazuje globální hospodářský růst. Naopak trhy již zjevně do ceny ropy započítaly výpadek dodávek íránské ropy na světové trhy, který nastává v důsledku sankcí, které vůči jeho ropnému průmyslu Washington uvalí počátkem listopadu. Írán je šestým největším světových vývozcem ropy. Třetím dodatečným faktorem způsobujícím pokles cen ropy je postoj Saúdské Arábie. Rijád nyní činí vše možné proto, aby uklidnil napjatou mezinárodní situaci vzniklou v důsledku vraždy novináře Džamála Cháškudžího na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu. Trhy se tak přestaly obávat, že by Rijád situaci vyhrocoval a tedy použil ropu – a vyvolaný růst její ceny – jako politickou zbraň.
V příštím týdnu pohonné hmoty v ČR v souhrnu zlevní. Cena benzínu Natural 95 se sníží zhruba o deset haléřů na litr, zatímco cena nafty přibližně setrvá na stávající úrovni. Dojde tak k vyrovnání ceny obou pohonných hmot. V následujících týdnech pak bude zlevňování pokračovat. Zlevňování by mohla podpořit Česká národní banka, která na svém měnověpolitickém zasedání příští týden pravděpodobně opět zvýší základní úrokovou sazbu. Počtvrté v řadě. Tím by vytvořila tlak na alespoň jakés takés zpevnění koruny vůči dolaru, což by pomohlo redukovat korunovou ceny ropy a tedy přispět ke zlevnění jak benzínu, tak nafty u českých čerpacích stanic.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
