Dvacet nejbohatších Rusů, zpravidla oligarchů, letos kvůli ukrajinské válce a západním sankcím přišlo dohromady v přepočtu o zhruba 2,35 bilionu korun. O tolik se podle výpočtu agentury Bloomberg ztenčil jejich majetek. V průměru tak každý z nejbohatších Rusů přišel o bezmála 120 miliard korun.
Ve skutečnosti to bude ale citelně více. To proto, že moskevská burza byla po celý tento týden zavřená, takže tamní akcie nedostaly příležitost se propadnout. A jejich propad by byl vskutku mocný. Ruské akcie, které se v rámci kotace na více burzách obchodují také mimo Rusko, na londýnské burze, se totiž už v polovině tohoto týdne propadaly průměrně o 98 procent. Pak bylo obchodování s nimi pozastaveno.
Akcie obchodované na moskevské burze se ale do majetku nejbohatších Rusů kvůli zavření burzy stále započítávají za cenu, kterou měly na konci minulého týdne, tedy ještě před víkendovým zavedením razantních západních sankcí.
Z dvacítky nejbohatších Rusů letos o největší majetek přišel Vagit Alekperov, šéf a spolumajitel ropného a plynárenského podniku Lukoil. Válka a sankce jej připravily o v přepočtu 411 miliard korun. Je otázkou, zda právě toto je důvodem, proč se Lukoil jako první z velkých ruských podniků už od čtvrtka otevřeně staví proti invazi na Ukrajinu.
Na druhou stranu, nelze vyloučit, že některá ruská aktiva, i ta náležející do majetku oligarchů, jsou nyní podhodnocená. Mohla zkrátka spadnout na ceně tak extrémně, že jsou i po započítání značného politického a jiného rizika stále lákavá. Největší americká banka, JP Morgan, ve své včerejší analytické zprávě doporučuje svým klientům k nákupu právě dluhopisy Lukoilu či některých ruských oceláren. Mezinárodní angažmá těchto firem je podle banky přiměje k tomu, aby nadále plnily své závazky vůči věřitelům.
Věřitelé ruských aktiv ale musí vážně počítat se značným rizikem. Ruská vláda například v tomto týdnu nevyplatila cizincům úrok, jenž jim náležel coby držitelům rublových vládních dluhopisů. To lze vyložit jako částečnou platební neschopnost ruské vlády.
Podniky jako Lukoil doplácejí nejen na válku a sankce, ale i na obavu z toho, že další sankce mohou být zavedeny. Pokud by se tak však nestalo, investoři začnou jejich vyhlídky hodnotit přece jenom o něco příznivěji, což se projeví růstem ceny příslušných aktiv, akcií či podnikových dluhopisů.
Obava z dalších sankcí je ale stále vysoká. V jejím důsledku zhruba 66 procent ruské ropy nenachází kupce, de facto tak tato ropa „zmizela z trhu“, pročež ropa celkově celosvětově citelně zdražuje. A v důsledku toho také pohonné hmoty v Česku.
Nafta u českých čerpacích stanic jen za poslední dva dny přidala průměrně zhruba 3,60 koruny na litr, což je zcela nevídané. Stojí nyní celorepublikově průměrně zhruba 42,30 koruny za litr, vyplývá z dnešních údajů CCS. Dramaticky zdražuje také benzín, jenž v průměru vyjde na přibližně 41,60 koruny za litr. Pohonné hmoty v ČR jsou suverénně nejdražší v historii a jejich cenový růst přitom ještě dále zrychluje. Během několika dní se tak mohou snadno ocitnout v pásmu 45 až 50 korun za litr.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
