Cena pohonných hmot v Česku v uplynulém týdnu citelně klesla. Benzín se včera prodával celorepublikově průměrně za 41,54 koruny za litr, tedy o 51 haléřů na litr levněji než před týdnem. Nafta zlevnila dokonce o 1,43 koruny na litr, a to ze 46,18 na 44,75 koruny za litr. Benzín i nafta jsou nyní nejlevnější za poslední více než měsíc.
V příštích sedmi dnech budou pohonné hmoty nadále zlevňovat, zejména pak nafta. Benzín zlevní o 40 haléřů na litr, nafta o zhruba korunu na litr. Hlavně právě v případě nafty se projevuje nejen pokles cen ropy na světových trzích a ceny daného paliva na surovinové burze v Rotterdamu, ale také skutečnost, že si tuzemští čerpadláři nyní „vyfukují“ přemrštěné marže. Dochází tak také ke sbližování ceny benzínu a nafty. Rozdíl mezi cenou nafty a benzínu je nyní pouze zhruba 3,20 koruny na litr, přičemž se pohyboval i kolem pěti korun. Rozdíl plyne i z objektivního důvodu tísně na evropském trhu především s dieselovým palivem. Ta je způsobena blížícím se embargem EU na dovoz ruské ropy, resp. ropných produktů, které začne platit 5. prosince 2022, resp. 5. února 2023.
Přesto nyní dochází k poklesu cen velkoobchodně prodávaných paliv. Nafta zlevnila na burze v Rotterdamu od začátku listopadu v korunovém vyjádření o 8,5 procenta. Ropa Brent je pak na světových trzích od počátku měsíce levnější v korunovém vyjádření o přibližně sedm procent. Dovozní ceny ropy i ropných produktů pomáhá stlačovat pokračující intervence České národní banky za silnější korunu. ČNB v jejím rámci již ze svých devizových rezerv vydala od poloviny letošního května v přepočtu kolem 800 miliard korun.
Cena ropy i ropných produktů klesá navzdory blížícím se embargům z důvodu zhoršujícího se makroekonomického výhledu v řadě zemí světa. Zhoršení způsobuje zejména destrukce poptávky, jejímž důvodem je v prvé řadě energetická drahota. Ta nutí firmy a podniky omezovat produkci, zároveň snižuje kupní sílu obyvatelstva. Oboje se ve výhledu projevuje relativně nižší poptávkou po ropě a palivech, což vytváří tlak na pokles jejich nynější ceny. Ceny stlačuje také politika nulové tolerance covidu v Číně, jež je největším světovým dovozcem ropy, a pokračující válka na Ukrajině, která představuje významnou geopolitickou nejistotu.
Ceny benzínu i nafty jsou v Česku momentálně mírně pod průměrem zemí EU, vyplývá z dat Evropské komise. Cena benzínu je v Česku srovnatelná s cenami na Slovensku a v Rakousku. Benzín je v ČR ovšem netradičně dražší než v zemích, jako je Itálie, Francie nebo Chorvatsko. Celkem ve třinácti zemích EU je nyní benzín levnější než v ČR. Ve třinácti zemích EU je pak dražší než v ČR. Nafta je levnější ve dvanácti zemích EU a dražší ve čtrnácti. Cena nafty v ČR je srovnatelná s cenami téhož paliva na Slovensku nebo v Litvě. Nafta je momentálně levnější než v ČR v Itálii nebo Francii, což je neobvyklé. Tento stav je dán daňovými úlevami uvedených zemí, které zavedly za účelem zmírnění dopadů energetické drahoty.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
