Pohonné hmoty se v Česku prodávají ze srovnatelné ceny jako takřka přesně před rokem, 23. února, tedy v předvečer ruské invaze na Ukrajinu. Ta loni na jaře a v létě vedla ke zdražení pohonných hmot v ČR na historicky rekordní úrovně, když třeba cena nafta atakovala v celorepublikovém průměru úroveň 50 korun za litr. Toto mocné cenové vzepětí je však pryč.
Litr benzínu se včera v ČR prodával průměrně za 37,66 koruny, tedy jen o 23 haléřů na litr dráže než loni 23. února. Na dosavadní rekord vystoupala cena benzínu v ČR loni 23. června, kdy činila bez tří haléřů 48 korun. A to ještě přitom tehdy byla snížena spotřební daň z benzínu, o 1,50 koruny za litr.
Nafta včera u tuzemských čerpacích stanic vyšla na 36,60 koruny za litr. To je nejméně od loňského 24. února. V porovnání se předvečerem invaze je nafta dražší jen o 21 haléřů na litr. Loni 13. března se přitom nafta prodávala průměrně celorepublikově za 49,57 koruny za litr, což je její historický cenový rekord.
V uplynulých sedmi dnech cena benzínu v ČR víceméně stagnovala, když zdražil o dva haléře na litr. Cena nafty však v posledním týdnu dále klesla, a to o 27 haléřů na litr.
V příštím týdnu by měl benzín zlevnit o 10 haléřů na litr, nafta pak o 30 haléřů.
Klíčovým důvodem pokračujícího zlevňování zejména nafty je přetrvávající teplé počasí napříč Evropou. To snižuje poptávku po topné naftě. Poptávka po naftě by tak pro letošní první čtvrtletí roku měla být v Evropě nejnižší za celé od roku 2017, prognózuje společnost Energy Aspects.
Poptávku po naftě snižují také prudce klesající ceny zemního plynu. Referenční burzovní cena plynu v EU spadla v posledních šesti měsících o více než 80 procent. To snižuje poptávku po topné naftě, která je v průmyslu využívána také jako částečná náhražka právě plynu. S poklesem sháňky po topné naftě klesá rovněž cena nafty motorové, a to i u českých čerpacích stanic.
Cena velkoobchodně prodávané nafty v důsledku výše uvedeného klesla včera na komoditní burze v Rotterdamu, jejíž ceny jsou určující i pro ty na totemech tuzemských čerpacích stanic, pod úroveň 800 dolarů za tunu. Stalo se tak vůbec poprvé od loňského 26. ledna.
Za klesající cenou nafty v Evropě stojí také pokles ceny ropy na světových trzích. Ropa Brent včera zlevnila k úrovni 80 dolarů za barel zejména proto, že americká centrální banka zveřejnila zápis z posledního jednání svého vedení, který signalizuje další utahování měnové politiky USA. To výhledově znamená spíše omezení poptávky po ropě, které dle stávajícího předpokladu nedokáže plně kompenzovat ani pokračující post-covidové otevírání čínské ekonomiky, jež představuje největšího světového dovozce ropy.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
