Klíčový ukazatel amerických akcií, index Standard & Poor’s 500, se včera propadl nejvýrazněji v uplynulém měsíci. Trhy znervózněla zpráva, že Sněmovna reprezentantů USA zahájí proces přípravy ústavní žaloby na prezidenta. Procedura takzvaného impeachmentu totiž může vést k odvolání Donald Trumpa, které by znamenalo – alespoň přechodně – značnou nejistoty v dalším směřování hospodářské politiky nejsilnější světové ekonomiky.
Vzhledem k tomu, že dnešní asijské obchodování a obchodování s termínovými kontrakty na americké akcie je o poznání klidnější, nelze v tuto chvíli zatím předpokládat trvalejší akciový propad. Trh po prvotním „nárazu“ zatím hodnotí Trumpovo odvolání jako málo pravděpodobné, zejména vzhledem k převaze republikánů v Senátu.
Ceny pohonných hmot v ČR, zvláště nafty, v posledním týdnu rostou nejmarkantněji za poslední měsíce. Reagují tak na útoky v Saúdské Arábii z předminulého. Vzhledem ke stabilizaci ceny ropy na světovém trhu se však nedá očekávat žádné výraznější zdražování. Pokud ovšem víkendové útoky nebyly jen předehrou k mnohem vážnějšímu konfliktu. Takovému, který by vedl k dalším útokům na saúdskoarabská ropná zařízení a souvisejícím výpadkům v dodávkách největšího světového exportéra ropy nebo rovnou k již otevřené, nezástupné válce mezi Saúdskou Arábií a Íránem. Prezident Trump zřejmě bude nyní v souvislosti s jeho možným odvoláním řešit spíše vnitropolitické záležitosti, což by mohlo částečně deeskalovat alespoň napětí mezi Teheránem a Washingtonem
Benzín v ČR za poslední týden zdražil o dvanáct haléřů na litr na cenu 32,58, zatímco nafta šla nahoru o 27 haléřů nahoru, na cenu 32,03 koruny za litr. Důvodem citelnějšího zdražení nafty v porovnání s benzínem je však především blížící se zimní motoristická sezóna. Rafinérie se proto přeorientovávají na produkci takzvané zimní, nebo dokonce arktické varianty nafty, která je odolnější vůči chladnějšímu, ba přímo mrazivému počasí. Evropské normy žádají úpravu výrobní kvality zimní či arktické nafty, jež se v ČR prodává především v horských oblastech, prostřednictvím přidávání většího množství řídké petrolejové frakce, která tuhne třeba až při minus padesáti stupních Celsia. Tyto petrolejové frakce jsou letos, podobně jako loni, poměrně drahé, což se pak projevuje právě výraznějším cenovým růstem nafty, či dokonce její přechodně vyšší cenou v porovnání s benzínem, jako tomu bylo během loňské zimní motoristické sezóny.
K žádnému závratnému zdražení pohonných hmot v ČR v nadcházejících týdnech ale nedojde. Situaci v Saúdské Arábii se podařilo poměrně rychle uklidnit, co se vlastního zabezpečení provozu tamních ropných zařízení týká. Přetrvává však eskalované politické riziko, které obchodníky vede k tomu, že k ceně ropy připočítávají rizikovou přirážku, v rozsahu do pěti dolarů za barel. Pokud nedojde k opětovnému vyostření situace, cena ropy Brent zůstane v pásmu od 60 do 65 dolarů za barel. To znamená, že pohonné hmoty v Česku v příštím týdnu podraží, spíše však právě pod vlivem zvýšené geopolitické nejistoty a v případě nafty i kvůli zmíněné nákladnější výrobě její zimní varianty. V příštích sedmi dnech je třeba počítat se zdražením benzínu kolem deseti haléřů na litr, nafta zdraží o dalších zhruba 20 až 25 haléřů na litr.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
