Pohonné hmoty pokračují ve svém razantním zdražování. Benzín stojí průměrně 36,59 koruny za litr. Za poslední týden zdražil o 47 haléřů na litr, tedy o zhruba o 20 haléřů slabším tempem než o týden dříve, a je nejdražší od října 2014. Za naftu platí nyní řidiči v průměru dokonce o 64 haléřů více než před týdnem, a to 35,56 koruny za litr. Nafta je nejdražší od listopadu 2014. Tempo jejího cenového nárůstu bylo však v uplynulém týdnu také zhruba o dvacet haléřů slabší než o týden dříve. Kulminaci v tempu zdražování tedy mají pohonné hmoty v aktuální fázi jejich cenového vývoje za sebou. V příštím týdnu zdraží benzín o zhruba 30 haléřů na litr, nafta pak o přibližně 45 haléřů na litr. V polovině listopadu se tak benzín bude prodávat za více než 37 korun za litr a nafta za více než 36 korun za litr.
Nafta zdražuje výrazněji než benzín, neboť na obrátkách nabírá topná sezóna a Evropa navíc prochází plynovou krizí. Topná nafta představuje poměrně blízkou náhražku právě plynu, takže s růstem jeho ceny stoupá poptávka po ní, což vyhání vzhůru i cenu ropy jako takové.
V zimě tedy nelze vyloučit ceny benzínu v ČR až kolem 40 korun za litr, nafta by mohla být srovnatelně drahá, případně jen o několik desítek haléřů levnější.
V posledních hodinách se však objevily dvě zprávy, které signalizují, že by jak plyn v Evropě, tak ropa na světových trzích mohly citelně zlevnit. To by přineslo úlevu také českým řidičům a nárůst cen pohonných hmot by se zastavil pod úrovní 40 korun za litr.
První zprávou je ta, že velkoobchodní cena plynu v Evropě se dle vývoje na nizozemském trhu, který je vodítkem zbytku kontinentu, dnes propadla nejníže za poslední měsíc. A to na cenu 76,50 eura za megawatthodinu. Děje se tak v reakci na včerejší pokyn ruského prezidenta Vladimira Putina, který ruskému plynárenskému podniku Gazprom zadal, aby se od 8. listopadu zaměřil na doplňování svých plynových zásobníků, jimiž disponuje v Evropě, například v Německu. To znamená, že Rusko má své vlastní zásobníky již naplněny natolik, že může dodávat více plynu do Evropy, což zmírňuje napětí na trhu s plynem v EU. Navíc se zvyšuje také přísun plynu do EU z Norska.
Na trhu s plynem v EU však stále přetrvává obava, že Rusko jej nebude dodávat dost, udeří-li letos tuhá zima. Proto i když cena plynu dnes v EU klesá na měsíční minimum, stále je na čtyřnásobku ceny obvyklé před pandemií.
Druhou zprávou je překvapivá informace, že Írán, čtvrtý největší producent ropy v rámci kartelu OPEC, by mohl s EU obnovit jednání ohledně jaderné dohody z roku 2015. Z ní zcela vycouvaly Spojené státy v roce 2018, za vlády administrativy prezidenta Donalda Trumpa, zatímco Teherán už předtím kritizoval Evropskou unii za to, že dohodě nedostává. Obnovení jednání vede obchodníky s ropou k předpokladu, že USA by mohly zrušit či zmírnit své sankce vůči Íránu, takže by se íránská ropa vrátila na světový trh. K určitému oteplení vztahů dochází totiž také mezi Teheránem a Washingtonem.
Zlevnění plynu v EU a zároveň ropy na světových trzích, v důsledku obnovení íránských dodávek, by znamenalo silný tlak na zmírnění či nakonec dokonce i pokles cen benzínu či nafty u českých čerpacích stanic. Zatím je ale třeba počítat právě i a alternativou jejich růstu až ke zmíněným 40 korunám za litr.
Benzín průměrně za 40 korun na litr byl v Česku k mání zatím pouze po krátkou dobu v roce 2012, a to v metropoli Praze. Je však pravda, že tehdy byla průměrná mzda v ČR citelně nižší, auta obecně o něco méně úsporná a koruna coby měna disponovala vyšší kupní silou – kvůli inflačnímu znehodnocení, které od té doby nastalo. Abychom tedy mohli tuto zimu v ČR hovořit o objektivně nejdražších pohonných hmotách historie, musela by se cena jak benzínu, tak nafty dostat citelněji nad úroveň 40 korun na litr.
Již nyní ovšem zdražování pohonných hmot, meziročně více než dvacetiprocentní, výrazně přispívá ke zrychlování celkové inflace. Ta tak bude koncem roku atakovat až sedmiprocentní úroveň.
Cena ropy Brent se předevčírem středoevropského času dostala poprvé od roku 2014 na úroveň 86,7 dolaru, plyne z dat Bloombergu. V roce 2014 probíhalo historické zlevnění ropy, umožněné břidličnou revolucí zejména v USA. V druhé polovině uplynulého desetiletí cenu ropy významně stlačoval právě příliv ropy získávané z břidlic v Severní Americe. Pohonné hmoty v ČR ovšem v příštím týdnu zdraží také aktuální znatelné oslabování koruny vůči dolaru.
Ropa zdražuje z několika důvodů. Prvním je popandemické ekonomické zotavování, jež zesiluje poptávku po palivech. Dalším pak energetická krize, jež v důsledku pandemie, ale také v důsledku upřednostňování obnovitelných zdrojů energie a útlumu fosilní energetiky, zuří zejména v Evropě. V neposlední řadě je důvodem zdražování ropy i to, že Rusko, Saúdská Arábie a další velcí tradiční těžaři ropy, kteří po pandemii látají díry svých státních rozpočtů, záměrně neuvolňují těžbu ropy tolik, jak by mohli. Protože ropa na světový trh tedy neproudí v takovém objemu, aby při stávající ceně uspokojila veškerou poptávku, její cena znatelně roste.
Cena benzínu i nafty markantně poroste v příštím týdnu i v dalších blízkých zemích. Benzín je aktuálně levnější než v ČR tradičně v Bulharsku, Rumunsku a Polsku, ale také ve Slovinsku. V Rakousku a v Maďarsku je jeho cena srovnatelná s tou v ČR. Na Slovensku, v Chorvatsku a tradičně v Německu nebo v Itálii je dražší. Nafta je z uvedených zemí levnější jen v Bulharsku a v Rumunsku. V Polsku a Rakousku je její cena srovnatelná. Na Slovensku, ve Slovinsku, v Maďarsku, v Německu či Itálii je pak nafta dražší. V Česku její cenu snižuje letošní snížení spotřební daně z ní.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
