Ceny pohonných hmot v ČR dále citelně klesají. Poprvé od dubna 2016, za takřka čtyři roky, se včera benzín i nafta prodávaly za cenu pod 28 korunami za litr. V uplynulém týdnu zlevnil benzín o 93 haléřů na litr a stojí 27,90 koruny, nafta pak zlevnila o 64 haléřů na litr a vychází na 27,96 koruny.
Předevčírem se poprvé od dubna 2019 také nafta začala prodávat průměrně dráž než benzín. To je zcela anomální situace. Nafta se zpravidla prodává dráž než benzín, pokud vůbec někdy, během zimního období. Například proto, že během zimy roste poptávka po topné naftě. Nyní však nafta zdražuje nad cenu benzínu s příchodem jara. Útlum v poptávce po benzínu je totiž citelnější než v poptávce právě po naftě, protože například kamionová přeprava – využívající dieselový pohon – je třeba z důvodu nutnosti zajištění zásobování omezena v relativně menší míře než doprava osobní. Spotřeba pohonných hmot poklesla v souhrnu o zhruba třetinu oproti běžné situaci.
V příštím týdnu budou pohonné hmoty dále znatelně zlevňovat. V letošním roce se cena ropy na světovém trhu propadla zhruba o 60 procent a čerpací stanice v ČR tento pokles ještě plně nezohlednily. Korunová cena barelu ropy Brent v pondělí tento týden klesla nejníže za skoro 21 let. Naposledy byla levnější v červnu 1999. Barel Brentu vyšel v přepočtu i jen na méně 538 korun. Ropa takto historicky zlevňuje nejen kvůli koronaviru, ale také z důvodu pokračující cenové války Saúdů s Rusy a částečně americkými břidličnými těžaři. V dolarech se ropa Brent tento týden prodávala nejlevněji od března 2002, když se Brent poprvé od té doby prodává za méně než 22 dolarů za barel. Aktuálně však cena ropy roste k úrovni 28 dolarů za barel, neboť její největší světový dovozce, Čína, se rozhodla využít dramatického zlevnění suroviny a masivně doplňovat své pohotovostní ropné rezervy.
Prudce zlevňující ropa sice dává přechodně čerpacím stanicím v ČR možnost značně navýšit své marže. Ty jsou tak leckdy třeba trojnásobné oproti běžné době. Jenže konkurenční boj velkého počtu pump – od loňska jich je v ČR více než čtyři tisíce, což je po přepočtu na obyvatele jedno z nejvyšších čísel i v mezinárodním srovnání – o stále méně „dostupné“ řidiče je nutí jít s cenou dolu a marži postupně snižovat. Stále zlevňující ropa přitom prostor pro marži nakonec spíše snižuje.
S tím, jak na českých silnicích ubývají řidiči ochotní tankovat, klesá navíc čerpacím stanicím objem doplňkového prodeje – například nápojů či potravin. Z tohoto druhotného prodeje přitom v běžných časech měly často citelně vyšší marži než z prodeje samotných paliv.
Ve výsledku jsou tak zejména mnohé menší pumpy existenčně ohroženy. Pokud současný stav bude trvat delší dobu, nelze vyloučit krach značného množství benzínek.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
