#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Podmínky v českém i německém průmyslu se dramaticky zhoršují, Peking ale nabízí naději

1. dubna 2019

Čínský průmysl zakašle (1), německý průmysl kvůli tomu chytne chřipku (2), kterou záhy nakazí i průmysl český (3). Tak to dnes chodí. Naštěstí Čína se, zdá se z víkendových dat, ze své rýmy zotavuje (4). Což je první předpoklad, aby se své chřipky zbavilo i Německo a Česko. (Čísla v závorce se vztahují ke grafu níže).


Tudíž pesimistická čísla, která dnes vykázal index nákupních manažerů jak v německém, tak českém zpracovatelském průmyslu je třeba číst právě v kontextu globálního vývoje. Ten díky nečekaně dobrým číslům z čínského průmyslu již není tak ponurý a nabízí silnou naději do nadcházejících měsíců.

V březnu se provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu zhoršily na nejnižší úroveň od roku 2012. Důvodem je snížení objemu výroby a nových zakázek. Pokles zahraniční poptávky byl přitom nejvýraznější od poloviny roku 2009. Lví podíl na tom má právě „německá chřipka“. V Německu se podmínky v průmyslu zhoršily nejníže od poloviny roku 2012. Německý průmysl se potýká s výrazným poklesem nových objednávek, za nějž z podstatné části může pokles zahraniční poptávky, který byl nejvýraznější od první poloviny roku 2009. Netřeba připomínat, že klíčovým německým exportním odbytištěm je Čína.

Naštěstí z Číny o víkendu dorazily překvapivě dobré zprávy. Druhá největší ekonomika světa se podle všeho stabilizuje, což je příznivé i pro země jako Německo nebo zprostředkovaně Česko.

Čínský index nákupních manažerů v tamním zpracovatelském průmyslu v březnu poskočil ze 49,2 na 50,5 bodu. Jde o nejvýraznější nárůst od roku 2012, jenž navíc překonal veškerá očekávání analytiků. Hodnota indexu nad 50 bodů značí zlepšování podmínek v čínském průmyslu. V předchozích třech měsících index varovně vykázal hodnotu nižší než 50 bodů. Nové objednávky čínskému průmyslu a nové exportní objednávky témuž jsou na svém šestiměsíčním maximu.

Nečekaně dobrá čísla z čínského průmyslu potvrzují to, co čínský akciový trh signalizuje již dva měsíce. Právě od začátku února totiž čínské akcie směle rostou. Klíčový index šanghajské burzy, Shanghai Composite SE, vykazuje od začátku letošního roku v českých korunách zhodnocení přes 33 procent. Žádný jiný z primárních burzovních indexů světa za letošek takové zhodnocení nenabízí.

Čínským akciím a nyní i průmyslu svědčí balík stimulačních opatření čínské vlády, která zahrnují opatření jak ve fiskální, tak monetární oblasti. Jde například snížení DPH, o navýšení kvót pro zvláštní dluhopisové emise, z jejichž výnosu mají být financovány zejména rozsáhlé investice do infrastruktury, nebo o snížení rezervních požadavků pro čínské banky. Rezervní požadavky snížil Peking v lednu a k další redukci se zřejmě uchýlí již v první půli tohoto měsíce.

Peking si ale zároveň vyhrazuje právo stimulační opatření stáhnout nebo zmírnit, jestliže se obecné ekonomické podmínky zlepší. Pravděpodobnost jejich zlepšení zvyšuje nejnovější vývoj vyjednávání mezi Pekingem a Washingtonem stran obchodní války mezi dvěma největšími světovými ekonomikami. Čína nově oznámila, že na neurčito odkládá znovuzavedení 25procentních cel na dovážená americká auta. Jde o signál souznící s kuloárovými zvěstmi, že obě strany se chtějí dohodnout a že už pracují na textu dohody o obchodním smíru.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře