Dodávky ruského plynu do EU plynovodem Jamal se dnes prakticky zastavily. Podle nejnovějších dat terminálu Bloomberg odpovídaly dnes ve 13:00 našeho času 8,8 gigawatthodin denně. Běžně přitom Rusko touto cestou dodávalo přes 850 gigawatthodin denně (viz graf Bloombergu v příloze). Dodávky dramaticky poklesly již včera, dnes se však přes krátkodobý výkyv dále snížily.
Jsou tak nejnižší od prvního listopadového týdne. Rusko tehdy slíbilo od 8. listopadu dodávat více plynu, což souviselo s tím, že si předtím již dostatečně naplnilo své vlastní zásobníky. Nynější pokles dodávek je tedy poměrně překvapivý, neboť zásobníky v EU rozhodně uspokojivě naplněny nejsou. Naopak, jsou pro tuto část roku naplněny nejméně v historii sledování.
Před víkendem si ruský plynárenský monopol Gazprom, většinově ovládaný Kremlem, na poslední chvíli zarezervoval dodávkovou kapacitu v německém uzlu Mallnow, kde plynovod Jamal končí. Obchodníky s plynem vylekalo, že si Gazprom dal se rezervací tolik na čas. Navíc si monopolní podnik rezervoval o něco méně kapacity, než bylo ve dnech předtím zvykem. Rezervace totiž odpovídala pouze 30 procentům, namísto obvyklých 35 procent.
Ve čtvrtek a v pátek tento týden proto cena plynu v EU uzavřela na nejvyšších úrovních v historii, v obou případech přesahujících 135 eur za megawatthodinu. Před pandemií se přitom tato cena dlouhá léta běžně pohybovala kolem úrovně 20 eur za megawatthodinu.
Celou napjatou situaci problematizuje to, že po zbytek prosince a také v prvních dvou lednových týdnech má být počasí v Evropě chladnější, než je pro danou část roku obvyklé, jak vyplývá z meteorologické předpovědi specializované společnosti Maxar Technologies. Ceny elektřiny jsou přitom již nyní na rekordních úrovních jak v Německu, tak ve Francii, tedy ve dvou největších ekonomikách EU.
Cena elektřiny roste, neboť její podstatná část se v Evropě vyrábí z plynu. Klíčová náhražka plynu, uhlí, umožňuje elektřinu vyrábět levněji až do ceny zhruba 105 eur za emisní povolenku. Ceny povolenek, které jsou k výrobě elektřiny z uhlí v EU nutné, proto také stoupají k rekordním úrovním. V první polovině prosince stály i přes 90 eur za povolení vypustit tunu oxidu uhličitého. I výroba uhlí z elektřiny se tak logicky notně prodražuje.
Prudký vzestup cen energií – zejména právě plynu, elektřiny a uhlí – nutí některé evropské průmyslové podniky omezovat nebo zastavovat výrobu. Například společnost Nyrstar, vedoucí světový producent zinku, zastaví v prvním lednovém týdnu svoji výrobu ve Francii. Právě francouzští průmyslníci se stěžují již nyní, že růst cen energií podvazuje jejich konkurenceschopnost.
Přibližně třetina francouzské kapacity pro výrobu jaderné energie bude navíc v lednu přechodně odstavena mimo provoz. Francie, jež obvykle elektřinu ve špičkách vyváží do sousedních zemí, ji nyní bude muset dovážet, což přispěje k dalšímu celoevropskému zdražení energií. Navíc Německo ke konci letošního roku trvale odstavuje hned své tři jaderné elektrárny.
Nelze vyloučit, že Rusko se bude snažit takto vzniklé energetické zranitelnosti EU využít. A dost možná tak již činí, pročež právě dochází ke zmíněnému de facto zastavení dodávek plynu plynovodem Jamal.
Kreml soustředí armádu na hranicích s Ukrajinou, což na evropském trhu s plynem vyvolává obavu z vystupňování konfliktu Ruska a Západu, které by dále zdražilo plyn v EU. Plynovod Jamal, jenž zajišťuje zhruba pětinu pozemních ruských dodávek plynu do EU, navíc prochází běloruským územím. Minsk v uplynulé době vícekrát pohrozil, že jako odvetu za dodatečné sankce může přerušit dodávky plynu do EU.
V případě invaze na Ukrajinu by Rusko mohlo své dodávky do EU dále omezit, nebo zcela zastavit. Vyostření konfliktu navíc může oddálit zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Oddálení by také znamenalo tlak na růst cen plynu v EU.
Ale i pokud ruské dodávky plynu do EU setrvají na úrovni minulého týdne, budou v případě běžné zimy plynové zásobníky v EU na konci března naplněny pouze z patnácti procent, nejméně v historii sledování, jak plyne z prognózy poradenské společnosti Wood Mackenzie. To by znamenalo, že se nemusí podařit dostatečně doplnit zásobníky ani na příští zimu, tudíž poměrně vysoké ceny energií mohou být v EU realitou i v dalších dvou letech.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
