Ministerstvo financí chce lidem usnadnit podnikání. Od příštího roku tak navrhuje zvýšit limit pro vstup do režimu paušální daně na dva miliony korun ročního obratu. Zároveň byla v květnu na úrovni EU schválena žádost ministerstva financí na navýšení limitu, od kterého je povinné plátcovství DPH, a to rovněž na dva miliony korun ročního obratu. V současnosti je v obou případech limitem částka jednoho milionu korun. Navýšení na dva miliony zítra projedná vláda.
V současnosti se třeba i z osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) už od roční výše obratu jednoho milionu korun stává plátce DPH. Podléhá tedy povinnosti kontrolního hlášení a měsíčního přiznávání DPH, což představuje nemalou administrativní zátěž. Je proto žádoucí hranici plátcovství DPH zvýšit.
Pro srovnání, v roce 1993 se plátcem podnikatel stával až od šestimilionového obratu, v letech 1994 až 2004 pak od dvou až tří milionů. Pokud by se hranici opět podařilo vrátit na dva miliony, vláda by tím značně ulevila tisícům podnikatelů.
V roce 1993 se tedy totiž podnikatel stával plátcem DPH až při ročním příjmu dosahujícím takřka 84násobku tehdejší průměrné celoroční hrubé mzdy, zatímco dnes se plátcem stává už při obratu odpovídajícím pouze dvoj- až trojnásobku celoroční hrubé mzdy.
Návrh ministerstva financí je tedy správný a jeho prosazení by pomohlo zvláště právě OSVČ a živnostníkům. Mnozí z nich jsou nynější složitou ekonomickou situací neblaze zasaženi, takže i z tohoto důvodu by úleva v podobě navýšení limitu plátcovství DPH byla vhodně načasovaná a přínosná.
Žádoucí je rovněž navýšení limitu pro vsup do režimu paušální daně, na stejnou částku. Paušální daň znamená, že OSVČ se zkrátí čas, který musejí věnovat „papírování“. Jedna paušální daň – a jedna pravidelná měsíční platba – totiž nahradí jak samotnou daň, tak i pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Odpadá navíc nutnost podávat daňové přiznání.
Pro letošní rok činí paušální daň 5994 korun měsíčně, za celý rok tedy 71 928 korun. Paušální daň je složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění (2627 korun), o 15 procent navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění (3267 korun) a daně z příjmu fyzických osob ve stejné výši jako letos – 100 korun.
Poplatník, který se rozhodne vstoupit do režimu paušální daně, ovšem ztrácí možnost například uplatnit slevu na poplatníka, slevu na manžela či manželku či slevu na invaliditu. Nemůže také uplatnit úroky z hypoték nebo příspěvky na životní či penzijní pojištění a další. Každá OSVČ si tedy musí důkladně propočítat, zda se jí režim paušální daně vyplatí.
Živnostníkům paušální daň ušetří čas a papírování, neboť nebudou muset komunikovat se třemi různými úřady, ale jen s jedním. Zbaví se složité administrativy, a navíc budou mít klid od případných kontrol z finančního úřadu.
Celkově se podle předloňských odhadů měla vyplatit zhruba 140 tisícům poplatníků, nakonec se do režimu přihlásilo jen něco přes 70 tisíc OSVČ. Po zvýšení limitu lze očekávat pro příští rok přihlášení dalších zhruba 50 tisíc OSVČ.
Paušální daň se totiž zdaleka nevyplatí všem. Hlavním důvodem je to, že se týká jen neplátců DPH, tedy právě jen OSVČ, které mají nižší roční obrat než milion korun, resp. od příštího roku dva miliony. I kvůli současné rapidní inflaci, nejrychlejší od roku 2008, představuje stávající hranice stanovená na milion korun, již tak poměrně nízká, stále zásadnější překážku pro vstup do režimu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
