Průměrná cena ojetých aut na českém trhu v prvním letošním pololetí stoupla meziročně o takřka 16 procent na 245 tisíc korun. Rapidní zdražování ojetin bude pokračovat, i když částečně jsou jeho důvodem přechodné faktory. Proč bude citelné zdražování ojetin pokračovat?
1) Natěšení Češi. Po pandemické uzavírce se nemohou auta dočkat…
Během pandemických uzavírek bylo poměrně obtížné pořídit ojetinu. Autobazary je směly prodávat pouze v online režimu, takže řada zájemců si raději počkala na ukončení pandemického omezení. Když letos na jaře nastalo, vzali autobazary útokem.
2) …a mají přitom více peněz než jindy
Během pandemie Češi naspořili průměrně čtyřikrát více peněz než za stejné období před pandemií. Od poloviny května tak některé bazary prodaly tolik ojetin, co běžně za celý rok.
3) Zuří „čipový hladomor“
Důsledkem pandemie není jen to, že Češi mají kvůli odkládané spotřebě, opatrnostnímu spoření a masivním vládním záchranným programům hodně úspor. Ve světě i u nás také stále panuje dramatický nedostatek čipů do aut. Výrobci čipů totiž v době pandemie dali přednost produkci pro domácí elektroniku nebo herní konzole, neboť nepočítali s tak rychlým zotavením automobilového segmentu. Zadrhávání výroby nových aut kvůli nedostatku čipů vede ke zhoršení jejich dostupnosti, což mnozí motoristé řeší tak, že se raději poohlédnou po ojetině.
4) Zelené regulace přituhují
Zatímco první tři zmiňované faktory jsou důsledkem pandemie a dříve či později pominou, neznamená to, že se tím citelný růst cen ojetin zastaví. Na zdražování ojetin totiž působí i faktory, které nejsou jen přechodného, post-pandemického rázu. EU totiž zesiluje svůj tlak na přechod na elektromobilitu a současně na útlum výroby vozů se spalovacím motorem. Tento měsíc Evropská komise zveřejnila záměr, aby trh s novými vozy se spalovacími motory v EU skončil s rokem 2035. Už nyní ale musí automobilky vyrábět vozy tak, aby docílily poměrně přísné průměrně úrovně emisí svých vozů. Jinak čelí „mastným“ pokutám. Rády by tak prodávaly papírově bezemisní elektromobily, o něž však kvůli vyšší ceně a horší „uživatelské přívětivosti“, například kvůli nutnosti častého dobíjení, není takový zájem. Aby tedy splňovaly přísné regulace, nemohou prodávat zase tolik vozů se spalovacím motorem. To znamená, že cena benzínových nebo dieselových aut stoupá a stoupat bude. Kvůli jejich omezené nabídce na trhu a kvůli tomu, že je pro automobilky objektivně stále nákladnější vyrobit auto se spalovacím motorem tak, aby dostálo stále přísnější regulaci. Elektromobily zůstávají drahé a nová auta se spalovacím motorem zdražují. Tento vývoj pochopitelně zatraktivňuje ojetiny – a současně ovšem také zdražuje ojetiny. A zdražovat bude. Na dražší nové auto prostě dosáhne stále méně lidí, takže budou rádi alespoň za vůz ojetý.
5) Vynalézavost podvodníků s ojetinami stoupá
Situace, kdy se kvalitní ojetina stává kvůli pandemii i zeleným regulacím nebývalým luxusem, představuje živnou půdu pro podvodné jednání s ojetinami. S růstem cen zejména kvalitnějších ojetin je totiž pro podvodníky s nimi ještě lákavější než dříve je uměle zatraktivnit. Podvodům částečně nahrál i výše zmíněný pandemický nákup aut z domova. Nekalí prodejci tak zdokonalují své praktiky v oblasti falšování původu vozidla, stáčení tachometru, padělání servisní knížky, maskování vážných poruch a havárií a zejména legalizace kradeného vozu. Růst cen ojetin znamená, že podvodníci mohou „investovat“ více do své nekalé snahy učinit z nevalné ojetiny ojetinu poměrně atraktivní, přičemž na tom stále vydělají. Zdražování ojetin tak znamená, že zájemce musí být ještě obezřetnější než dříve, aby se při jejich koupi nespálil. Ne vždy se to ovšem podaří.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
