Pandemie a loňský daňový balíček zamíchaly také s výpočtem termínu dne daňové svobody. Jeho termín každoročně v ČR vypočítávají společnosti Deloitte a Liberální institut. Pro výpočet termínu, do něhož se v daném roce pracuje na stát, tedy na daňové odvody, však používají odlišnou metodiku. Před pandemií tak bývalo pravidlem, že podle metodiky Liberálního institutu nastával den daňové svobody dříve než podle metodiky Deloitte. Letos je to ale jinak (viz graf níže).
Podle Liberálního institutu, který svůj výpočet termínu dne daňové svobody uveřejnil včera, letos připadá tento den na 25. června. Podle Deloitte, která jej zveřejnila dnes, však už na 19. června.
Důvodem je vedle odlišné metodiky použité při výpočtu hlavně mimořádné období stále probíhající pandemie, která má letos své zásadní dopady v makroekonomické oblasti.
Deloitte při svém výpočtu dává do poměru celkové daňové příjmy a čistý národní důchod. Liberální institut, jenž staví na metodice OECD, zase porovnává veřejné výdaje státu s hrubým domácím produktem.
V důsledku loňského schválení daňového balíčku, který citelně snižuje daň ze mzdy, ale také spotřební daň z motorové nafty, přičemž navíc navyšuje slevu na daňového poplatníka, však letos klesne daňové inkaso státu. Přitom ovšem veřejné výdaje nadále zůstanou na navýšené úrovni, kvůli financování pandemických programů a opatření typu programu Antivirus nebo kompenzačních bonusů pro OSVČ.
Klíčovým výsledkem tohoto stavu – poníženém daňovém inkasu při navýšených veřejných výdajích – bude enormní schodek státního rozpočtu, který patrně vykáže nejvyšší hodnotu v historii ČR, když přesáhne 400 miliard korun.
Veřejné výdaje tedy letos budou financovány v rekordní míře deficitně. Tedy vlastně z velké části z budoucích navýšených daní. Protože deficit jsou vlastně budoucí daně. Stát prakticky nemá jiné zdroje příjmu než ty daňové.
Tyto navýšené daně ovšem pochopitelně nebudou inkasovány letos, pročež nevstupují do výpočtu termínu dne daňové svobody 2021 dle společnosti Deloitte.
Proto výpočet dle metodiky Deloitte poskytuje opticky příznivější, avšak obtížně udržitelný obrázek. Podle Deloitte totiž letos Češi budou na stát pracovat nejkratší dobu od roku 2017. To právě proto, že metodika výpočtu nezahrnuje budoucí daně, ale jenom ty letošní.
Metodika výpočtu Liberálního institutu ovšem vychází v čitateli nikoli z daňového inkasa státu v běžícím roce, ale z veřejných výdajů v běžícím roce. Ty zůstávají kvůli pandemii znatelně navýšené. Budou však spláceny až z daní v příštích letech, nikoli daněmi letošními. Proto dle metodiky Liberálního institutu letos jako loni pracujeme na stát nejdéle v historii sledování od roku 2000. I když slůvko „letos“ není vzhledem k popsanému kontextu zcela vystihující, právě proto, že vznikající rekordní deficit nebudou splácet zdaleka jen daně letošní, ale i ty v příštích letech.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
