Zlato od počátku letošního dubna zdražilo skoro o deset procent. Včera překročilo cenu 1875 dolarů za troyskou unci, takže je nejdražší od konce letošního ledna. Drahému kovu svědčí probíhající či vyhlížené citelné zrychlení inflace, k němuž dochází na řadě míst světa. Obchodníci s opčními a termínovými kontrakty dokonce sází na to, že cena drahého kovu by se v příštím roce mohla přehoupnout přes úroveň 2500 dolarů za unci.
V nejnovějším vydání svého pravidelného šetření mezi předními správci investičních fondů zjišťuje Bank of America, že inflaci nyní vnímají jako největší ohrožení zdárného vývoje na světových trzích. Až po ní následuje na druhém místě možný otřes na dluhopisových trzích způsobený zpřísňováním měnové politiky, na místě třetím pak bubliny cen aktiv a až na čtvrté příčce pandemie covid-19.
Rostoucí inflační očekávání snižují vyhlížený reálný výnos řady aktiv. Od nominálního výnosu, například nominálního úroku, je totiž třeba odečíst vyšší údaj zachycující právě vyšší očekávanou inflaci, takže výsledkem je nižší reálný výnos, například reálný úrok. Za takové situace stoupá atraktivita zlata, jež klíčovou nevýhodou je to, že žádný úrok ani jiný výnos, třeba dividendu, nenese. Investiční atraktivita zlata tkví čistě v očekávání jeho samotného zdražení, které ovšem po tisíciletí poměrně spolehlivě pokrývá právě inflaci. Proto je drahý kov tradičně vnímán jako pojistka před ní. Inflace snižuje reálné výnosy, takže tlumí dopad zmíněné klíčové nevýhody zlata.
Navíc zlatu nyní svědčí otřes na trhu kryptoměn. Bitcoin se dnes propadl pod cenovou úroveň 40 tisíc dolarů. Umazal tak všechny své zisky od letošního 8. února, kdy automobilka Tesla senzačně zveřejnila svoji investici od bitcoinu za půldruhé miliardy dolarů i záměr přijímat kryptoměnu v platebním styku se zákazníky kupujícími její vozy. Minulý týden ovšem Tesla investory do bitcoinu šokovala oznámením, že od přijímání kryptoměny upouští. To však není jediná špatná zpráva pro kryptokomunitu. Například včera čínská centrální banka ve svém stanovisku zopakovala, že kryptoměny nemohou být užívány jako platební prostředek. Její stanovisko zvýrazňuje regulatorní rizika, jimž kryptoměny čelí.
Do popředí zájmu se i proto vrací zlato. Kryptoměny jsou totiž často spatřovány jako „digitální zlato“ nebo „zlato 21. století“. Jestliže ale čelí výprodeji nebo zvýšenému regulatornímu rizika, ztrácejí svůj pomyslný „lesk“ a investoři se vrací ke „starému, dobrému“, staletími prověřenému zlatu skutečnému.
Zlatu navíc ještě prospívá slábnoucí dolar, v němž se mezinárodně obchoduje, a obava z opětovného šíření nákazy covid-19 v některých asijských zemích. Situace se zhoršuje například v Singapuru, kam mělo být přeloženo letošní Světové ekonomické fórum, tradičně konané ve švýcarském Davosu. Předevčírem však organizátoři akcie oznámili, že jej pro letošek ruší, přičemž by se mělo uskutečnit až v prvním pololetí příštího roku, na zatím neurčeném místě.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
