Otázky Václava Moravce: Jak utratit peníze?

Lukáš Kovanda hovořil společně s profesorem Richardem Hindlsem a bývalým gurvernérem ČNB Pavlem Kysilkou o aktuálních ekonomických otázkách v České republice.

Richard Hindls, člen Národní rozpočtové rady
Pavel Kysilka, ekonom
Lukáš Kovanda, ekonom

Témata:

-míra inflace, růst spotřebitelských cen
-výkonnost průmyslové výroby a stavebnictví, cena práce
-kondice německé ekonomiky, americko-čínský obchodní konflikt, brexit

Více o jejich diskuzi se dočtete zde.

Vysílání je k dispozici na webu České televize.

 

Přepis pořadu

Václav MORAVEC, moderátor
Jste na správné adrese, tady je zpravodajská jednička v zemi, tady je zpravodajská ČT 24. O jakých tématech se po dnešních Otázkách začne mluvit? Ještě jednou vám všem divákům zpravodajské ČT 24 hezké nedělní odpoledne. Stále zůstáváte v jedinečném prostoru pro diskuzi. Inflace překvapila. Ceny rostou rychleji, než se předpokládalo. Překvapení jsou analytici i centrální bankéři. Meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil na 2,7 % z lednových 2,5 %. Výraznější byl růst cen naposledy v říjnu roku 2017. V rozporu s očekáváním se v únoru se vyšvihly ceny potravin, především pak zeleniny a pečiva. Inflace má zrychlit. V březnu nebo dubnu by se mohla dotknout už 3 %. Jaký vývoj inflaci předpovídala centrální banka letos v únoru?

Jiří RUSNOK, guvernér, Česká národní banka
Na počátku letošního roku se dočasně zvýší, avšak již v následujícím období se bude nacházet opět těsné blízkosti 2% cíle. Přetrvávající výrazné domácí inflační tlaky nadále odrážejí zejména napjatou situaci na trhu práce. Tu charakterizuje vysoký růst mezd a velmi nízká zaměstnanost.

Václav MORAVEC, moderátor
Únorová slova guvernéra Centrální banky Jiřího Rusnoka. Vyšší inflace může tlačit Centrální banku k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. Jednat by o tom centrální bankéři měli tento čtvrtek. Oslabování hospodářského růstu v eurozóně nebo varovné signály ze Spojených států amerických mohou odsuzovat zpřísnění politiky Centrální banky. Dalšími hosty velké ekonomické diskuse jsou Richard Hindls, člen Národní rozpočtové rady. Vítejte, pane profesore. Hezký dobrý den.

Richard HINDLS, člen Národní rozpočtové rady, emeritní rektor VŠE v Praze
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor
A mé pozvání přijali dva ekonomové, Pavel Kysilka, bývalý viceguvernér Centrální banky, hezká dobrý den.

Pavel KYSILKA, ekonom
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor
A doktor Lukáš Kovanda, vítejte, hezký dobrý den.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Dobrý den, děkuji za pozvání.

Václav MORAVEC, moderátor
Překvapila vás osobně, pánové, inflace? Začnu u vás, Pavle Kysilko.

Pavel KYSILKA, ekonom
Ne, 2,5 % mě nepřekvapilo. Centrální banka to předpokládala. Je tady opravdu spousta nejistot na obě strany, co se týče dalšího vývoje. Možná uvidíme ještě některá další překvapení v těch jarních měsících, ale celkově si myslím, že ten trend by měl být zase nazpět k inflačnímu cíli, takže ta pravděpodobnost, že Centrální banka na konci roku trefí inflační cíl, je docela slušná.

Václav MORAVEC, moderátor
Vy, kdybyste teď ve čtvrtek měl hlasovat o zvýšení úrokových sazeb, hlasoval byste pro nebo byste počkal na další měnové zasedání?

Pavel KYSILKA, ekonom
Počkal bych. To asi udělá bankovní rada. Je to chování v situaci, kdy máte spoustu nejistot na obě strany a v takové situaci prostě platí počkejme, uvidíme. Na co čekat? Zejména na brexit, protože brexit bude mít obrovský dopad do evropské nálady, do inflační nálady, růstové nálady, a to nemůžem dneska předvídat, protože nevíme, jak brexit dopadne. Jsou tady ještě další nejistoty na obě strany a v takové situaci je dobře počkat.

Václav MORAVEC, moderátor
Pane profesore Hindlsi, byl jste překvapen dynamikou inflace?

Richard HINDLS, člen Národní rozpočtové rady, emeritní rektor VŠE v Praze
Nebyl jsem překvapen, protože když se podíváme na růst mezd a energií, které se vrací už zpět, ropa už je zase na 67 dolarech, když se podíváme na určitou bublinu, která je na trhu s nemovitostmi a už ne zdaleka ne jenom v Praze. A když se podíváme na index cen průmyslových výrobců, který začal růst, a který je takovým, řekněme, indikátorem nebo předstihovým ukazatelem zhruba o dva až tři měsíce on narostl v současné době, tak mě to nijak nepřekvapuje. Ale zcela souhlasím s tím, že rok je před námi a ve druhém pololetí může být všechno trochu jinak. Nakonec se zase tolik nevzdalujeme,
bavíme se o desetinách. Souhlasím s tím, co říká Pavel, že se klidně tahle ta věc může někdy v srpnu, září otočit, ale pravda je, že nárůst cen potravin, nárůst cen energií tady je. Nezapomeňme ještě na jednu věc, že někdy v listopadu nebo v říjnu jsme hovořili trošku obráceně. Naopak v eurozóně začala inflace zpomalovat na 1,6 nebo 1,7 %. Má to svůj vývoj. Teď je to trochu houpačka, ale nemyslím si, že by to nějak výrazně v tuto chvíli mělo mít nějaký dopad.

Václav MORAVEC, moderátor
Byl-li byste centrálním bankéřem, tak byste ve čtvrtek nehlasoval pro zvýšení…

Richard HINDLS, člen Národní rozpočtové rady, emeritní rektor VŠE v Praze
Nebyl bych pro zvýšení úrokových sazeb. Proti tomu tady samozřejmě stojí zpomalování dynamiky, která už trvá už zhruba rok, to se objevilo loni v druhém čtvrtletí, vlastně se začla ta křivka lámat směrem dolu. Takže z tohoto pohledu si myslím, že v tuto chvíli bych dal přednost ekonomickému růstu před regulatorními opatřeními.

Václav MORAVEC, moderátor
Lukáš Kovanda, před čím by dál, komu by dal přednost? Zvýšení sazeb nebo rychlejšímu růstu?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Byl bych na vážkách. Nevidím to tak jednoznačně nechat to na té úrovni, kde je nyní. Protože zase tím, jak navyšujeme sazby, si vytváříme určitý polštář pro horší časy a máme odkud pak s těmi sazbami klesat. Což je nyní výhoda České republiky například oproti eurozóně, ale tato výhoda by mohla být ještě výraznější, kdybychom nyní byli na třeba těch 2 % základní sazby. Očekávám také spíše to, že Centrální banka se rozhodne ponechat sazby. Pokud je zvýší, učiní to na začátku dubna nebo května na dalším zasedání.

Václav MORAVEC, moderátor
Pro vás ta dynamika růstu inflace je překvapení nebo se to dalo čekat s ohledem na faktory, které zmiňoval Pavel Kysilka nebo Richard Hindls?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já myslím, že se to dalo čekat, že dokonce byly prognózy o 3% růstu v prvním čtvrtletí letošního roku, to se nenaplňuje, zatím a kdoví, jestli se to naplní. Ekonomika se zkrátka bere to, co nám dala si bere zpět tak trochu, protože nám dala velký, velký růst mezd v minulém roce. V reálném vyjádření nejrychlejšího počátku milénia. V podstatě ty mzdy se potom musí projevit v inflaci, protože ty mzdy jdou pochopitelně všem, takže se musí se zdražit mzdy pekařům, lidem v elektrárnách, kteří tam pracují, inženýrům a tak dále. To se potom projevuje ve vyšších cenách za elektřinu, za rohlíky. To vše teď pozorujeme. Ekonomika si část bere zpět. Zatím v letošním roce by mzdy měly růst výrazně rychleji než cenová hladina. Kupní síla Čechů poroste tempem 4 – 5 % po očištění o inflaci, plus tedy mezd. Takže super pořád.

Václav MORAVEC, moderátor
Když říkáte super a shrnujete, myslíte si, že se Centrální banka trefí
do průměrné 2% inflace v letošním roce, když první čtvrtletí letošního roku je dynamičtější?

Lukáš KOVANDA, ekonom
To je velmi náročná otázka, která do značné míry ani nezávisí na centrální bance jako takové. Bude záležet na Donaldu Trumpovi, na čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi, jak se dohodnou ve věcech
obchodní války. Bude záležet na Mayové, Junckerovi, jak se dohodnou ve věcech brexitu a myslím, že až pak můžeme hovořit o tom, že čeští centrální bankéři mají vůbec nějaké slovo do toho, jak se trefí do inflace.

Václav MORAVEC, moderátor
To je tolik proměnných, vy všichni tři už jste to naznačili, když si zrekapitulujeme, jak se vyvíjela inflace a záhy se podíváme i na atmosféru na pracovním trhu, tady jsou data.

redaktorka
Meziroční růst spotřebitelských cen v únoru zrychlil z lednových 2,5 % na 2,7 %. Výraznější růst cen zaznamenala statistika naposledy v říjnu 2017. Na zrychlení inflace se podílelo zdražení potravin a zvýšení nákladů na bydlení. Za poslední půlrok se meziroční míra inflace pohybovala mezi 2 a 2,5 %.

Václav MORAVEC, moderátor
Ve vyšších cenách se odrážejí vyšší platy, vyšší náklady podnikatelů, nejmarkantněji je to vidět ve službách, protože právě služby jsou nejvíc citlivé na měnící se trh práce. Podívejme se na data z trhu práce.

redaktorka
Nezaměstnanost v únoru po dvouměsíčním růstu klesla na 3,2 %. Bez práce bylo asi 241 000 lidí. Jde o nejnižší únorovou hodnotu od roku 1997. Počet volných pracovních míst vzrostl na 333 000. Loni v únoru míra nezaměstnanosti činila 3,7 %. Nejnižší byla v listopadu 2,8.

Václav MORAVEC, moderátor
Do toho sledujeme poměrně pesimistické odhady nebo zhoršující se odhady vývoje německé ekonomiky. V tomto týdnu kupříkladu ekonomičtí poradci německé vlády snížili odhad letošního růstu německé ekonomiky na 0,8 % z 1,5 %. V tomto týdnu výnos desetiletých amerických státních dluhopisů poprvé od krize před 10 lety klesl pod výnos tříměsíční dluhopisů. Růst výnosů krátkodobých dluhopisů nad výnos dlouhodobých je považován za předzvěst recese. Můžeme se tomu vyhnout, pane profesore Hindlsi?

Richard HINDLS, člen Národní rozpočtové rady, emeritní rektor VŠE v Praze
Němci mají dokonce desetiletý dluhopis lehce mínus, nepatrně mínus. Tak to už je skutečně situace, která není úplně běžná situace. Já si nemyslím, že by v tuhle chvíli ještě šlo o recesi. Pokud jde konkrétně o Německo, tak ve třetím čtvrtletí německá ekonomika skutečně zpomalila, ten růst byl záporný. Pokud jde o čtvrté čtvrtletí tak se těsně vyhnula tomu, čemu říkáme technická recese, protože se pohybovala o pár setinek spíše nad nulou, takže nebyla to ta dvě čtvrtletí, která by měla záporné znamínko. Je pravda, že německé
instituce snižují odhady, ale už jsem také četl odhad IFO Institut v Mnichově, který říká, že by se to mohlo v druhém pololetí zlepšit. Německu výrazně poklesla zahraniční poptávka. To drží německou ekonomiku nad vodou a obavy existují, a to je možná ten důvod, proč se takhle bavíme, je o to, že by se mohla zhoršit i domácí poptávka. Už to vidíme na poklesu prodeje aut, Německo je fenomén v automobilovém průmyslu. Otázkou je, jsou tam určité problémy s chemickým průmyslem v Podhůří a v Porýní. To všechno by mohlo nějakým způsobem snížit ekonomický vývoj Německa, ale nezdá se mi že by to byla recese. A docela ta úvaha o tom, že by se mohl ten růst, řekněme, od druhého, třetího, čtvrtého čtvrtletí zase malinko pootočit zpátky, možná určitým způsobem významná je. Pravda je, že to, co bude v Německu, čeká nás všechny. To si nedělejme, je to myslím čtvrtá nebo pátá největší ekonomika světa, tak si nedělejme iluze, že bychom ustáli nějaký problém, který by nastal v Německu, ale myslím, že v tuhle chvíli je ještě předčasné tohle to říci. Pravda je, že už delší dobu Evropská komise vyčítá Německu nedostatečnou investiční aktivitu. Když se podíváme na přírůstek hrubé tvorby fixního kapitálu na vývoj tempa růstu HDP, tak se snižuje. To není dobrý signál. Jestliže se objevil v Německu, tak možná …

Václav MORAVEC, moderátor
Ale vy jste, proč jste optimista? Berete si tu optimističtější variantu, protože bych mohl teď na reálných datech nejen z německé, ale také z čínské ekonomiky, dát pesimistické odhady.

Richard HINDLS, člen Národní rozpočtové rady, emeritní rektor VŠE v Praze
Možná to není můj optimismus. Spíš komentuji to, co jsem také četl na webech. Stále si myslím, pokud bych měl odpovědět přímo, tak si myslím, že se podaří v Německu udržet domácí poptávku, to je pro Německo v tuhle tu chvíli klíčová záležitost. Německo je klasická
stabilizovaná ekonomika s vysokým podílem výdajů na konečnou spotřebu domácností a pokud se tohle to podaří udržet, tak si myslím, že by se Německo nemuselo dostat tak dolu, jak to vypadalo v tom třetím, čtvrtém čtvrtletí. Ale ta hrozba tady je, to s vámi, Václave, souhlasím, že to riziko tady je a chtít v tuhle tu chvíli říct jasně bude to od září takhle, je asi velmi obtížné.

Václav MORAVEC, moderátor
Riziko recese nebo možná rizika recese budou zmírněna tím, že brexit dopadne dobře, že se podaří navýšit spotřebu v Číně. Že bude odvrácena eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou, Lukáši?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Do značné míry ano. To je ten klíčový rozdíl oproti krizi před 11 lety. Kdy to byla obecná krize důvěry. Krize byla ryze ekonomická svým způsobem, protože vznikla ryze v ekonomické doméně, nyní je to do velké míry krize politická. Byť samozřejmě ty dva světy nikdy nelze od sebe oddělit, ale podívejte se, kdybysme si teď tady sedli ke stolu a byl tady Trump, Si, Juncker a Mayová a dohodli jsme se během tohoto odpoledne, že se máme všichni rádi, že skončíme s obchodním válčením, že brexit vyřešíme tak, jak je nejlepší ne z hlediska politiky, ale z hlediska ekonomiky, no tak během jednoho odpoledne máte vyřešenou velkou porci co ekonomiku globální tlačí teď dolů. Já vím, je to naivní představa, jenom tím chci demonstrovat to, že řada problémů, které nyní jsou ve světové ekonomice je vyvolána politicky. Nejsou to bytostně ekonomické problémy. Bytostně ekonomické problémy nejsou zdaleka tak silné, byť třeba čínské zpomalování je bytostně ekonomický problém, ale nejsou zdaleka tak silné, jako před těmi 10 – 11 lety. Což mě trochu nabíjí určitou pozitivní vírou.

Václav MORAVEC, moderátor
Proto byste nemluvil o recesi, která se blíží?

Lukáš KOVANDA, ekonom
I politici mohou vyvolat recesi. Dokonce ještě závažnější než tu,
kterou mohou vyvolat trhy, ale v tuto chvíli já pořád věřím, že se nakonec ukáže, jak tady naznačil i pan profesor Hindls, že se nakonec ukáže, že jsou to do značné míry přechodné jevy. Třeba Donald Trump příští rok chce být znovu zvolen. Bude teďka nějakým způsobem hrotit obchodní válku, která jeho sama, samotného poškozuje, protože se vlastně tak trochu i Spojené státy střílí do nohy tou obchodní válkou. Já si myslím, že ne. Že nějakým způsobem je i v jeho zájmu, stejně jako v zájmu Pekingu ten vyhrocený současný stav alespoň trochu uklidnit.

Václav MORAVEC, moderátor
Když se podíváme na prognózu a chování ekonomik, tak ekonomiky oproti loňskému roku zpomalují. Podíváme se na prognózy Česka, Německa, Číny.

redaktorka
Ministerstvo financí na začátku roku odhadovalo růst na 2,5 %. Pro příští rok na 2,4 %. Čína má letos růst o 6,2 příští rok pak o 6 %. Tempo růstu německé ekonomiky by se letos podle odhadů OECD mělo pohybovat kolem 0,7 % a příští rok překročit 1 %.

Václav MORAVEC, moderátor
Tedy logicky, Pavle, otázka na vás, už o tom mluvil Lukáš. Je možné, že politická rozhodnutí, znovu zvolení Donalda Trumpa, zmírnění obchodní válku s Čínou, že si Číňané uvědomují, že pokles jejich spotřeby může být také vytvářen tou nejistotou v globálním světě, uvidíme, co Britové. Zkrátka je recese ještě odvratitelná?

Pavel KYSILKA, ekonom
Recese samozřejmě je odvratitelná. Pozor, recese už tady je, třeba v Itálii. Německo si téměř sáhlo na recesi. Před pár dny se Donald Trump trošku poděsil, na bázi čísel, které mu přinesl staťák, které ukazují některé signály zpomalení americké ekonomiky. Jeho ochota pustit se teď do obchodních válek, to řekl Lukáš, je u bodu mrazu, což je dobrá zpráva. Co se týká Číny, mluvili jsme o nejistotách nebo krizí důvěry v minulosti. Dnes je to krize politických jistot, čili jde o velké politické nejistoty. Kdysi uměla Čína poměrně slušně povzbudit svou ekonomiku ze strany vlády nebo Centrální banky. Mezitím čínská ekonomika neuvěřitelně vyrostla. Velkou ekonomiku povzbuzovat stejnými nástroji jako v minulosti lze velmi těžce. Takže počítejme s tím, že v Číně se nebude snadno dostávat z toho zpomalení, spíš to zpomalení bude pokračovat. Ale já souhlasím s tím, že ta fundamentální čísla zatím nejsou pesimistická a nevedou nás k tomu, že bychom neměly spadnout do recese. A myslím, že to nebylo moc velké přehánění, když Lukáš řekl, že pokud brexit nedopadne tím pesimistickým scénářem a pokud se zažehnají obchodní války, tak nálada nás vyvede, Evropu nebo svět nás vyvede z takových
negativních scénářů. Dnes jsme v zajetí opatrných nálad. Zpomalení v Německu je dáno do značné míry některými jednorázovými faktory, které se tam objevily v loňském roce. Do značné míry jsou to opravdu nálady, které se dají poměrně snadno překonat jedním novinovým titulkem.

Václav MORAVEC, moderátor
Tady se shodnete všichni na tom, že obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou, rozpoutaná zhruba před dvěma lety, bude zažehnuta, teda zažehnuta, utlumena nebo je utlumována, pane profesore?

Richard HINDLS, člen Národní rozpočtové rady, emeritní rektor VŠE v Praze
Nechci si hrát na slovíčka. Někdy říkám, že to je obchodní přestřelka ještě pořád jenom. Teď je jakési 90denní moratorium. Možná už 90 dní uplynulo, to bylo někdy od listopadu. Tak teď nevím přesně, jestli se jedná, nejedná. Druhá věc je, že Čína…

Václav MORAVEC, moderátor
V každém případě se neeskaluje obchodní válka.

Richard HINDLS, člen Národní rozpočtové rady, emeritní rektor VŠE v Praze
Druhá věc je, že Čína vlastní obrovské množství amerických dluhopisů a je vlastně hráčem v americké ekonomice. Kdyby dluhopisy pustila, změní to pozici dolaru, pozici potenciálu americké ekonomiky. Třetí věc, která si myslím, že je v tom velmi důležitá je to,, že se Čína snaží jednat. Čína cestuje po Evropě. Jejich prezident má navštívit další země.

Václav MORAVEC, moderátor
Ano, dnes je v Monaku, pokud se nemýlím, pak jednání ve Francii…

Richard HINDLS, člen Národní rozpočtové rady, emeritní rektor VŠE v Praze
A to mě jednoznačně, Václave, říká, že Čína chce jednat. Ta Čína chce hrát. Nechce se uzavřít ani do té války nebo přestřelky se Spojenými státy, ona chce jednat. Evropská unie, ač si o ní můžeme dneska z hlediska těch čísel říkat cokoli, tak je velkým hráčem, pro Čínu je to velký partner. Má své aktivity také ve střední Africe.Hledá tam, kde je pole neorané, mám-li to takhle říci. Takže já bych skutečně souhlasím s tím, co říká Lukáš i Pavel. Je to velká neznámá. Může to mít, jazýček na vahách na obě strany, ale já bych se teď držel spíš někde uprostřed.

Václav MORAVEC, moderátor
Největší nejistotou pro nás jako Evropu je asi brexit, kdy vidíme totální bezradnost britské premiérky. A tady spíše se ta rizika, Lukáši, zvyšují?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Rizika se naštěstí snižují.

Václav MORAVEC, moderátor
Snižují?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Snižují. Rizika tvrdého brexitu, to je ten brexit bez dohody …

Václav MORAVEC, moderátor
To jste optimistický, když se podívám na to, jak po summitu Theresa Mayová nemá v Británii vyřešené, jestli se bude potřetí hlasovat nebo ne.

Richard HINDLS, člen Národní rozpočtové rady, emeritní rektor VŠE v Praze
Bude vůbec předsedkyní vlády?

Václav MORAVEC, moderátor
Ministr financí dnes dementoval vzpouru v kabinetu.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Podívejme se, jak to vidí finanční trhy. Někdy v únoru přikládali
tvrdému brexitu deleko větší pravděpodobnost než nyní. Průměrný odhad klíčových bankovních domů v Evropě, které většinou mají poměrně dobré odhady, byť se samozřejmě taky mýlí jako třeba ve věci zvolení Donalda Trumpa nebo ve věci právě brexitu v roce 2016. Nicméně to riziko toho tvrdého brexitu, já bych řek, že je opravdu nižší než bylo třeba v únoru letošního roku. Samozřejmě ta situace se zdá stále chaotická, možná dokonce ještě chaotičtější než před pár týdny, což jako nepochybně je. Nicméně z tohoto chaosu tedy
vyvstávají dva možné scénáře, když to opravdu velmi zjednoduším, a to buď měkký brexit, byť zatím nevíme kdy, zda v dubnu, v květnu nebo třeba na konci roku letošního nebo v roce 2020. No a nebo druhé referendum, za které včera se bouřily snad miliony lidí.

Václav MORAVEC, moderátor
Pro Británii a Evropu je přece klíčové, jak budou vypořádány evropské volby. Analýzy po summitu Evropské unie k brexitu jasně ukazují, že Evropská unie dala už Británii nůž na krk. Protože nejste schopni nám říct, co vlastně chcete, tak buď se dohodnem a nebo budete součástí Unie.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ale zároveň mezi řádky my vysvítá, že ani Brusel si nepřeje tvrdý brexit. Právě proto nyní Británii umožňuje další odklad. A vezměme si například to, že v Německu by v případě tvrdého brexitu bylo ohroženo 100 000 pracovních míst. To si prostě Angela Merkelová, podle mého soudu, nevezme na triko. Nevzal by si to na triko
žádný politik, a proto i v zájmu té zbývající Evropské unie je, aby to nebyl ten tvrdý brexit. A tohle mě tím optimismem právě nabíjí.

Václav MORAVEC, moderátor
Vás taky, Pavle?

Pavel KYSILKA, ekonom
No, vycházím, budu se držet svého řemesla, vycházím z ekonomických čísel, které jsou svázána s tvrdým brexitem. Ta jsou opravdu hrozivá. Velká Británie má 50 % svých vývozů se zeměmi Evropské unie. Ta čísla znají všichni politici v Británii. Podobně symetricky to platí na naší straně. My bychom byli taky postiženi. 200 miliard našich vývozů do Velké Británie přímých, plus 100 dalších miliard nepřímých přes Německo, Rakousko, Francii prostě je něco, co by tady možná ukrojilo jeden procentní bod z našeho růstu. Tak já jenom chci věřit, že tato tvrdá přesvědčivá čísla ukázní politiky na obou stranách a jejich, ty obě strany toho stolu povedou jednání tak, abychom se vyhnuli tvrdému brexitu.

Václav MORAVEC, moderátor
Když se podíváme na politiky a podíváme se do České republiky, jejich odpovědnost nebo nezodpovědnost. V České republice a české ekonomice se dařilo. Patřili jsme v uplynulých letech k nejrychleji
rostoucím ekonomikám v Evropě a de facto i na světě. Zároveň teď dochází ke zpomalení tuzemské ekonomiky. Ministryně financí diskutuje o státním rozpočtu na příští rok. Do konce dubna by ministerstvo financí mělo odeslat do Bruselu takzvaný konvergenční program. Rozpočet není nafukovací, říká ministryně financí. Po pondělním koaličním jednání získali kupříkladu senioři maximum možného a rodiny s dětmi méně, než koalice slibovala.

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí, 18.3.2019 /nestr. za ANO/
Kompromis byl dát to nově narozeným dětem. Tam určitá úspora bude, je tam určitý prostor pro to, abychom mohli navýšit důchody. Takže peníze jsou pořád jedny, jak to říkám, to znamená, že když někomu dáme, druhému musíme ubrat.

Václav MORAVEC, moderátor
Kompromis a za kompromisy nejen od rodičů na rodičovské si vysloužila kritiku zejména ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD. Ta proto otočila a chce v budoucnu chce získat peníze pro všechny rodiče s malými dětmi. Hledá osm miliard.

Jana MALÁČOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí, 19. 3. 2019 /ČSSD/
Vyšlu zákon co nejrychleji na vládu, buď na tu příští a nebo na tu přespříští a pak během toho získaného času chceme hledat úspory. Chceme otevřít debatu o příjmech státního rozpočtu. Potřebujeme zhruba osm miliard korun. Chceme přesvědčovat koaličního partnera, aby náš původní slib, který jsme dali dohromady s hnutím ANO, byl naplněn.

Václav MORAVEC, moderátor
Původně ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na koaliční radu šla s návrhem, aby nárok na vyšší příspěvek měly všechny rodiny, jejichž děti budou k prvnímu lednu roku 2020 mladší čtyř let. rozpočet by stálo 11 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová chtěla připlatit jen těm, kdo budou rodičovskou na přelomu roku aktivně pobírat. Tento návrh by zatížil státní pokladnu 8,5 miliardami korun. Nakonec zvítězila třetí varianta, vyšší rodičovská pouze pro nově narozené děti. Premiér Andrej Babiš na konci tohoto týdne řekl, že to nepovažuje za šťastné řešení a že se k tomu ještě koalice vrátí. Na rodičovské a na zvyšování penzí ilustruji mechanismy politického rozhodování. Národní rozpočtová rada nemá podle vašich zpráv, pane profesore, příliš optimismu k tomu, jak politici jednání se státním rozpočtem. Co ve vás koaliční diskuze teď vyvolávají?

Richard HINDLS, člen Národní rozpočtové rady, emeritní rektor VŠE v Praze
Pokud jde o rodičovský příspěvek, tak se to teď dostalo do politické roviny. Za posledních pět dní se objevila další varianta, kterou teď tlačí opozice. To znamená ta střední, těch 8,6 miliard korun.

Václav MORAVEC, moderátor
Teď se k ní přidal i premiér.

Richard HINDLS, člen Národní rozpočtové rady, emeritní rektor VŠE v Praze
Ano. Z toho je vidět, že stačí týden na změnu názorů. Dostalo to už vyloženě politický rozměr. Stále chci věřit tomu, že 40 miliard, které jsou v rozpočtů, by se mělo udržet.

Václav MORAVEC, moderátor
I při zpomalení ekonomiky?

Richard HINDLS, člen Národní rozpočtové rady, emeritní rektor VŠE v Praze
Samozřejmě bychom byli raději, kdyby tam byla nula, ale tak to se teď asi nebavíme o takové věci. Zpomalení ekonomiky sníží příjmy. Na druhé straně tady stále rychlý, jak to říkal Lukáš Kovanda, stále rychlý růst příjmů nebo mezd a platů, to znamená, že bude z čeho platit daně, bude z čeho utrácet. Přicházíme do takové podle mě velmi důležité roviny, o které se málo hovoří. Je to důvěra v ekonomiku. Já si myslím, že důvěra v ekonomiku a stabilita ekonomiky jsou někdy mnohem významnější faktory než rozhodnutí nebo zákony. Já jsem řadový spotřebitel, vy jste řadový spotřebitel. Když neustále dostáváme zprávy, na co všechno nebude a kde je deficit, tak to je důležitá věc. Je to důležitá věc pro podnikatele, kteří musí vědět, do čeho jdou, protože tam dávají svoje peníze. Je to důležitá věc pro rodiny s dětmi, pro všechny ostatní. Z tohoto pohledu si myslím, že ty časté změny postojů mohou být pro ekonomiku nebezpečnější v té atmosféře, než přímý výpočtu co, co bude stát. Samozřejmě ten 40miliardový deficit, pokud budou přibývat takovéhle nejrůznější opatření, je už ohrožen. Možná, že na konci roku přijdou
další peníze z Evropy, z Bruselu, jako se to stalo v roce 2018, kdy jsem se nakonec dostali do malé zelené nuly.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale zdá se, že vstupuji do vaší řeči, že ty všechny návrhy, přidání penzistům nad valorizační rámec, tedy 750 korun, jestli se nemýlím, ten poslední odhad co říkala paní ministryně financí v Otázkách před třemi týdny. Tak bude nakonec 900 korun, to znamená 150 korun na každého penzistu, řekněme si 7 miliard navíc. Rodičovská, nikoliv
minimalistická varianta, ale teď chce premiér podpořit střední variantu, tedy dalších 9 miliard korun. To znamená, že už je nerealistické, že by rozpočet příští rok mohl dodržet 40 miliard korun, což je střednědobý rámec.

Richard HINDLS, člen Národní rozpočtové rady, emeritní rektor VŠE v Praze
Ještě je tady výdajová stránka a my říkáme jednu věc: pojďme investovat. Nedělejme škrty tak, aby to ovlivnilo fungování ekonomiky a z druhé strany říkáme jsou provozní výdaje, jsou běžné výdaje. Tam určitě úspory jsou. A já k tomu dodávám jednu věc. Hodně se hovoří o tom, že se začlo rozdávat, že politický establišment už v uplynulých roku, dvou prostě začal hodně rozdávat. Já si myslím, že tam už se mělo začít hovořit o těch provozních úsporách nebo úsporách z provozních výdajů, protože je to trošku škoda, protože začít dělat ty změny, až když vidím, že některá čísla už budu těžko srovnávat do těch 40 miliard, tak se tohle to mohlo udělat klidně už dřív. Otázka je, a to všechno uvidíme, až se první návrh rozpočtu objeví, to jsou zhruba tři měsíce. Teď se objeví vlastně taková první nebo další prognóza ministerstva financí, ta bude myslím 10. nebo 12. dubna. Já od ní neočekávám nějakou dramatickou změnu v hodnocení vývoje výkonu české ekonomiky. Objeví se konvergenční program zhruba o dva týdny později nebo o tři…

Václav MORAVEC, moderátor
Což tam se může stát to, co mé zdroje z ministerstva financí naznačují, že ministryně, která je pod tlakem těch dárečků a utrácení, tu 7 miliard navíc na důchody, tu 9 miliard na rodičovskou, takže přijde s tím, deficit bude 50 miliard, ale těch 10 navíc budou investice a bude se hrát ta hra, investujeme, protože prostě nemůžeme říci, že dárečky dávat nebudeme.

Richard HINDLS, člen Národní rozpočtové rady, emeritní rektor VŠE v Praze
S těma investicema my opravdu zápasíme trošku, to si nedělejme iluze. V minulých letech se nevyčerpaly prostředky tak, jak by měly být. Nebo se investovalo do věcí, které nebyly prioritní. Přesto si myslím, že ještě pořád je ta debata je na začátku, že do toho léta, kdy se už skutečně objeví kontury rozpočtu, bude se jednat, on se o nich vážně jedná už teďko, protože ten rozpočet…

Václav MORAVEC, moderátor
Ten konvergenční program přece je nějak závazný.

Richard HINDLS, člen Národní rozpočtové rady, emeritní rektor VŠE v Praze
Ten je v podstatě definován nějakým historickým vývojem. Nečekám, že by se tam objevily nové věci.

Václav MORAVEC, moderátor
Tam může být 50 miliardový schodek. Dává to racionalitu, mít pro příští rok schodek 50 miliard a říci ano, my investujeme, proto o 10 miliard navýšíme schodek oproti původním střednědobým výhledům, kde se počítalo na další tři roky se 40 a 40 …

Richard HINDLS, člen Národní rozpočtové rady, emeritní rektor VŠE v Praze
Víte, ono se teď střílí trošku. Hledá se, kde přidat a tak dále, ale stále se ještě málo hovoří o těch provozních úsporách nebo úsporách z běžných výdajů. To si myslím, že teď musí přijít. Je konec března, začátek dubna. Teď se musí skutečně ukázat, na kolik je ta vláda silná, nakolik dokáže seškrtávat a případně v některých věcech udělat nějaký, nějaké úpravy na té výdajové stránce. Nedělejme si iluze. Mandatorní výdaje jsou 55 % státního rozpočtu. Kvazimandatorní výdaje jsou dalších 20 %, takže jsme na nějakých 75 %. Bavíme se o dalších 20 – 24 – 25 %, kde se asi něco uspořit dá. Jestli to bude stačit na 40 miliard, jestli vůbec máme mít 40 miliard, to jako pořád ještě nemůžu úplně jakoby zkousnout těch 40 miliard. Dobře, ale teď…

Václav MORAVEC, moderátor
Hodně byste křičel, kdyby se přišlo s 50miliardovým schodkem?

Richard HINDLS, člen Národní rozpočtové rady, emeritní rektor VŠE v Praze
No, tak samozřejmě je to nepříjemná věc, protože je to jistým způsobem taky odpověď na tu stabilitu v ekonomice, tak jestliže říkám 40 a už budu mít 50, já si myslím, že tahle debata bude relevantní někdy za 2 – 3 měsíce, až se skutečně objeví, co se na té výdajové stránce bude měnit. To ministerstvo teď má podle v horečné době, aby tohle to dalo nějak dohromady.

Václav MORAVEC, moderátor
Výdajová stránka, a to, co sledujete, přidávání, Lukáši a pak Pavle?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Za prvé bych řekl, že ta vláda vlastně musí činit to, na co si vlády v minulých letech odvykly. To znamená ona poprvé vlastně od roku 2014, tedy od té doby, co je pan Babiš ve vysoké politice, čelíme velkému riziku cyklického zpomalení, když to přeženu, globální ekonomiky, ale určitě evropské ekonomiky. Od toho roku 2014, podívejte, pršelo pouze štěstí těm vládám. Byla tady intervence České národní banky, která nakopla exportéry, byl tady dramatický
pokles cen ropy na světových trzích. Byla tady extrémně uvolněná politika Evropské centrální banky, bylo tady obnovování vozových
parků na úrovni celé Evropy po krizi, kdy jak firmy, tak jednotlivci si kupovali ty odložené auta, které odkládali z důvodu předchozí krize. To všechno, vlastně když ještě připočteme příliv evropských peněz kvůli dočerpávání. To všechno obrovským způsobem povzbuzovalo
naši ekonomiku. Nyní poprvé od roku 2014 se musíme vážně zabývat tím, jestli nespořit. Myslím si, že se udělala klíčová chyba, ale to je chyba, kterou činí všechny vlády od začátku 90. let, že v extrémně dobrých časech, které minuly, místo toho, aby se vytvářel polštář na horší časy. Naopak se ještě přiléval olej do ohně přehřívané ekonomiky. Ekonomika teď zpomaluje, když se přece jenom množí ta rizika v zahraničí zejména, tak najednou my teprve až teďka se bavíme o tom, kde hledat úspory.

Václav MORAVEC, moderátor
Když se podíváte na výdajovou stránku, tam už to činíme.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ta správná logika by měla být tak, naopak nyní začít tu ekonomiku pozvolna nakopávat, ale z toho, co jsme u spořili v těch dobrých časech, ale my jsme tam nic neuspořili, takže prostě zase tato anticyklická proticyklická ekonomika, která je ideálem vlastně ekonomů se zase neuplatňuje a zase se obávám toho, že kdyby udeřila nějaká krize jakkoliv se nedomnívám, že udeří, tak my opět budeme dělat to, co v těch předchozích, při té předchozí krizi. To znamená v tom nejhorším možným čase bude muset zvyšovat daně, protože například vezměte si, že o kolik narostl deficit třeba v roce 2009 to narostl na 200 miliard, byl deficit. Nikde není psáno, že by nemohl být 300 miliard při podobné krizi v současné době. To je obrovské číslo a obrovským způsobem by to zamávalo nejen s důvěrou spotřebitelů tady v České republice, co už naznačil pan profesor Hindls, ale i s důvěrou těch, kteří půjčují naší vládě, těch mezinárodních investorů, který by si řekli, že Česká republika, no je pro ně riziková ekonomika z jejich pohledu. No a my vezmem ten kapitál by vzali a dali by ho do Švýcarska, Ameriky nebo Japonska. Najednou bychom tady čelili tomu, co bylo před 10 lety. Toto riziko tady nepochybně je, takže není důvod být sice přehnaně pesimistický, já nejsem, já jsem pořád optimistou, ale opravdu jsme
ten nejlepší čas promeškali a toto si musíme přiznat, a čím dřív začneme nějakým způsobem toto reflektovat, tím lépe.

Václav MORAVEC, moderátor
A vy jste na té výdajové straně rozpočtu činil ta rozhodnutí, o nichž jsme se dozvěděli tento týden, že penze budou valorizovány nad rámec inflace, že pravděpodobně vzniká střední varianta rodičovské, náklady pro státní rozpočet 9 miliard.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Toto já ještě skousnu, ale já už bych velmi rád, aby to bylo doprovázeno opravdu systémovou změnou v těch daných oblastech. Mám na mysli reformu. To znamená, jestliže přidáváme na rodičovské, ok, ale neslibujme si, že to na vyšší porodnost. Pár desítek tisíc navíc z žádné studie empirické na toto téma neplyne, že to zvyšuje porodnost. My bychom měli udělat systémové opatření, to znamená opatření spočívající v tom, aby byly jednodušší částečné úvazky například, aby prostě matka nebo rodiče obecně, já nechci hovořit pouze o matkách, měla jednodušší život, když chce skloubit kariéru a řekněme tu výchovu toho dítěte nebo ten rodinný život. A nebo větší dostupnost té péče v mateřských školkách. To je další opatření, které nějakým způsobem stát legislativou, nějakými, nechci říct, přímko pobídkami, protože já nejsem zastánce pobídek, ale řekněme určitou legislativu může zřejmě třeba daňově stimulovat. Takže tam si myslím, že jsou rezervy a pak teprv až budou tato systémová opatření na stole a budou nějakým způsobem zaváděna, pak si řekněme, ano, navýšíme ještě k tomu rodičovskou. A stejně tak v případě těch penzí. Opět se vracím k tématu důchodové reformy. Ano, přidávejme penzistům nepochybně, roste ekonomika, musí růst penze, protože rostou i třeba ceny těch rohlíků, jak jsme říkali na začátku, ceny elektřiny, ale mělo by to být podloženo, doprovázeno důchodovou reformou a tady se spíše zase řeší, bohužel, ta nově vzniklá komise, pro spravedlivé důchody. Neřeší, jak dostat více peněz na důchody. Ona řeší jenom, jak ty stávající peníze přerozdělit. Ona se nestará o to, aby ten koláč důchodů byl větší. Ona jenom řeší to, kolik z toho malého koláčku přidělit ženám, kolik mužům, kolik dát na té tvarohové, kolik na makové části. A to si myslím, že je chyba. A že zase prostě promrháváme další čas tady v tomto.

Václav MORAVEC, moderátor
Pavle, když se podíváte na rozhodnutí na výdajové straně rozpočtu a odpovědnost politiků za státní finance?

Pavel KYSILKA, ekonom
My jsme naší debatu začali tím, že žijeme v období nejistot. Za to nikdo nemůže, ale v období nejistot se máme chovat odpovědně. Vést politické handrkování v době nejistoty velmi nezodpovědné. Souhlasím s tím, že adekvátním výsledkem státního rozpočtu by byla nula, neboli vyrovnaný rozpočet. V minulých letech přebytkový, dejme tomu 1 %. A možná, bohužel, pokud by se naplnily negativní scénáře s brexitem nebo obchodními válkami či recesí, tak nechť vidíme deficitní rozpočet, aby vláda pomohla rozumnými výdaji k tomu, aby se ekonomika nakopla a zbytečně jsme neprodlužovali krizi jako před 10 lety. Na to apeluji. Valorizace důchodů je asi správný krok.

Václav MORAVEC, moderátor
150 korun…

Pavel KYSILKA, ekonom
Já to neumím posoudit, ale podívejme se vždycky na to, že pokud najdeme dobrý účel na to, kde zvýšit rozpočtové výdaje, tak je dobré také najít místo, kde na to ušetřit. Tyto možnosti tady prostě jsou. Už od roku 2000 neuvěřitelně narůstá zaměstnanost ve státní byrokracii. Jak vždycky říkám, vyluxovali jsme desítky tisíc velmi šikovných kvalitních lidí z trhu práce, kteří schází dneska produktivní ekonomice, ale zatěžujeme státní rozpočet. Přitom žádná z minulých vlád nic neudělala v oblasti digitalizace státní správy a samosprávy, kde bychom skutečně desítky tisíc lidí každý rok mohli nahrazovat technologiemi tak, jak to dělají jiné země, malé i velké.

Václav MORAVEC, moderátor
No, ale to nejsou zdroje okamžité.

Pavel KYSILKA, ekonom
Digitalizace státní správy ano.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale musíte lidem dát odstupné. I kdyby to vláda učinila v tomto roce, tak začne ty náklady nebo ty výnosy naopak jako…

Pavel KYSILKA, ekonom
Souhlasím, ale věci, které mají dlouhodobější dopad, mají o to víc důvodů začít s nimi co nejdřív. Jenom řeknu, vláda teď přišla s myšlenkou skutečně zredukovat o 10 % stavy zaměstnanosti ve státní byrokracii. To je fajn, řekl bych jako první krok, to je určitě výborné, ale nevíme, jestli vůbec dopadne tenhle ten krok, ale …

Václav MORAVEC, moderátor
Říká se, že ne.

Pavel KYSILKA, ekonom
Jsou zde jakési vlaštovky, ale dobře, otevřela se ta diskuse a ta je správná.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Musíme si říci, že předtím vláda stavy navyšovala. Meziročně o 16 %, jestli se nemýlím, tak těch 10 % vlastně jenom částečně bere to, co navýšila z roku 2018 na rok 2019. Tím se vlastně nic neřeší, takže souhlasím s tím, že zatím vlastně nečiníme žádná konkrétní opatření, která by dlouhodobě vedla k udržitelným veřejným financím. A navíc se ještě objevují takové názory třeba z úst paní ministryně práce a sociálních věcí, že vlastně ani žádnou důchodovou reformu nepotřebujeme. To si myslím, že je velmi nebezpečné toto říkat, protože si vezměme, že oni operují s těmi zeměmi, které mají větší podíl důchodů na hrubém domácím produktu, ale to jsou také země, které jsou často mnohem více zadlužené a také jsou to mnohdy země, které si ten vyšší dluh mohou spíše dovolit, protože to jsou země, které jako třeba Francie, mají pořád lepší ratingové hodnocení, než Česká republika. My stále…

Václav MORAVEC, moderátor
Proto se vás ptám na tu možnou, na ten možný trik, který kdybyste nebo kdybychom všichni byli ministry financí, tak co byste v této situaci udělali? Větší tlak na výdaje státního rozpočtu, který je nepochybný, hodinu předtím jsme tady diskutovali o navýšení plateb za státní pojištěnce o 14 miliardách, takže čím dál větší tlaky. Zároveň nepřicházení s konkrétními kroky úspor, jako je digitalizace, jako je snižování státní, počtu zaměstnanců ve státní správě s výjimkou učitelů, bezpečnostních sborů a podobně. Reformy penzijního systému, zajištění dalších příjmů zdravotnického systému a podobně. A copak ministryni zbývá? Může říct ano zvyšuji deficit pro rok 2020 na 50 miliard z původně předpokládaných 40 a 10 jde na investice, protože investice jsou problém.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Investovat by se určitě mělo, to nepochybně, ale všechny ty další výdaje na provozní účely by měly být podmíněny tím, že v pozadí
bude běžet reforma, jak jsem o tom hovořil, protože jinak to házení peněz do černé díry. Jednak teď navýšíme rodičovskou, ale k čemu
povede z hlediska rozpočtu? To se nic nezlepší, kromě toho, že ti lidé, ti rodiče, kteří dostanou o to větší rodičovskou, budou něco více odvádět ve formě třeba daní spotřebních, protože budou mít větší spotřebu, takže tady bude určitý pozitivní efekt pro rozpočet, ale jinak vůbec. To znamená, my tady v zásadě házíme peníze do černé díry a nečiníme žádné systémové kroky, které by vedly k tomu, kam míříte, k tomu dlouhodobému narovnání těch veřejných financí, kde číhají velké hrozby zejména s ohledem na důchodový účet a na účet veřejného zdravotnictví, což jsou nedořešené problémy, ale to už tady zaznělo i v tomto pořadu milionkrát.

Václav MORAVEC, moderátor
Jak dlouho je to udržitelné, když jsme právě promeškali ta nejlepší léta za posledních 10 – 15 let tuzemské ekonomiky? Kdy jsme měli 4 až téměř 5% růsty.

Lukáš KOVANDA, ekonom
To jsme promeškali, ale pořád není pozdě na to s těmi reformami začít nyní. Je blbost s nimi začínat, když je ekonomika v recesi.

Václav MORAVEC, moderátor
Je menší blbost s nimi začínat, když ekonomika výrazně zpomalí?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ale my nyní, do určité míry stále ano. Do určité míry stále ano, protože nás čekají velmi náročná 20. léta, kdy projde zásadní transformací celý automobilový průmysl, na kterém samozřejmě česká ekonomika je stále úplně fatálně závislá. Takže my nemáme zatím žádný plán B na to, jak se s tímto výpadkem, který je velmi pravděpodobný, jak se s ním vypořádat. To znamená, i když začneme nyní, když nyní prognózujeme na tento růst ekonomiky ve výši 2,5 %, tak to ještě může být dobrý výsledek z hlediska toho, co nás může čekat v těch 20. letech. Proto já bych pořád nyní apeloval na to, abychom podnikali ty reformy dlouhodobého charakteru i z toho důvodu, že vlastně až do konce 20. let zřejmě budeme stále čistými příjemci evropských peněz, ale právě na tom přelomu těch 20. – 30. i toto skončí, tento příliv peněz. Takže pořád je poměrně dobré okno příležitosti k zásadním reformám.

Václav MORAVEC, moderátor
Pane profesore, naslouchá vám ministerstvo financí a vláda? Vy jste to už vlastně zmínili v říjnu. Pan premiér byl trochu pobouřen tím materiálem Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

Richard HINDLS, člen Národní rozpočtové rady, emeritní rektor VŠE v Praze
Ale, tak naslouchá. My jsme měli i schůzku s paní ministryní, já myslím, že ta debata je tam na dobré úrovni. My respektujeme jejich stanovisko, oni respektují naše stanovisko, tam si myslím, že problém není. Ale jednu věc, bych řekl, je to, že my ještě do roku 2030 plus mínus nějakým způsobem budeme žít, řekněme, z toho pohledu, o kterém se tady bavíme, v relativně dobrých podmínkách a to je to místo, kdy my musíme začít teď. To, že my máme nějakou prognózu, že potom se to začne prudce zhoršovat, že přijdou Husákovy děti a nevím co všechno, tak to všechno, pořád ten čas ještě je, ale začít se musí opravdu už dneska odpoledne. Takhle bych to řekl. Jestli to zvládneme během jednoho roku, během dvou. Podívejte se, důchodová reforma má v podstatě takový trojúhelník. Takový tři pilíře, jak z toho ven, a to už je čistě politické rozhodnutí. Na jedné straně je to věk odchodu do důchodu, tak se o něm začněme bavit. Na druhé straně je to, řekněme, daňový systém zvyšování daní už je velmi složitá věc. Navíc současný establišment se zavázal víceméně, jestli tomu dobře rozumím, že zvyšovat daně nebude. A třetí je ten poměr mezi, mezi průměrným důchodem a průměrným platem. Čili vlastně místo, teď se pohybuje někde kolem 40 %, čili je to místo, ve kterém budeme muset říci, chceme mít nižší ten poměr nebo chceme ho uchovat, zlepšíme tu situaci zvyšování věku do důchodu a to je to, o čem se máme v tuhle tu chvíli bavit.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale to jsou až ty poslední body, které, když jsem se díval na zadání té komise pro rovné důchody, už jen to, že ta komise se jmenuje Komise pro rovné důchody, nikoli komise pro budoucí financování důchodů.

Richard HINDLS, člen Národní rozpočtové rady, emeritní rektor VŠE v Praze
Ale tohle já bych, Václave, ještě nebral tak úplně, tak tak ta komise se sešla včera podruhé a před měsícem poprvé. Já si myslím, že i tahle věc, názor na to, jaké má bejt to fungování, jaké má bejt zadání tý komise, já si myslím, že to ještě nějakým vývojem projde. Já si pamatuju, že my dva jsme spolu seděli po volbách asi ne v této místnosti, ale v nějaké podobné, to byly ty volby, kdy potom, myslím se stal premiérem Nečas, už si přesně nepamatuju to datum a bavili jsme se spolu my dva o těchhle těch věcech a já jsem říkal, musí tam být shoda. Tam tenkrát vlastně ta důchodová reforma, která možná už dneska někde mohla být, prošla jedním nebo dvěma hlasy, už si to přesně nepamatuju, jakési pseudodohody mezi koalicí a opozicí. To se nesmí stát. To stigma …

Václav MORAVEC, moderátor
A to se stalo. A to přesně rozbouralo hledání shody na nějaké důchodové reformě a to, proč se ta komise jmenuje Komise pro spravedlivé důchody.

Richard HINDLS, člen Národní rozpočtové rady, emeritní rektor VŠE v Praze
To je stigma až do dneška. Já to tak prostě cítím a pořád si myslím, že to zadání, které je staré teprve měsíc, řekněme, nebo dva nebo tři, pořád si myslím, že je ve hře a že se ta závažná témata na ten stůl stejně dostanou.

Václav MORAVEC, moderátor
Jinými slovy vy věříte jako člen rozpočtové rady, že se ještě to zadání změní a že musí dojít k akcentu na ty, LukášKovanda zásadně kroutí hlavou, ten už nevěří?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Takhle, já musím, já samozřejmě, možná pan profesor má lepší informace, já si úplně nepohybuju v těch vrcholných politických kruzích. Já se domnívám, že tím, že vtělili si do názvu Komise pro spravedlivé důchody, tím v podstatě říkají, co je pro ně prioritou. Oni neříkají pro nás je prioritou zvětšit ten koláč důchodů, pro nás je prioritou, jak už jsem to říkal, jak budou na tom malém koláčku, který je nyní k dispozici rozdělovány ty tvarohy a ten mák. To je ta chyba. Kdyby řekli ano, musíme napravit určitou nespravedlnost mezi muži a ženami, byť podle mě vzniká spíše v té aktivní části života, ne pak v té penzijní, protože nám jde více peněz, protože se ale dožívají vyššího věku než muži, jde jim víc peněz na důchody celkově, tak tím, že by si do toho názvu té komise třeba vtělili komise pro navýšení prostředků v důchodovém přesném a já bych byl úplně spokojený. Ale oni si tam daj prostě spravedlivé důchody. To podle mě není ta priorita. Pokud nemáte peníze, tak proč se bavíte o tom, jak se ty peníze rozdělí? My tam nejdřív ty peníze musíme dostat.

Václav MORAVEC, moderátor
Pavle?

Pavel KYSILKA, ekonom
Tak, je dobře, že komise vznikla. A je možné, že se skutečně evolučně posune o patro výš, já s tím souhlasím samozřejmě a nejde skutečně, a že potřebujem širokou politickou základnu pro takhle velké změny je jasné, jinak to dopadne jako S-karta, jinak to dopadne jako druhý pilíř před pár lety důchodové reformy a skutečně nedá se dělat něco jenom na bázi nějaké minimální většiny, ale zde spousta dalších nutných reforem a já absolutně souhlasím s tím, že změny těch parametrů, o kterých zatím se tady bavíme jestli tamhle přidat víc a tamhle ubrat, ty musí být vždycky doprovázeny prostě jasnou střednědobou koncepcí a někdy ta koncepce, to si musíme přiznat, bude znamenat i hlubší reformu.

Václav MORAVEC, moderátor
Tady to fungování proti cyklu, ekonomickému cyklu vládních kroků a podobně, tady to zmínil Lukáš, že jsme nevyužili ten čas, abychom tyto dva cykly sladili a šli ruku v ruce.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Úplně jsme je nevyužili. Já pořád ještě věřím v to, že my nejdem nyní na nulu. My tady se pořád bavíme, jako kdyby už ta ekonomika měla dopadnout na nulu v příštích letech. Já věřím, že furt můžeme na 2 %, 2,5 % zůstat. Takže pořád jistý prostor pro ty dlouhodobé reformy tady bude.

Richard HINDLS, člen Národní rozpočtové rady, emeritní rektor VŠE v Praze
Se blížíme k tomu, čemu se říká potenciální produkt, takže relativně vlastně ještě nejsme rozhodně někde pod stolem. Ještě pořád jsme jako…

Lukáš KOVANDA, ekonom
My zpomalujeme. Spousta lidí …

Richard HINDLS, člen Národní rozpočtové rady, emeritní rektor VŠE v Praze
No, to je potřeba zase říct, že nejsme, nemáme žádný zase superproblém s tou ekonomikou.

Václav MORAVEC, moderátor
Ještě, abychom měli, ale ty základní dlouhodobé vize, tady u těch dvou systémů zdravotnického a důchodového prostě nejsou. Když se podíváte na debatu o valorizaci, která byla nastartovaná tím, že zrušíme platby za státní pojištěnce, která vlastně jakoukoliv budoucí debatu zabila, protože nikdo nechce zvyšovat připojištění popřípadě nebo zavádět při pojištění, zvyšovat spoluúčast pacientů a stejně tak jsme u důchodové reformy, která byla zabita Nečasovou vládou a na sílu protlačený druhý …

Richard HINDLS, člen Národní rozpočtové rady, emeritní rektor VŠE v Praze
Spíš tou silou, ani ne tak tou reformou samotnou, ale způsobem jejího projednávání. To si myslím, že je to stigma, ze kterého se ještě chvíli nebudeme schopni dostat. Tohle se nemělo stát, prostě.

Pavel KYSILKA, ekonom
Souhlasím s váma, že tady chybí ta koncepčnější vize. Na druhou stranu, my jsme neuvěřitelně pokročili ve snížení celkového veřejného dluhu vůči hrubému domácímu produktu to je výborné, už se blížíme znovu shora k těm 20 %, což dává fantastickou příležitost proto, abychom skutečně do těch reforem se pustili a stále rostem 2,5 – 3 % a je to skutečně někde ně úrovni potenciálního produktu, čili zdravého, udržitelného růstu, takže ty podmínky na to, abychom rozšířili třeba zadání pro důchodovou komisi, abychom spustili nebo připravili a spustili některé formy ty podmínky jdou v Česku zatím velmi dobré.

Václav MORAVEC, moderátor
Jinými slovy, podle vás by do toho teď měl vstoupit premiér, když ta komise se jmenuje tak, jak se jmenuje, protože to zadání ministryně práce a sociálních věcí nepovažujete za dostatečné?

Richard HINDLS, člen Národní rozpočtové rady, emeritní rektor VŠE v Praze
Tak, samozřejmě, že je to už otázka jenom politického rozhodnutí. Může to být premiér, může to být nějaká debata vlády, může to být tlak Poslanecké sněmovny. To si myslím, že v tuhle tu chvíli už není podstatné, kdo to první vypustí z úst, ale prostě ta debata tady je, a to, že to zadání je takhle, já to neberu zase jako nějakou věc, která je definitivní. To se všechno může stát, protože pořád ten prostor tady ještě je, i když se to mohlo udělat už před rokem, před dvouma, před třema, tak pořád ten prostor tady je. Ten prostor se jmenuje, někde bude hraniční kolem roku 2030, kde ta situace skutečně začne být neudržitelná a znovu říká, teď je 14 hodin, začněme dneska v 15 hodin. Samozřejmě ne v roce 2027, to už je zase špatně, jo. Ale pořád si myslím, že ta debata je na úrovni a že to řešení je o politických elitách, jak se rozhodnout.

Václav MORAVEC, moderátor
Děkuju za tuto věcnou diskusi třem ekonomům. Členovi Národní rozpočtové rady Richardu Hindlsovi. Děkuju, pane profesore a těším se na shledanou.

Richard HINDLS, člen Národní rozpočtové rady, emeritní rektor VŠE v Praze
Děkuju pěkně.

Václav MORAVEC, moderátor
Děkuji Pavlu Kysilkovi, který byl viceguvernérem Centrální banky. Děkuju.

Pavel KYSILKA, ekonom
Děkuju za pozvání.

Václav MORAVEC, moderátor
A děkuju Lukáši Kovandovi. Děkuju vám, že jste přijali mé pozvání.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Děkuju za pozvání.

Václav MORAVEC, moderátor
Díky. Takové byly dnešní Otázky. Připomínám, že nás najdete na internetových stránkách České televize. Známá adresa. Jsme stejně tak na sociálních sítích na Facebooku a na Twitteru. Hezký zbytek neděle, pokud možno ve společnosti zpravodajské ČT 24.