Nechal se exšéf Mezinárodního měnového fondu (MMF) předminulý víkend unést vilným chtíčem a napadl pokojskou? Chytil se v hotelu, součásti francouzského hotelového řetězce, do léčky, kterou dal nastražit sám prezident Sarkozy, jeho možný rival ve volbách příští rok? „Ušila“ to na Dominiqua Strausse-Kahna (DSK) ona pokojská? I takové otázky se v souvislosti s mediálně chytlavým případem vynořují. Rozhodne soud. Častým argumentem těch, kdo míní, že jde o léčku, je, že DSK, jenž bydlel v apartmánu za 3000 dolarů, měl dost peněz na to, aby si mohl dopřát třeba několik luxusních prostitutek – proč by se tedy vrhal po nějaké pokojské, navíc možná HIV pozitivní?
Zrovna tento argument však do značné míry zpochybňuje loňská studieekonomů Raje Arunachalama a Manishy Shaha, kteří působí na univerzitách v USA. Oba badatelé zkoumali výdělky prostitutek v Mexiku a Ekvádoru, kde je „nejstarší řemeslo“ legální. Dopěli k několika závěrům. Zaprvé – což nepřekvapí -, dobře vypadající lehké dívčiny vydělávají více než ty ošklivé. Ekonomové tento převis ve mzdách, jejž má na svědomí pouze a jenom libý fyzický vzhled, označují jako „prémii za krásu“. Co překvapí, je, že tato „prémie za krásu“ není v případě prostitutek o moc vyšší než u jiných profesí, například u prodavaček. Stejně tak takzvaná „pokuta za ošklivost“ (nižší příjem plynoucí výlučně z nelibého – v porovnání s průměrem – fyzického vzhledu dotyčné osoby). Vlastně je dokonce horší být ošklivým mužem v Austrálii či ve Velké Británii než být ošklivou prostitutkou v Mexiku, lze vyvodit z řečené studie. Sečteno a podtrženo, ošklivost v jistém smyslu poškozuje více lidi v konvenčních zaměstnáních než v těch (jako je prostituce), kde bychom očekávali, že bude mít značný efekt.
Proč si ošklivé prostitutky nežijí tak špatně, jak bychom čekali, o tom lze spekulovat (jsou snad ochotny poskytnout atypické služby?). Ve světle závěrů studie lze ale tvrdit, že ekonom DSK se nakonec – podlehl-li chtíči, jak tvrdí pokojská – nechoval v rozporu se závěry kolegů ekonomů. Relativní ošklivost (předpokládejme, že ona pokojská ve fyzické přitažlivosti přece jenom trochu zaostává za standardem luxusních prostitutek) není v oblasti nevyzpytatelné lidské sexuality vůbec takovou překážkou, jak by se mohlo zdát.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
