Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj předpokládá, že česká ekonomika v příštím roce poroste pouze o 1,5 procenta. Jedná se o poměrně pesimistický odhad, neboť například Česká národní banka počítá ve své nejnovější prognóze s růstem 1,7 procenta. Obě instituce jsou však velkými pesimisty v porovnání s ministerstvem financí. To podle nejnovější, zářijové prognózy počítá s růstem ekonomiky hned o 3,9 procenta.
Závažnějším problémem je to, že ministerstvo na základě své zmíněné prognózy sestavilo návrh státního rozpočtu na příští rok, který i tak vykazuje schodek 320 miliard korun. Pokud by ale návrh rozpočtu zohledňoval slabší růst tuzemské ekonomiky v roce 2021, deficit se prohloubí o desítky miliard. Jestliže by navíc prošel daňový balíček tak, jak jej Poslanecká sněmovna schválila předminulý týden, je třeba počítat s dalším prohloubením deficitu státního rozpočtu pro rok 2021. Schodek by v takovém případě měl být navržený na zhruba 450 miliard korun. Rozpočtový schodek v příštím roce by tak mohl být vyšší než ten v roce letošním, který bude činit zhruba 410 miliard.
Pokud by byl deficit příštího roku hlubší než ten letošní, Česko by vyslalo ratingovým agenturám a mezinárodním dluhopisovým investorům nepříznivý signál. Mezinárodní investorská obec by pak snadno mohla získat dojem, že česká vláda nepostupuje s konsolidací svých veřejných financí adekvátně. To by se postupně promítlo ve zhoršení výhledu vývoje české zadlužení, nakonec i ve zhoršení ratingu bonity českého dluhu, a tedy v růstu nákladů na obsluhu státního dluhu.
V příštím roce se situace zhorší i proto, že je třeba počítat s růstem míry nezaměstnanosti. Ta podle dnes zveřejněných údajů zůstala i v listopadu „zázračně“ nízko, nejníže v zemích Evropské unie. Vrátila se na svoji zářijovou úroveň 3,8 procenta, když v říjnu dokonce poklesla na 3,7 procenta. Jde o potvrzení toho, že zejména jarní opatření vlády na podporu zaměstnanosti, jako jsou programy Antivirus, byla účinná. Nenaplňují se obavy těch, kteří zjara tvrdili, že vládní pomoc ekonomice je nedostatečná a že se proto už na podzim může dostavit ekonomická katastrofa.
Trh práce v ČR ale pochopitelně není v přirozeném stavu. Vládní podpůrné programy typu programů Antivirus vytvářejí umělou zaměstnanost a konzervují pracovní místa, o něž už možná nebude nikdy přirozený tržní zájem. Proto je třeba vnímat současnou nízkou míru nezaměstnanosti jako určitý klam. Trh práce si teprve musí projít „pročištěním““, které v příštím roce může míru nezaměstnanosti zvýšit až k úrovni šesti procent. To však nic nemění na to, že první vlnu pandemie zvládla vláda z pohledu situace na trhu práce dobře.
Stále příznivá situace na tuzemském trhu práce svědčí ovšem i o tom, že před letošním úderem koronaviru na něm existoval značný „polštář“ extrémně nízké míry nezaměstnanosti a historicky rekordního počtu volných pracovních míst, který nyní stále tlumí – vedle vládních opatření – dopad probíhající koronavirové krize.
V roce 2021 se bude v rostoucí míře projevovat efekt odeznění či zmírnění vládních podpůrných opatření na podporu ekonomiky a zaměstnanosti. Firmy tak také budou moci lépe vyhodnotit, jak si skutečně stojí – pak se spíše odhodlají ke krokům za účelem snížení nákladů, včetně právě propouštění. Toto propouštění bude znamenat dodatečnou zátěž na tuzemské veřejné finance. Takže i proto je třeba, aby vláda mezinárodním investorům co možná nejdříve představila plán konsolidace českých veřejných financí zejména po roce 2021.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
