Ministerstvo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dnes upravila svůj odhad ekonomického růstu klíčových hospodářských celků světa. Učinila tak v rámci speciální publikace věnované ekonomickému dopadu šíření koronavirové nákazy.
Globální ekonomika by podle OECD měla letos růst tempem 2,4 procenta, zatímco ještě loni v listopadu – v zatím poslední své prognóze – pařížská organizace předpokládala, že světové hospodářství letos reálně přidá 2,9 procenta.
OECD dnes snížila odhad růstu všem klíčovým ekonomickým celkům světa s výjimkou Brazílie a Saúdské Arábie. Těm organizace prognózuje ten samý růst jako v listopadu 2019. Ekonomika eurozóny by místo 1,1procentího tempa měla letos expandovat pouze tempem 0,8 procenta.
Samotná Čína, kde nákaza propukla a kde udeřila dosud nejvýrazněji, by letos měla podle OECD růst jen tempem 4,9 procenta. Podle listopadové prognózy to přitom mělo být o 5,7 procenta. Zmíněný nynější odhad růstu čínské ekonomiky ve výši 4,9 procenta lze považovat ještě za poměrně optimistický. Například australská banka ANZ podle své dnes aktualizované prognózy počítá s letošním pouze 4,1procentním vzestupem čínské ekonomiky. Francouzská bankovní skupina BNP Paribas podle své prognózy z minulého týdne zase počítá s letošním růstem Číny jen ve výši 4,5 procenta.
Snížení odhadu růstu klíčových ekonomických celků ze strany OECD budou muset reflektovat také české instituce. Ministerstvo financí ve své nejnovější prognóze vychází z předpokladu růstu čínské ekonomiky ve výši 5,8 procenta. Česká národní banka vycházela letos v lednu, kdy tvořila svoji aktuální prognózu, z předpokladu růstu Číny ve výši 5,9 procenta. Ministerstvo financí ČR také světové ekonomice letos přisuzuje vyhlížený růst 3,4 procenta, který je tedy o celý procentní bod vyšší, než kolik činí dnešní prognóza OECD. To je, vzhledem ke světovému meřítku, již opravdu značný rozdíl.
Z modelu ČNB vyplývá, že negativní šok (typu právě šíření koronavirové nákazy), jenž čínskou ekonomiku zpomalí o jeden procentní bod, vyvolává negativní odezvu v ekonomikách střední a východní Evropy v rozsahu 0,27 procentního bodu. Pokud by tedy ČNB přijala za svou dnešní prognózu OECD a na tomto základě snížila svůj odhad růstu čínské ekonomiky z 5,9 na 4,9 procenta, měla by náležitě – věrna svému zmíněnému modelu – snížit rovněž odhad růstu české ekonomiky v letošním roce, a to až o 0,3 procentního bodu, tedy upravit letošní odhad expanze české ekonomiky z 2,3 na rovná dvě procenta.
Ministerstvo financí prognózovalo české ekonomice růst dvou procent už před propuknutím koronavirové nákazy, takže nyní zřejmě bude muset snížit odhad letošního růstu ekonomiky ČR pod úroveň dvou procent. Přitom už před rozšířením nákazy bylo zřejmé, že ministerstvo financí nemusí naplnit letošní rozpočtový závazek a dosáhnout rozpočtového schodku maximálně 40 miliard korun. Nyní je třeba realisticky předpokládat, kvůli pomalejšímu růsti světové, čínské i české ekonomiky, že schodek může dosahovat až 60 miliard korun.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
