Itálie je prvním z klíčových odběratelů ruského plynu v EU, jenž je připravený se od něj zcela odpojit. Země včera uvedla, že tak učiní v tom případě, že požadavek Kremlu na nový způsob plateb za plyn bude v rozporu se sankcemi. Podle nálezu právníků pracujících pro Evropskou komisi a Evropskou radu v takovém rozporu skutečně je. Konečné slovo však musí ještě vyřknout Evropská komise.
Nicméně podle právní analýzy Bruselu by země EU musely obejít své vlastní sankce uvalené na Rusko, aby mohly dále odebírat plyn způsobem, jak si nově přeje Kreml. Obcházení vlastních sankcí odmítá například německý ministr hospodářství Robert Habeck.
Kreml žádá odběratele v EU, aby si u ruské státní Gazprombanky zřídili devizový a zároveň rublový účet. Platby za plyn by měly probíhat právě skrze Gazprombanku. Ta by devizové platby směňovala na rubly a dále posílala Gazpromu, tedy plynárenskému podniku v rukou Kremlu. To podle zmíněných právních analýz Bruselu dává Rusku výhodu stanovit si příznivý směnný kurs, který beztak již nyní manipuluje razantními zásahy do devizového trhu.
Právní analýzy Bruselu tak dospívají k závěru, že platby za plyn přes Gazprombanku jsou v rozporu se sankcemi. Itálie přitom, jak včera uvedla, nehodlá v takovém případě nový způsob plateb akceptovat. To ovšem fakticky znamená, že nebude Rusku za plyn platit. Tedy jej ani nebude odebírat.
Postoj Itálie tak citelně zvyšuje pravděpodobnost, že se od ruského plynu odpojí také další země EU. Pokud samozřejmě Rusko nepřistoupí k nějaké formě kompromisu. Moskva se ale zatím tváří tak, že očekává, že země EU na nový způsob plateb přistoupí. Tento nový způsob se vztahuje už k dubnovým dodávkám. Některé faktury za ně jsou splatné již od tohoto týdne, „lámat chleba“ se však bude v první polovině května, kdy je splatná jejich většina. V první polovině května bude zřejmé, kolik evropských odběratelů skutečně na požadavek Kremlu přistoupilo. V EU má kontrakt na odběr plynu od Gazpromu uzavřeno na 150 firem.
Zatím jedinou zemí EU, která je ochotna nový systém plateb využívat, je Maďarsko. Naopak například nizozemská vláda nový systém plateb odmítá a firmy v zemi vyzvala, aby jej neakceptovaly.
Podle Oxfordského institutu studia energetiky je vysoce pravděpodobné, že se EU od ruského plynu odpojí právě v první polovině května. Před tím však s nejvyšší naléhavostí varuje například německá podniková sféra. Šéf německého energetického giganta E.ON Leonhard Birnbaum včera varoval, že odpojení od ruského plynu vyvolá v EU fatální rozkol. A že tedy bude mít nejen dramaticky neblahý ekonomický, leč tak politický dopad.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
