Poprvé v historii pořádání novodobých olympijských her, tedy poprvé od konce 19. století, se tyto hry uskuteční v přeloženém termínu. Olympiáda v Tokiu se uskuteční místo letošního roku až v roce 2021. Šíření koronavirové nákazy si tak v podobě odložení tak rozsáhlé a nákladné akce, jakou jsou olympijské hry, vyžádalo v tomto smyslu dosud svojí největší oběť.
V historii novodobých olympiád, píšící se od roku 1894, se dosud nikdy odložené olympijské hry nekonaly. Kvůli druhé světové válce byly sice nejprve odloženy olympijské hry roku 1940, ty však byly posléze zcela zrušeny, stejně jako hry plánované na rok 1944.
Pokud by se olympijské hry v Tokiu vůbec nekonaly, utrpí japonská ekonomika škodu ve výši až zhruba 60 miliard dolarů. V této sumě jsou zahrnuty jak přímé náklady, tak nepřímý efekt v podobě ztrát ze souvisejícího navýšeného cestovního ruchu, maloobchodních tržeb a obecně spotřeby či investic. Za přípravu olympijských her Japonsko utratilo dosud přibližně 26 miliard dolarů. Náklady spjaté s jednoročním odložením činí necelých šest miliard dolarů.
Japonský jen v reakci na oznámení o odložení her vůči dolaru mírně oslabil. Olympiáda by totiž zvýšila poptávku po japonské měně, například ze strany přijíždějících turistů. Oslabení jenu však je opravdu jen mírné, neboť tato měna nyní těží ze svého statusu klíčového světového bezpečného útočiště. Je o ní tedy stále značný zájem, a to kvůli napjaté atmosféře na světových trzích a možné letošní globální recesi. Navíc odložení o jeden rok pochopitelně nenapáchá zdaleka takové škody jako případné úplné zrušení her.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
