Odbory žádají největší nárůst minimální mzdy v tomto tisíciletí
22. dubna 2023
Odbory se utrhly ze řetězu. Žádají navýšení minimální mzdy letos v červenci a pak v lednu dohromady o 2200 korun.... více
Největší odborová organizace v Česku, Českomoravská konfederace odborových svazů, opět prokazuje, že má jen málo pochopení pro obecnou celospolečenskou shodu. Pro rok 2024 totiž žádá – jak dnes uvedl její předák Josef Středula – razantní navýšení minimální mzdy, a to ze stávajících 17 300 korun na 19 500 korun. Toto navýšení odpovídá 12,7 procenta. Je tedy bezmála dvojnásobné v porovnání s předpokládaným růstem průměrné mzdy, který by podle aktuálního šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky měl v roce 2024 činit 6,4 procenta (zde, str. 9).
Od výše minimální mzdy se odvíjí také úroveň mezd zaručených, kterýžto institut – navzdory četné expertní kritice – požadují odbory rovněž zachovat. Odbory se tak snaží vytvořit mocný tlak na růst celkové mzdové hladiny v ekonomice, a to v době, kdy ta se stále zcela nevymanila z prostředí mimořádně vysoké inflace, nejvyšší za poslední zhruba tři desetiletí.
Odbory tedy opět upřednostňují svůj partikulární zájem, resp. zájem své členské základny, před celospolečenským konsensem, spočívajícím v dané věci v tom, že tlak na růst mezd by měl být pouze přiměřený tak, aby se v celé ekonomice opět neroztočila inflace. Ta by i podle nové, včerejší prognózy ratingové agentury Fitch (zde) měla v Česku počátkem roku 2024 prudce klesnout. Odboráři však svými požadavky mohou tento příznivý vývoj narušit. Z ekonomického hlediska je obtížně zdůvodnitelné, proč by minimální mzda měla růst dvojnásobně rychleji než mzda průměrná. Dvojnásobný růst minimální mzdy je obtížně zdůvodnitelný už v prostředí nízké či normální inflace, tím méně jej lze ovšem smysluplně hájit v době inflace mimořádně vysoké, jakou prožíváme.
Sama Česká národní banka signalizuje, že hodlá být i přes nynější pokles inflace obezřetná a svoji základní úrokovou sazbu začne snižovat nejspíše až v roce 2024, jak ostatně prognózuje opět i agentura Fitch. Měnová politika se tedy snaží být ve vztahu k inflaci obezřetná a absolutně nezvyšovat riziko jejího druhotného roztočení. Odbory však podobně obezřetně postupovat evidentně nehodlají a hazardují s dlouhodobou kondicí českého hospodářství.
Odbory se utrhly ze řetězu. Žádají navýšení minimální mzdy letos v červenci a pak v lednu dohromady o 2200 korun.... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.