Řetězce ustupují mediálnímu a politickému tlaku a dávají své marže do pořádku
Obchodní řetězce zřejmě v obavě například z možné kontroly marží přistupují na jejich citelné snížení. Svoji cenotvorbu po loňském „divokém“ roce, kdy... více
Jeho pád vrací do sedla Němce, kteří shazují ze stolu společné půjčování EU
Emmanuel Macron už je politicky „mrtvý muž“, pryč od něj dávají ruce i jeho nejbližší spolustraníci. V křeči ze svého hořkého konce vrší chybu na chybu; Francouze dokonce začal strašit občanskou válkou. Kalich hořkosti má francouzský prezident pít až do roku 2027. Stále naléhavější otázkou však je, zda jej vypije opravdu až do dna, či zda rezignuje ještě před koncem řádného mandátu.
Nyní je totiž takřka jisté, že Macron bude muset „kohabitovat“, tedy najít společnou řeč s premiérem jiné stranické příslušnosti. Něčemu takovému jeho předchůdci Sarkozy i Hollande unikli. Kohabitaci francouzský poloprezidentský systém naposledy zažíval v letech 1997 až 2002.
Macron nyní čelí té vyhlídce, že po volbách, jež začínají o tomto víkendu, usedne do premiérského křesla o osmnáct let mladší Jordan Bardella ze strany Marine Le Penové. Bardella by měl v gesci vnitropolitické záležitosti, včetně hospodářské a daňové politiky. Macron by sice zůstal zodpovědný za zahraniční politiku a bezpečnost, leč vnitropoliticky by se stal do značné míry ceremoniální figurou.
Vedle kladení věnců by musel najít řeč s vládou strany či stran, s níž se neshodne prakticky vůbec na ničem a která podle jeho výroku – byť proneseného už v čirém zoufalství – požene zemi do občanské války.
Macronova pádu navíc využívá Německo a další rozpočtově poměrně ukázněné státy typu Nizozemska či Dánska (Česko mezi nimi podle všeho není) a shazuje ze stolu plán na prohloubení společného půjčování EU.
Předlužené Francii hrozí další zhoršení ratingu a Němci nechtějí přebírat další díl zodpovědnosti za její finanční závazky. Není se co divit. Macron nejen že francouzský dluh nesnížil, jak sliboval, ale zatím ani nestabilizoval – má růst dál.
To, že se francouzskou prezidentkou stane Le Penová, a to ještě před rokem 2027, je stále pravděpodobnější.
Obchodní řetězce zřejmě v obavě například z možné kontroly marží přistupují na jejich citelné snížení. Svoji cenotvorbu po loňském „divokém“ roce, kdy... více
Využívá Macronova oslabení po eurovolbách a současně chce zastavit nástup Alternativy pro Německo Společné půjčování EU dostává zásadní úder, nebude... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.