#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Oceněn „informovaný optimista“

13. října 2015

O možném ocenění čerstvého laureáta Nobelovy ceny za ekonomii, skotského rodáka Anguse Deatona, se spekulovalo už několik dnů před včerejším oznámením. Nešlo tedy o žádné překvapení. Deaton si ocenění bezpochyby zasluhuje. Nobelův výbor hodnotí jeho přínos skutečně významně, o čem svědčí to, že se o cenu s nikým nedělí.
Profesora ekonomie a mezinárodních záležitostí z Princetonu lze jedním výrazem vystihnout jako „informovaného optimistu“. Ve své shrnující knize Great Escape (Velký únik), která vyšla předloni péčí Princeton University Press, předkládá řadu zásadních a příznivých výdobytků lidského rodu. Například padesátiprocentní prodloužení lidského života od roku 1900 nebo rapidní pokles podílu lidí čelících extrémní chudobě, tedy těch s méně než dolarem na den (ze 42 procent v roce 1981 na 14 procent v současnosti).
Vše přitom opírá o pečlivý výzkum a o čísla, žádná „dojmologie“ se nekoná. Deaton nahlíží optimisticky i do budoucnosti, byť si uvědomuje problémy plynoucí z globálního oteplování, stagnace střední třídy či možného hospodářského útlumu v Číně, který prý může vést až k válce.
Za zmínku určitě stojí to, že Deaton patří k odpůrcům zahraniční pomoci rozvojovému světu. V této zásadní ekonomické polemice současnosti stojí na straně takových ekonomů, jako je Bill Easterly. Je zároveň v rozporu s ekonomy typu Jeffreyho Sachse, kteří zahraniční pomoc hájí a aktivně prosazují. Zahraniční pomoc podle Deatona podkopává motivaci vlády a obyvatel příslušné rozvojové země či regionu. Spoléhání se na ni zkrátka oslabuje motivace rozvojového světa stavět se na vlastní nohy.
Pro budoucí úspěch lidstva je podle Deatona klíčové prohlubování vzdělání. Ve vzdělání vidí nejdůležitější příčinu obecného rozkvětu lidstva. Jak ve své zmíněné knize píše, průměrný obyvatel Indie je dnes bohatý asi tak jako průměrný Brit v roce 1860. Průměrný Ind se ale už dnes dožívá stejného věku jako průměrný Brit v polovině dvacátého století.
Právě rozšíření poznatků v oblasti zdravotnictví, lékařství či životosprávy – jedním slovem vzdělání – podle něj onen rozdíl vysvětluje. Vzdělání Deaton považuje pro lidský rozkvět za důležitější než bohatství a vysoké příjmy.
Pokud lidstvo nepodlehne fundamentalismu, ať už levicovému, či pravicovému, bude ve svém „velkém úniku“ – před dogmaty, ale i před úmrtností v raném věku či nuznou bídou – pokračovat, věří Deaton.

Vyšlo v Právu.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře