Tempo růstu české ekonomiky v prvním letošním čtvrtletí dle našeho předpokladu meziročně zvolnilo, když vykázalo úroveň 2,4 procenta. Oproti poslednímu čtvrtletí roku 2018, v němž ekonomika meziročně rostla tempem 2,6 procenta, došlo v období od letošního ledna do března ke zvolnění meziroční dynamiky růstu spotřeby domácností, investic i vládních výdajů, přičemž záporný příspěvek zahraničního obchodu se navýšil. Maloobchodní tržby zůstaly na silné úrovni, zároveň je ovšem patrný pomalejší letošní rozjezd vládních investic.
Hrozba vyhrocení obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou, k jejímuž naplnění dochází v těchto dnech, v celém prvním čtvrtletí podvazovala průmyslovou produkci v Německu, které je na Číně značně závislé. Ochabování průmyslové produkce v Německu následně brzdilo průmyslovou výrobu také v České republice. Ke zvolnění růstové dynamiky došlo také ve stavebnictví, kde však byla důvodem vyšší srovnávací základna loňského roku, daná nebývale teplou zimou roku 2018, a také kapacitní omezení celého segmentu tuzemského stavebnictví.
Za celý letošní rok vykáže tuzemská ekonomika růst ve výši 2,3 procenta. Klíčové hrozby stále číhají v zahraničí. Jde zejména o další eskalaci americko-čínské obchodní války, možné zahájení americko-evropské obchodní války, zpomalení čínské ekonomiky a stále možný tvrdý brexit ve druhé polovině roku.
Bohužel česká ekonomika i letos nadále zaostává za ekonomickým výkonem zemí Visegrádské čtyřky. Polská ekonomika podle konsensu trhu rostla v letošním prvním čtvrtletí tempem 4,4 procenta, maďarská podle odhadu přidala 4,8 procenta a slovenská 3,6 procenta. Důvodem horšího výkonu české ekonomiky v porovnání s dalšími zeměmi regionu, který je charakteristický už pro několik posledních čtvrtletí, je těsnější ekonomická svázanost Česka s Německem, palčivější kapacitní omezení české ekonomiky, jež vystihuje napjatá situace na trhu práce a rekordně nízká míra nezaměstnanosti, ale také například slabší fiskální rozmáchlost českých vlád uplynulých let. Ta se pozitivně zrcadlí v citelně nižší úrovni veřejného zadlužení v poměru k hrubému domácího produktu, než jakou vykazují další země Visegrádské skupiny.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
