Tempo růstu české ekonomiky v prvním letošním čtvrtletí meziročně zvolnilo, když vykázalo úroveň 2,5 procenta. Oproti poslednímu čtvrtletí roku 2018, v němž ekonomika meziročně rostla tempem 2,6 procenta, došlo v období od letošního ledna do března pravděpodobně ke zvolnění meziroční dynamiky růstu spotřeby domácností, investic i vládních výdajů, přičemž záporný příspěvek zahraničního obchodu se navýšil. Maloobchodní tržby zůstaly na silné úrovni, zároveň je ovšem patrný pomalejší letošní rozjezd vládních investic. Detailnější informace budeme mít k dispozici koncem měsíce, kdy se také dnešní předběžný odhad v rámci upřesnění může změnit, a to oběma směry.
Hrozba vyhrocení obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou, k jejímuž naplnění dochází v těchto dnech, v celém prvním čtvrtletí podvazovala průmyslovou produkci v Německu, které je na Číně značně závislé. Ochabování průmyslové produkce v Německu následně brzdilo průmyslovou výrobu také v České republice, byť tuzemský průmysl nakonec zjevně dopadl lépe, než co v uplynulé době nastiňovaly pesimistické scénáře. Ke zvolnění růstové dynamiky došlo také ve stavebnictví, kde však byla důvodem vyšší srovnávací základna loňského roku, daná nebývale teplou zimou roku 2018, a také kapacitní omezení celého segmentu tuzemského stavebnictví.
Za celý letošní rok vykáže tuzemská ekonomika růst ve výši 2,3 procenta. Klíčové hrozby stále číhají v zahraničí. Jde zejména o další eskalaci americko-čínské obchodní války, možné zahájení americko-evropské obchodní války, zpomalení čínské ekonomiky a stále možný tvrdý brexit ve druhé polovině roku.
Bohužel česká ekonomika i letos nadále zaostává za ekonomickým výkonem zemí Visegrádské čtyřky. Polská ekonomika podle konsensu trhu rostla v letošním prvním čtvrtletí tempem 4,4 procenta (předběžný odhadu bude známý dnes v 10.00 hodin), maďarská podle dnešního předběžného odhadu překonala očekávání trhu růstem 5,3 procenta a slovenská rovněž předčila očekávání expanzí 3,7 procenta. Důvodem horšího výkonu české ekonomiky v porovnání s dalšími zeměmi regionu, který je charakteristický už pro několik posledních čtvrtletí, je těsnější ekonomická svázanost Česka s Německem, palčivější kapacitní omezení české ekonomiky, jež vystihuje napjatá situace na trhu práce a rekordně nízká míra nezaměstnanosti, ale také například slabší fiskální rozmáchlost českých vlád uplynulých let. Ta se pozitivně zrcadlí v citelně nižší úrovni veřejného zadlužení v poměru k hrubému domácího produktu, než jakou vykazují další země Visegrádské skupiny.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
