Ženám je prý vlastní schopnost zvládat více činností naráz. Ženám – a Richardu Thalerovi, dovolí si to poopravit autor blogu.
Když se s profesorem ekonomie Chicagské univerzity v jeho moderním rohovém kabinetu obchodní fakulty setkal, dokázal tento podsaditý, mladistvě vyhlížející badatel nejen zasvěceně hovořit na téma behaviorální ekonomie, ale i prostřednictvím telefonu upravovat pravidelný nedělní sloupek pro New York Times. Když editor listu text po sérii telefonátů definitivně přijal, neodpustil si Thaler impulsivní vítězné gesto, jež bychom spíše než od ekonoma, který letos aspiroval na zisk Nobelovy ceny, očekávali od tenisty po vydařeném smeči.
Podle iPredict, novozélandské webové stránky zaměřené na nejrůznější odhady, sázky a predikce, byl Thaler dokonce aspirantem mnohem vážnějším, ba nejvážnějším, než skuteční vítězové Peter Diamond, Dale Mortensen a Christopher Pissarides. Jak by se Thaler asi radoval, kdyby švédští akademikové vyřkli jeho jméno?
Sázka na Thalera, to je sázka na behaviorální ekonomii, jejímž vůdčím představitelem je. Tento podobor ekonomie se rozvíjí v posledních třiceti letech a uvádí do hospodářské vědy v dosud nepoznané míře psychologii.
Protože lidská mysl má tendenci k nejrůznějším uchýlením, může být tu a tam uchýlen i trh, který je koneckonců jen kolbištěm tisíců a milionů jednotlivých myslí, míní Thaler a spol. „Víra, že trh je dokonale efektivní, že tržní ceny odrážejí vždy vnitřní hodnotu statku či služby, v posledních letech značně utrpěla,“ uvažuje Thaler s nohama na stole (poté co byl jeho sloupek pro New York Times přijat, se výrazně zklidnil), „a ne pouze kvůli aktuální krizi, ale i kvůli internetové bublině z přelomu tisíciletí či burzovnímu krachu z roku 1987.“
Behaviorální ekonomové podle mnohých lépe odpovídají na to, odkud se tyto burzovní a hospodářské excesy berou. Není se pak co divit, že roste i jejich politický vliv. „Můj spolupracovník Cass Sunstein je osobní Obamův přítel. V administrativě nyní pracuje řada behaviorálních ekonomů,“ vypočítává Thaler.
Zkrátka hvězda behaviorální ekonomie září stále jasněji, přestože Nobelova cena udělená některému z jejích představitelů zatím zůstává jen ve hvězdách. I když ne tak úplně – například Peter Diamond sice získal cenu za objevné analýzy trhu práce, ale v posledních letech píše v behaviorálním duchu i on…
PS: Rozhovor s Richardem Thalerem se na blogu brzy objeví.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
