O zdražení energií v roce 2019

Lukáš Kovanda byl host Vladimíra Kroce v pořadu Radiofórum na Českém rozhlasu Plus. Poslechněte si záznam rozhovoru.

Vladimír KROC
Jak to vidíte vy, ten příští rok tedy, nebo tento rok očekáváme růst platů, ale zároveň, jak jsem tady jmenoval i růst cen u některých důležitých položek, co bude výraznější?

Lukáš KOVANDA
Platy v letošním roce porostou tempem sedmi procent zhruba, ty náklady inflace stoupne o 2,5 %, takže stále ty mzdy, platy porostou výrazně rychleji než inflace, takže lidé si reálně polepší a jejich kupní síla dále vzroste.

Vladimír KROC
S makroekonomického hlediska ta míra inflace je vítaná?

Lukáš KOVANDA
Ta si myslím, že je přiměřené, že je poměrně blízko tomu, co si přeje Česká národní banka, která stanovuje ten svůj 2 % inflační cíl, což jakýsi ideál, který má nejblíže k tomu, co označujeme za cenovou stabilitu.

Vladimír KROC
Co je příčinou možná až 10% nárůstu cen za elektrickou energii?

Lukáš KOVANDA
Je to zdražování uhlí a je to zdražování emisních povolenek, emisní povolenky zdražují kvůli tomu, že Evropská komise se rozhodla stáhnout podstatnou jejich část trhu, aby tedy dále přiměla firmy k tomu, aby se snažily redukovat své emise oxidu uhličitého lépe řečeno, aby ta jejich emise tohoto skleníkové plynu byla pro ně dražší a uhlí zdražuje proto, že Čína se rozhodla už před nějakou dobou omezit tu svojí neekologickou těžbu uhlí, tudíž uhlí je na světě méně, protože Čína ho těží méně a proto také uhlí jde nahoru a podstatná část elektrické energie v České republice se vyrábí právě z uhlí a právě i ty emise z uhlí jsou velmi výrazné a proto se toto promítá do té konečné ceny té takzvané velkoobchodní elektřiny a ta tvoří podstatnou část té elektřiny pro domácnosti.

Vladimír KROC
Ceny do jisté míry reguluje Energetický regulační úřad, jak moc může zamezit nějakému většímu zdražování?

Lukáš KOVANDA
To zdražování té velkoobchodní elektřiny je výraznější než to zdražování pro domácnosti, takže už například pro ty velkoodběratele, například průmyslové podniky, tam pozorujeme výraznější zdražování elektřiny, tam naopak Energetický regulační úřad dokonce snižoval tu regulovanou složku, takže určitá pravomoc tady je, nicméně, jestliže v následujících očekáváme i v souvislosti například s uzavíráním německých elektráren, další zdražování elektřiny, tak to nebude něco, co by mohl ten regulační úřad zvrátit, tudíž i v těch příštích letech pravděpodobně bude pokračovat tlak a bude sílit tlak na růst cen elektřiny pro domácnosti.

Vladimír KROC
Odborníci radí, že nejlepší obranou je změna dodavatele a smlouvy s fixní cenou energií, má to smysl?

Lukáš KOVANDA, ekonom, analytik společnosti Czech Fund
V současné době právě vzhledem k tomu, že ty ceny nadále porostou, tak se ta fixace jeví jako poměrně dobrý nápad, takže určitě to není nic, co by nyní mělo být nějak extrémně kritizováno nebo nedoporučováno nebo označováno za špatný nápad. Fixace v tuto chvíli ano, otázka je tedy, zda spíše volit velkého dodavatele elektřiny nebo nějakého malého, protože když se podíváme na to, jak nyní zdražují, tak ti malí zdražují více než ti velcí.

Vladimír KROC
Jak se rostoucí ceny energií projeví na cenách dalšího zboží, služeb?

Lukáš KOVANDA, ekonom, analytik společnosti Czech Fund
Projeví se poměrně citelně, stejně jako se projeví růst cen, růst mezd, růst ceny práce tedy, protože elektřina, energie stejně jako práce jsou obsaženy ať už v rohlíku, ať už v oděvu, ať už v nějakých službách, prostě ve všem, třeba i v těch restauracích, všude je třeba energie, všude je třeba lidské práce, takže právě zdražování energií a růst mezd je klíčovým důvodem toho, proč nyní z kraje roku porostou ceny celkově spotřebitelská hladina až o 3 %, to znamená, nejrychleji od roku 2012, Češi tedy poznají růst cen, jaký dlouho nezažili.

Vladimír KROC
Říká Lukáš Kovanda, ekonom, host dnešního Radiofóra, teď je u telefonu posluchač, Ivo Ladenberger, dobrý den.

Ivo LADENBERGER, posluchač
Dobrý den.

Vladimír KROC
Co si myslíte, jak výrazně pocítíte vy zdražování?

Ivo LADENBERGER, posluchač
Tak samozřejmě určitě pocítíme výrazně, protože to, ten nárůst ceny elektřiny se promítne prostě úplně do všeho, protože dneska bez elektřiny se nedá dělat v podstatě nic a ten nárůst mezd prostě nepokreje to zdražení plošný všeho, co člověk běžně denně v životě používá, spotřebovává, takže si jako já osobně myslím, že to bude velice nepříznivý pro většinu obyvatel České republiky.

Vladimír KROC
Co utratíte, nebo co nejvíce zatíží rozpočet vaší domácnosti?

Ivo LADENBERGER, posluchač
No samozřejmě jako samotné zdražení té elektřiny, čili budeme platit třeba vyšší zálohu, to až takový problém není, ale jak jsem říkal na začátku, zdraží se úplně všechno logicky, takže prostě budeme mít vyšší výdaje na tu celkovou spotřebu domácnosti, než jsme měli do teď a samozřejmě mně nezvednou mzdu o 10 %, ale všechno ostatní kolem mě se o 10 % zdraží, takže to jako, ať si říkají, co chtějí, ale bude to nepříjemné.

Vladimír KROC
Dobrá, díky za váš názor, mějte se hezky, na shledanou. Lukáš Kovanda to vidí jak?

Lukáš KOVANDA
To je ošidnost průměru, protože jestliže, jak říká známé moudro, jestliže jeden člověk dostane celé kuře a druhý žádné, tak v průměru mají každý polovinu, bohužel někteří třeba letos nedostanou přidáno a přesto tedy jim zdraží ty náklady na provoz domácnosti, to se samozřejmě může stát. My jakožto ekonomové jsme odsouzeni vlastně pracovat s průměry, to znamená, my opravdu očekáváme průměrný růst mezd v tom nominálním vyjádření ve výši 7 %, když se od toho odečte ta očekávaná inflace pro letošní rok 2, 5 %, tak pořád přebývá 4-5 % nárůstu reálného, připomeňme, že například učitelům rostou platy o 15 % v letošním roce, státním zaměstnancům jako celku o 8 %, takže já si myslím, že od toho odhadu těch 7 %, byť ten samozřejmě zahrnuje i sféru soukromou, ne pouze sféru veřejnou, tak nejsme zas tak vzdáleni.

Vladimír KROC
Další posluchač, Ondřej Soukup u telefonu, dobrý den.

Ondřej SOUKUP, posluchač
Dobrý den, zdravím posluchače i vás ve studiu.

Vladimír KROC
A jak to vidíte?

Ondřej SOUKUP, posluchač
Chtěl bych se vyjádřit ke zdražování, takže za komunistů se zlevnili lokomotivy, zdražil se chleba, v dnešní době je to málem podobné, řeknu vám úplně konkrétní příklad, v obchůdku, kam chodím nakupovat, stál do 31. 12. rohlík 2 Kč, od druhého, protože prvního bylo zavřený, stojí 2,50, když si to spočítáte procenta, tak je to 25 % zdražení, nevím tedy další komodity, ale 25 % zdražení je neomluvitelné, kdyby to bylo 5 %, ještě bych toleroval 10 %, ale to prostě není možné tohle, aby se takovým způsobem razantně zdražovalo a přidá se policistům nějakých pár procent, přidá se důchodcům nějaká stokoruna, ale tady to zdražování, které teď prostě je v potravinách, to je ten rohlík, jak jsem dal ten příklad, já nevím další, ale to je prostě něco nehorázného.

Vladimír KROC
Děkujeme, mějte se hezky, na shledanou. Pane Kovando?

Lukáš KOVANDA
Tak zaznělo, že důchodcům se přidává nějaká stokoruna, nicméně důchodcům se přidává v letošním roce nejvíce v historii, přidává se jim zhruba 900 korun a těm důchodcům, kteří jsou starší 85 let, tak se ještě navíc přidává tisíci koruna, já nechci nějak přeceňovat toto přidávání, nicméně stát nemůže zase si dovolit přidávat ještě více a přidává, jak říkám, nejvíce v historii, co se týče důchodců, to že někde zdražilo zboží konkrétně jako rohlík, to je samozřejmě možné, byla špatná úroda, rostla cena pšenice, rostla cena ječmene. My očekáváme, že v letošním roce ty potraviny mohou narůstat cenově třeba až o 5 %, ale opravdu ta cena, kterou uváděl pan volající, tak ten nárůst se mi zdá velmi markantní, je o ovšem možné, že zase ta pekárna nebo ten prodejce nějakou dobou posečkal se zvýšením cen a nyní si to tedy kompenzuje, aby tedy nezdražoval každého čtvrt roku.

Vladimír KROC
U telefonu je teď posluchačka Věra Bosáková, dobrý den.

Věra BOSÁKOVÁ, posluchačka
Zdravím, to jsem se načekala.

Vladimír KROC
Ale jste teď už na řadě, máte slovo, prosím.

Věra BOSÁKOVÁ, posluchačka
Ano, mě by zajímalo jestli ono zdražování, o kterém dnes mluvíme by nemohlo mít také efekt kladný a sice v tom, že by se méně plýtvalo energiemi, zabýváme se totiž v současné době stavem naší planety, který bych řekla není zrovna výborný, takže tohle to by také mohlo hrát roli ne?

Vladimír KROC
Dobrá, děkujeme za otázku, mějte se hezky, na shledanou. Ivan Kalabis, dobrý den.

Ivan KALABIS, posluchač
Dobrý den. Já bych se dovolil zeptat, když vaše stanice nebo vůbec Český rozhlas začne mluvit o tom, co je to lichva, jestli máme vůbec nějaké měřítka pro to, abychom mohli tuto kategorii v naší ekonomice posuzovat, abychom se podívali na to, jak ta lichva funguje zejména tedy v těch cenách, které nás nejvíce bolí, což je ceny potravin, děkuji.

Vladimír KROC
Na shledanou. Tak s námi ve studiu je dnes ve studiu ekonom, Lukáš Kovanda, analytik společnosti Czech Fund, pojďme k té otázce Věry Bosákové, která se ptala, jestli se to nedá promítnout nebo chápat i pozitivně, skutečně, že bychom třeba začali více šetřit energiemi?

Lukáš KOVANDA
Růst cen energií samozřejmě znamená to, že energie jsou vzácnější, buď ta vzácnost je vyvolána jaksi uměle, třeba emisními povolenkami a nebo je to vzácnost přirozená, která je dána tím, že opravdu těch zdrojů ubývá, nebo že se obáváme, že jich ubývat bude, takže v jistém smyslu je tedy ten růst cen energií pozitivem právě proto, že přiměje ať už firmy nebo domácnosti k větší hospodárnosti, přiměje podniky k tomu, aby přistupovali nejefektivnější výrobu energicky udržitelnější a to si myslím, že je prospěšné, takže proto vlastně mezi ekonomy panuje silné přesvědčení, že třeba ropa nikdy nedojde, protože až ji bude na světě tak malinko, že už bude zbývat řekněme posledních několik milionů barelů, tak bude její cena nekonečně vysoká a prostě do té doby už budou dávno se používat úplně jiné zdroje, úplně jiné pohony než v současnosti.

Vladimír KROC
Možná si budete vědět rady, jak zakomponovat do tématu tu otázku Ivana Kalabise na lichvu a potraviny?

Lukáš KOVANDA
Lichva je z hlediska ekonoma poměrně ožehavé téma, protože výše úroků je odvislá jak od samozřejmě nějakých tržních úrokových sazeb, což jsou řekněme objektivní sazby a pak také ohledně rizika, ohledně rizikové přirážky, kterou si každý třeba věřitel přepočítává, když samozřejmě poskytuje svoje peníze dlužníkovi a teď určit tu hranici, zda ten věřitel už to tedy přehání či nepřehání, to samozřejmě ekonom na to může mít názor, jestliže ovšem je ochoten ten dlužník si půjčit, tak je to věc jiná, samozřejmě někdy tomu dlužníkovi nic jiného nezbývá, nachází se v náročné životní situaci, takže zde je to otázka, kde se vlastně snoubí řekněme přístup ekonoma a nutně také přístup právníka, tudíž není otázka, kterou může čistě ekonom, někdo jako já, zodpovědět.

Vladimír KROC
Otázka ze sítí, proč je vázána ceny plynu na cenu ropy?

Lukáš KOVANDA
Všechny energetické trhy jsou propojeny, dám příklad, jestliže například se bude vyrábět elektřina z uhlí v uhelných elektrárnách a uhlí půjde prudce nahoru, tak samozřejmě zdraží ta elektřina z uhlí a elektřina vyráběná třeba z plynu bude levná, takže v paroplynových elektrárnách se bude vyrábět levně, ale tím stoupne zase poptávka po té elektřině vyráběné z plynu, protože bude levnější a tím, jak stoupne poptávka po této elektřině, tak zase stoupne zájem o plyn a tím pádem se vyžene nahoru cena plynu, takže ten plyn se pak srovná v jakési, jak říkají ekonomové, arbitráži a podobné platí i pro další zdroje, ať už je to ropa a podobné.

Vladimír KROC
U telefonu je posluchač, Miroslav Lank, teď jste ve vysílání, dobrý den.

Miroslav LANK, posluchač
Já vám také přeji dobrý den, já budu rychlej, za prvé rád bych vás pochválil všechny moderátory rádia Plus, poslouchám vás, děkuji za to, a pak jenom takový můj názor, já jsem OSVČ a teď se mi zvedne sociálka, zdravotní, ale pak mně přijde, že se ty peníze ze soukromé sféry přelily jenom třeba na to přidání důchodcům, budiž jim přáno a tak dále a tak dále a kterým to pak vylétne koncem, protože se zdraží potraviny a tak dále, takže jenom takový můj postřeh, přeji vám hezký den pánové, na shledanou.

Vladimír KROC
Děkujeme pane Kovando, vám také na shledanou.

Lukáš KOVANDA
Já jsem z toho také poměrně smutný, protože když se podíváme na čísla, tak opravdu v posledních několika letech dramaticky přibývá státních zaměstnanců, byť samozřejmě někde to může mít své opodstatnění, takže asi od roku 2010, když to tak spočteme, máme o 35 tisíc státních zaměstnanců více, přičemž ale markantní část toho nárůstu prakticky celá nastala od roku 2015 a od roku 2010 tedy máme současně méně o 86 tisíc podnikatelů mladších 40 let, například méně, než jsme měli tedy před těmi 9 lety, tudíž státním zaměstnanců přibývá, podnikatelů a zejména mladých ubývá, částečně je to dáno demograficky, ale je to také dáno tím, že podnikání a zejména zahájení podnikání je stále obtížnější a mladí lidé se tak častěji uchylují právě do práce, k práci na ministerstvech, na úřadech, v korporacích, ve velkých podnicích a firmách a nezakládají už tolik své vlastní firmy, což si myslím, že z dlouhodobého hlediska je velký problém české ekonomiky, protože ten motor toho růstu, ty malé a střední podniky nebudou dostatečně poháněny.

Vladimír KROC
Ještě posluchač Josef Sedlák, dobrý den.

Josef SEDLÁK, posluchač
Dobrý den. Já bych měl ještě k tomu zdražení nebo vůbec, aby se jako lidi mohli rozhodnout správně, na šetření, tak je základ měření a vůbec jako srozumitelnost platby, protože jako zakuklený ta platba, kdy je ceny za OZ, jak je složitá ta platba za energie, tak je to tak složitý, že se v tom nikdo nevyzná a tak jako v krámu, když jdu koupit si salám, tak to mám propočítané na 100 gramů nebo na kilo a jsem schopný se rozhodnout a teď vlastně to tak neplatí u těch energií, tak proto ti šmejdi na tom vyhrávají, když vezmu třeba voda, tak tam je to tak, že je vodné stočné a ten nájem toho vodoměru je tak, že vlastně tu cenu zdražuje o 100 % podle odběru.

Vladimír KROC
Rozumíme, děkujeme, mějte se hezky, na shledanou.

Josef SEDLÁK, posluchač
Tak by třeba jako regulační úřad měl na svých stránkách kalkulačku, nebo by bylo povinnost, aby přikázal kalkulačku těm všem prodejcům těch energií.

Vladimír KROC
Ano, rozumíme, hned se tomu budeme věnovat, dobře, děkuji, mějte se hezky, na shledanou, rozumíme, co říkáte, bylo by to účinné, myslíte?

Lukáš KOVANDA
No já jsem pro maximální zjednodušení, otázka je, zda je to v tomto případě možné, ta cena energií opravdu je konstruována v těch případech, které jmenoval pan volající, samozřejmě náročně, což ale je dáno objektivně tím, že je to i náročný proces, prostě kupovat elektřinu a dodávat elektřinu a distribuovat elektřinu není to samé, jako zajít do pekárny nebo do mastny nebo do uzenářství a koupit si tam buď ten rohlík nebo ten salám.

Vladimír KROC
Ještě jsme se nedostali k tomu, že se očekává také nárůst nákladů na bydlení, podle vás je možné, že se v tomto roce dostupnost bydlení u nás ještě zhorší?

Lukáš KOVANDA
Dostupnost bydlení se zhorší v tom smyslu, že poroste dále cena nájemného a budou opět o něco dražší hypotéky, takže jak tedy bydlení nájemní, tak bydlení vlastnické bude v podstatě méně dostupné, na druhou stranu už pozorujeme určitou ztrátu dynamiky růstu cen nemovitostí právě proto, že už nemovitosti jsou a zejména ve velkých městech typu Prahy nebo Brna pro řadu lidí ze střední třídy nedostupné a to samozřejmě nemůže trvat do nekonečna a ten trh si musí najít svojí rovnováhu a určitý pokles nebo stagnaci cen nemovitostí je možná při dalším celkovém ekonomickém útlumu, až začnou zvolňovat tempa růstu mezd.

Vladimír KROC
Jak vyšší náklady na energie a bydlení ovlivní ochotu lidí utrácet?

Lukáš KOVANDA
To je velmi dobrá otázka, my pozorujeme určité zhoršení spotřebitelského sentimentu, tedy to, na co se ptáte, ta ochota utrácet už posledních několik měsíců, došlo dokonce nyní na podzim k jednomu zdá se zatím přechodnému propadu v té spotřebitelské důvěře, ale spíše v tomto ohledu očekávám další zhoršování spotřebitelské důvěry, nicméně klesáme a to je třeba podtrhnout dvakrát z dvacetiletých maxim, kde jsme byli před rokem touto dobou a klesat z takto vysoké úrovně sentimentu spotřebitelského je podle mě přirozené, teď jde o to spíše, kde se ten pokles zastaví, to že bude klesat ta nálada, to se dalo čekat, nyní jde o to, aby se nedostala zase někam na úroveň let 2010, 2012, kdy částečně právě i pomalá nebo nedostatečná spotřeba domácností brzdila celou ekonomiku a vlastně přinesla do značné míry tu recesi, kterou jsme pak měli v roce 2013.

Vladimír KROC
Může být rok 2019 zlomem, kdy ekonomika začne směřovat k recesi?

Lukáš KOVANDA
Já se domnívám, že ekonomika zpomalí, ale zpomalení automaticky rozhodně neznamená recesi nebo krizi, já si myslím a jsem optimista, ale pochopitelně nemám věšteckou kouli, že se nedočkáme v nejbližších letech toho, co se odehrávalo před 10 lety, nezapomeňme, že to byla jakási stoletá voda na finančních trzích a bylo by zvláštní, kdyby každých 10 let tato stoletá voda nastávala, to by pak nebyla voda stoletá, ale desetiletá a já doufám, že ta příští krize bude spíše ekonomickým útlumem než tak hlubokým propadem, jaký jsme zažili v roce 2009.

Vladimír KROC
Hostem Radiofóra byl analytik společnosti Czech Fund, Lukáš Kovanda, děkuji vám, mějte se hezky, na shledanou.

Lukáš KOVANDA
Děkuji za pozvání, na shledanou.

Odvysíláno na Českém rozhlasu Plus.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin