Nynější vláda se zadlužuje 25krát rychleji než vlády 90. let
2. května 2023
Současná vláda vytvořila za čtyři měsíce „sekeru“ ve státním rozpočtu za 200 miliard korun. Tu samou „sekeru“ – v očištění... více
Díky deštivému počasí, které v Česku panuje už od posledního červencového týdne, je nyní pravděpodobnost růstu hub na drtivé většině území ČR vysoká, nebo dokonce velmi vysoká. Vyplývá to z dnešních údajů Českého hydrometeorologického úřadu (zde). Rozbíhá se tedy houbařská sezóna. Letos však opožděně, neboť v úvodní části léta panovalo příliš teplé a suché počasí. Pokud by však v probíhající druhé polovině léta pokračovalo nadále deštivé počasí, může jít letos nakonec i o mírně nadprůměrnou houbařskou sezonu. V českých lesích by tak lidé letos mohli nasbírat 24 tisíc tun hub, a to v souhrnné hodnotě 5,3 miliardy korun.
V letošním roce lze předpokládat cenu za kilogram hub odpovídající zhruba 220 korunám. Kilogram hub je tak totiž letos o přibližně pět procent dražší než loni, a to kvůli obecné inflaci v ekonomice, ale také kvůli druhům hub, které by ve druhé polovině léta mohly výrazněji růst.
Loni lidé v Česku nasbírali zhruba 25 tisíc tun hub za celkovou částku přibližně – podobně jako letos – 5,3 miliardy korun, ukazují data České zemědělské univerzity (zde). Historicky poprvé loni vyšel kilogram hub na více než 200 korun, když mezi roky 2021 a 2022 podražil o bezmála 43 procent. V letech 2017 až 2021, před nástupem mimořádné inflace v ČR, přitom kilogram sebraných hub v průměru zlevňoval, a to o zhruba dvě procenta ročně, plyne z uvedených dat České zemědělské univerzity. Ještě v roce 2021 vyšel kilogram hub sebraných v Česku průměrně na necelých 147 korun.
Dosud rekordní sezónou z hlediska tuzemských houbařů byla ta roku 2013, kdy nasbírali 33 tisíc tun hub. Není zcela náhodné, že rok 2013 byl zároveň za poslední dvě desetiletí rekordní – přesněji, rekordně katastrofální – také z hlediska pojišťoven. Alespoň tedy jejich plnění v souvislosti s živelními pohromami.
V roce 2013 živelní pojistné škody dosáhly 7,8 miliardy korun. Před desíti lety totiž ČR zasáhly nejprve rozsáhlé povodně a poté i letní bouře. Povodně z poloviny toho roku byly tehdy třetí nezávažnější živelní pojistnou událostí v novodobé historii Česka.
Co je však katastrofou pro pojišťovny, dělává radost právě houbařům. V roce 2013 si totiž z lesů odnesli nejen zmíněné rekordní množství hub, ale také s nimi spojenou finanční sumu. Kdyby si totiž ten samý objem hub měli koupit na trhu či v obchodě, stálo by je to 5,4 miliardy korun. To v cenách letošního roku odpovídá takřka osmi miliardám korun, a to kvůli inflaci posledních deseti let a souvisejícímu znehodnocení kupní síly české měny.
Naopak, roky, které jsou příznivé z hlediska živelního plnění pojišťoven, bývají pohromou po houbaře. Příkladem takového roku je rok 2018. Byl nevídaně suchý a teplý, takřka nepršelo, takže pojišťovny na pojistném plnění v důsledku živelních pohrom vydaly klientům pouze 3,6 miliardy korun, tedy ani ne polovinu zmíněné sumy z roku 2013. Zato Češi si v roce 2018 odnesli z lesů houby pouze za 2,9 miliardy korun. Suché a teplé počasí a minimum nové vláhy pochopitelně houbám nepřálo, takže Češi nasbírali pouze 16,5 tisíce tun, tedy polovinu objemu nasbíraného v rekordním roce 2013.
Současná vláda vytvořila za čtyři měsíce „sekeru“ ve státním rozpočtu za 200 miliard korun. Tu samou „sekeru“ – v očištění... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.