POP EKONOMIE
Tři pařížští ekonomové přidávají ve své nové studii „The Great Happiness Moderation“ zajímavý střípek do mozaiky výzkumu vlivu míry ekonomického rozmachu na lidskou spokojenost. Prokazují, že v posledních 40 letech dochází zvláště ve vyspělých zemích k poklesu nerovnosti ve vnímání životní spokojenosti. Přivírání nůžek životního štěstí nastává podle nich kvůli snížení podílu jak těch lidí, kteří se cítí extrémně nespokojeni, tak těch, kteří se naopak považují za extrémně spokojené.
Obecně se zkrátka tíhne k průměru; společenská spokojenost se stává jednolitou. Tyto trendy jsou prý patrné v USA od 70. let, v Německu od 80. let a v Británii od poloviny 90. let.
Na první pohled se to zdá být paradoxní: vždyť přece v posledních desetiletích ve vyspělém světě v čele s USA vzrůstá příjmová nerovnost, z čehož by se dalo usuzovat, že stoupne i nerovnost ve vnímání spokojenosti. Hlubší pohled však paradox vysvětlí. Stoupající příjmová nerovnost totiž opravdu vede k rozevírání nůžek spokojenosti; například v USA tak od konce 90. let tlak na opětovné rozevírání nůžek spokojenosti sílí. Z dlouhodobé perspektivy je však tento tlak více než eliminován tlakem, který vyvolává ekonomický růst a naopak vede k přivírání nůžek spokojenosti.
Vysvětlení lze hledat v teorii hierarchie potřeb psychologa Abrahama Maslowa. S tím, jak ekonomika dále roste, jsou snáze uspokojovány potřeby chudých, týkající se například stravování či přístupu ke zdravotní péči.
Podíl lidí, kteří se cítí extrémně nespokojení, tudíž klesá. Na druhém pólu se bohatí stále neurotičtěji tážou: „Když jsem tak bohatý, jak to, že nejsem šťastnější?!“ Snižuje se zde i podíl těch extrémně šťastných.
Pokud je příjmová nerovnost nutným důsledkem ekonomického růstu, pak je zároveň i daní, kterou platíme za stále „rovnější“ a spravedlivější rozložení životní spokojenosti.
Vyšlo v Profitu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
