Josef Středula bude kandidovat na prezidenta. Tahle informace už řadu týdnů koluje v politickém světě a sám šéf odborů tuto možnost připustil.
Je tu ovšem jedno jenže. Prezident by měl spíš spojovat, ale Josef Středula začíná rozdělovat. Například svým tažením za další růst minimální mzdy kope společenské příkopy, neboť poškozuje zaměstnavatele a podnikatele. Veřejnosti namlouvá, že cítí účast se sociálně slabšími, ve skutečnosti jde o kalkul.
Odbory říkají, že růst minimální mzdy zvýší kupní sílu chudších lidí, tím i poptávku v ekonomice a v důsledku toho i zaměstnanost. Takže z pohledu zaměstnavatele sice práce zdraží, ale celková zaměstnanost navzdory tomu neklesne. Stejný efekt by ale mělo snížení daní nebo odvodů. Také by zvýšilo kupní sílu chudších lidí a poptávku, protože by lidem v kapse prostě zůstalo víc peněz.
Proč odbory nevolají po nižších daních či odvodech? Braly by totiž státu, tedy tak trochu i sobě. Pokud by se lidem, kteří nyní získávají peníze navíc díky růstu minimální mzdy, místo toho snížily adekvátně daně, byli by na tom „v čistém“ stejně. Jenže ochuzeným by byl stát, který by se tak třeba musel i uskromnit, třeba propustit část úředníků.
Tím by se odboráři střelili do vlastní nohy, protože by se třeba ztenčila nabídka veřejných služeb zajišťovaných státem (i když možná by se jen snížila přemíra byrokracie). Anebo by hrozilo, že některé veřejné služby, které konzumují i odboráři, se prostě zpoplatní, popřípadě zdraží. Jistější je tedy vzít ty peníze převážně firmám, tedy soukromému sektoru. Takže proto odboráři volají po růstu minimální mzdy, a ne po snížení daní.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
