Před prázdninami tahle zpráva nepotěší. Koruna včera vůči euru znehodnotila na nejslabší úroveň od loňského září. Za dražší dovolené Češi „poděkují“ hlavně Donaldu Trumpovi.
Vůči dolaru je koruna blízko svých minim za celé období dokonce od loňského července. Prakticky bez povšimnutí tedy česká měna ponechala zvýšení základní úrokové sazby. Obvykle po takovém kroku České národní banky následuje zpevňování koruny, nyní však dále slábne. Češi za dražší zahraniční dovolené letos „poděkují“ hlavně Donaldu Trumpovi. Ten představuje klíčové ohrožení nejen pro dovolenkáře, ale i pro čerstvě jmenovanou českou vládu. Její úspěch alespoň v ekonomické oblasti totiž do značné míry závisí právě na nevyzpytatelném „faktoru Trump“.
V zásadě totiž lze říci, že čím bude Trump tvrdohlavější, tím dříve se v tuzemské ekonomice projeví problémy, se kterými naše nová vládní sestava těžko něco zmůže. Slábnutí koruny budiž názorným příkladem. Z velké části za něj může opět Trumpova administrativa. Americký prezident totiž rozjel velké fiskální dobrodružství. Na jedné straně firmám a podnikům v USA citelně snížil daně. Na straně druhé nijak neskrblí s erárními výdaji a nápady na všechno možné od zdi na mexické hranici přes obrovskou finanční injekci dopravní infrastruktuře po razantní navýšení výdajů na armádu a zbrojení. Aby to americká státní kasa najednou všechno utáhla, musí si administrativa o to více půjčovat. Vydává tedy další a další dluhopisy, takže v investorech sílí obavy z udržitelnosti amerického zadlužení. Požadují tedy proto po Trumpově administrativě vyšší úroky za to, že jí půjčí. Zatím se americké ekonomice daří dobře, takže není těžké uvěřit Trumpovým slovům, že ekonomika, jako je ta americká, beztak nikdy nemůže zbankrotovat. Za vyššími dolarovými úroky se tudíž stahuje kapitál z celého světa. A zejména ze zemí, které jsou považovány za rizikovější. Mezi ně stále spadá Česká republika. I když máme méně zadluženou ekonomiku než Spojené státy, holt, marná sláva, nemáme dolar.
Trh se začíná zlobit
To, že se investoři momentálně houfně zbavují koruny, aby pořídili dolar, způsobuje zmíněné oslabování české měny, které je zvláště znatelné od poloviny letošního dubna. Podobně jako „faktor Trump“ oslabuje korunu, může brzy oslabit celou naši ekonomiku. A tím hodně přitížit nově jmenované vládě Andreje Babiše.
Se stejným gustem, s jakým snižuje daně korporacím a slibuje erární dolary na všechno možné, totiž Trump také rozpoutává světovou obchodní válku. Ani ta české koruně na síle nepřidává. Hrozba nesmlouvavé a vleklé obchodní války způsobuje, že nad světovou ekonomikou se smráká, mezi investory stoupá nejistota a ti se uchylují do „bezpečných přístavů“, jakým je právě dolar. Netřeba připomínat, že koruna žádným bezpečným přístavem není. Globální obchodní válka, tedy stavění bariér mezinárodnímu obchodu, by dříve či později neblaze dopadla na českou ekonomiku, která je na něm vysoce závislá.
Je tu však jedna velká naděje. Naděje pro všechny, kteří s Trumpem v jeho přístupu k zahraničnímu obchodu nesouhlasí. A ostatně tedy naděje i pro novou českou vládu. Ta naděje se jmenuje trh. Je to právě jen trh, jehož zloby se Trump obává. Zloba trhu, to není nic jiného než akciový propad. V akciích mají miliony Američanů tučné bohatství. Mají v nich své peníze na stáří – prostřednictvím penzijních fondů. Pokud akcie zamíří k zemi, s Trumpem ztratí trpělivost i rozhodná část jeho pravověrného voličstva.
A trh se začíná zlobit. Počátkem týdne postihly Wall Street silné výprodeje. Právě kvůli v podstatě již započaté obchodní válce s Čínou a Evropskou unií. Klíčový ukazatel newyorské burzy, Dow Jonesův index, uzavřel na nejnižší hodnotě od začátku května. Co hůř, poprvé od června 2016, kdy se trhy vzpamatovávaly z hlasování o brexitu, uzavřel také pod hodnotou svého 200denního plovoucího průměru. To bývá jeden z prvních závažných signálů, že nemusí jít pouze o slábnutí zahraničního obchodu, ale i samotného ekonomického růstu.
Peter Navarro, Trumpův klíčový ekonomický rádce, musel proto trhy hbitě uklidňovat. Ujišťoval, že trhy přehnaně negativně reagují v obavě, že Trumpova administrativa v dalším kole obchodní války uvalí restrikce vůči aktivitám čínského kapitálu. Spekuluje se totiž, že společnosti vlastněné minimálně z 25 procent čínským kapitálem by už nemohly nabývat podíl ve významných amerických technologických firmách. V podobném stylu jako Navarro klidnil trhy i ministr financí Steven Mnuchin.
V živé paměti však obecně zůstává jeho nedávné vyjádření, že obchodní válka je mimo diskusi, aby pak o několik dní později začal Trump pálit její první závažné výstřely.
Už po pár dnech a pár výstřelech obchodní války se potvrzuje to, před čím mnozí varovali: obchodní války nemají vítěze, jen poražené – akorát někteří z poražených jsou poražení méně a jiní více. Stále tedy nelze vyloučit, že se svět – a Babišova vláda s ním – dočká žádoucího uklidnění situace. Že si totiž političtí lídři v čele s Trumpem spočítají, že na obchodní válce spíše prodělají, než vydělají. V takovém případě by se „zakopání válečné sekery“ pochopitelně muselo učinit z politického i PR hlediska nějak šikovně, aby žádný z lídrů neztratil tvář – tvář siláka. To nakonec může být hlavní překážka v cestě za světovým obchodním mírem.
Vyšlo v Mladé frontě Dnes.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
