POP-EKONOMIE
Jsou „v globálu“ šťastnější muži, nebo ženy? Tak se ve své loňské studii táže milánská ekonomka Sabrina Vieira Lima. Ono „v globálu“ přitom platí doslova, neboť badatelka analyzuje pocit životní spokojenosti mužů a žen po celém světě. A výsledek? Rozdíl ve spokojenosti mezi oběma pohlavími existuje, přičemž šťastnější jsou ženy. V různých regionech světa je tomu ovšem různě. Překvapivé je, že největší náskok, co se spokojenosti týče, má něžné pohlaví v mnoha afrických a dalších rozvojových zemích, kde nějakých práv žen nikdo příliš nedbá. Nejspokojenější v porovnání s muži jsou ženy v Tanzanii, Ugandě, Alžírsku, Zimbabwe a Jordánsku.
Naopak v celé řadě států, které jsou vyspělé jak hospodářsky, tak stran přístupu k ženským právům, jsou dívky a dámy dlouhodobě smutnější než muži – to je případ zemí, jako je Norsko, Portugalsko či třeba Izrael.
Statistická data tedy prokazují, že s emancipací se mění vzájemný poměr spokojenosti obou pohlaví – ženy relativně ztrácí, muži zase na spokojenosti získávají. A vysvětlení?
První z nich má za to, že s právy, které ženy získávají díky emancipaci, přicházejí ruku v ruce rovněž společenské tenze a konflikty. Ty pramení ze snahy žen uplatnit svá práva a z rozpolcení mužů nad tím, že ženy už jim nejsou společensky podřízeny až odevzdány. Další vysvětlení praví, že přibrání „druhé směny“, tedy vedle práce v domácnosti i standardního zaměstnání, vyvolává v řadě žen frustrace, neboť stále mají k dispozici jen 24 hodin. Zvládat najednou domácnost i kariéru prostě nelze; pokud tedy dotyčná není chotí miliardáře či hollywoodskou hvězdou (jež mívají k dispozici třeba bezpočet chův a služebných). Další vysvětlení říká, že s jídlem roste chuť – čím více práv ženy získaly, tím více chtějí. Kdo oslavuje emancipaci jako jednoznačný pokrok, měl by nad touto studií zpozornět. Všeho moc škodí – zjevně i moc emancipace.
Vyšlo v Profitu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
