Koronavirová krize se na trhu s nemovitostmi a nájemním bydlením v ČR příliš neprojevila ani v období její vrcholné fáze, tedy v měsících dubnu a květnu letošního roku. Vyplývá to z údajů serveru Bezrealitky.cz. Celorepublikově totiž ve druhém čtvrtletí, tedy od dubna do června, průměrná prodejní cena starších bytů v ČR nadále znatelně rostla. A to jak meziročně, tedy v porovnání s loňským obdobím dubna až června, tak mezičtvrtletně, tedy v porovnání s obdobím letošního ledna až března, kdy koronavirová krize začínala.
V podstatě jediným regionem, v němž podle zmíněných dat byla ve druhém čtvrtletí patrná koronavirová krize, je Praha. A to ještě jenom v případě nájmů. Byty nadále i v metropoli zdražovaly, takže v polovině letošního roku byly o dalších více než deset procent dražší než v polovině roku loňského.
Úroveň nájmů se ale v Praze propadla poměrně výrazně jak mezičtvrtletně, o takřka šest procent, tak meziročně, a sice o 3,5 procenta. Jde o důsledek odlivu turistů, kteří v metropoli vyhledávali krátkodobé pronájmy prostřednictvím platforem typu AirBnb. Po nich se kvůli koronaviru, zavření hranic a razantnímu omezení letecké dopravy „slehla zem“. Pronajímatelé bytů zejména v historickém jádru Prahy, v Praze 1 a Praze 2, tak museli hledat náhradní nájemníky a v rámci tohoto hledání, aby nějaké vůbec našli, jít s cenou dolů. Proto v Praze byly v dubnu až červnu nájmy o zmíněných skoro šest procent nižší než ještě v období od ledna do března. V samotném centru Prahy, zejména ve čtvrtích Staré Město, Josefov, Malá Strana, Nové Město a částečně Vinohrady, je pokles nájmů ještě výraznější, v některých místech činí až desítky procent, a to mezičtvrtletně i meziročně.
Jako celek je ale tuzemský trh s nemovitostmi i nájmy proti koronavirové krizi až překvapivě odolný. Důvodem je hlavně to, že vládní podpůrné programy typu kurzarbeitu, ošetřovného, moratoria na splátky úvěrů či programu výhodných půjček zatím pomáhají v ekonomice udržovat poptávku a zaměstnanost, byť se tak děje na dluh. Navíc došlo v důsledku koronavirové krize k dramatickému snížení tržních úrokových měr a ceny peněz, takže komerční banky zlevnily hypotéky v průměru nejníže od roku 2017. To vše zatím pomáhá udržovat ceny nemovitostí poměrně vysoko, stejně jako úroveň nájmů.
Rozhodující bude podzim. To se projeví efekt ukončování většiny vládních podpůrných programů, vzroste proto míra nezaměstnanosti a ruku v ruce s tím také podíl problémových – například nesplácených – hypoték. Tento podíl byl letos v květnu, podle nejnovějších dat České národní banky, nejnižší v historii sledování od roku 2002, neboť činil pouze 0,88 procenta. V důsledku růstu podílu problémových hypoték banky mohou začít přičítat k úvěrům na bydlení výrazně vyšší rizikovou přirážku, takže dostupnost hypoték již neporoste. Rostoucí míra nezaměstnanosti navíc odradí od koupě nemovitosti mnohé zájemce, kteří by si ji jinak pořídili. Vznikne tak citelný tlak na pokles cen nemovitostí i nájmů, a to zvláště tehdy, udeří-li druhá vlna pandemie závažným způsobem. Pokud na druhou vlnu nedojde, výsledkem ale nemusí být propad cen realit a nájmů, nýbrž jenom jejich stagnace.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
