Německý daňový poplatník bude zachraňovat i česká pracovní místa

Pandemie koronaviru ničivě zasáhla i světovou ekonomiku. Už teď je jasné, že přinese propad zaměstnanosti a další neblahé společenské jevy. Ustojí krizi česká ekonomika? V první linii zasáhla současná přísná preventivní opatření oblast cestovního ruchu, mezinárodní přepravy nebo restaurace a pohostinství. Postupně se rozlévá do dalších odvětví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, dnešní pozvání přijal ekonom Lukáš Kovanda, dobrý den.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak v boji s virem udržet ekonomiku, budou vládní opatření účinná, jaké jsou a budou asi společensko-ekonomické důsledky přijímaných opatření, má vláda jasno, jakým způsobem bude financovat rozpočtové schodky? To je jen zlomek otázek, o kterých dnes budeme mluvit, jsem ráda, že jste s námi. Svět zastínila černá labuť, tedy něco, s čím jsme nepočítali, jak se říká, byla ale Lukáši Kovando, současná situace opravdu nepředvídatelná?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Myslím si, že opravdu ano a že to co zažíváme, je vlastně učebnicový přílet, či připlutí černé labuti, která se zjevila zcela nečekaně, což je její první definiční znak a ten druhý je, že má, řekněme až transformativní světodějinný dopad, na planetární dění a já myslím, že to se také děje a ještě se to stane v důsledku toho všeho, co přinese a co přináší koronavirová nákaza, jak v oblasti ekonomické tak společenské patrně i politické.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Více než polovina průmyslových firem v České republice čeká v březnu a v dubnu propad zakázek o více než 20 %, výrobu už přerušily některé z největších podniků, obavy z nejisté budoucnosti mají ale v podstatě všichni, živnostníci, podnikatelé i zaměstnanci, lze říct nebo nějak více specifikovat podle vás, koho krize nejvíce ohrožuje?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ohrožuje všechny, bohužel v první linii jsou pochopitelně cestovní kanceláře, restaurace, pohostinství. Ten sektor turistický, mezinárodní přepravy, letecké společnosti, ale to jenom proto, že vlastně se omezilo cestování, které bylo první na řadě a logicky, když se šíří světová pandemie, tak se něco takového dá čekat, no ale tím, jak nastal tento šok pro ekonomiku, no tak se rozlévá do dalších částí a stojí také částečně průmysl a ochabuje poptávka v průmyslu, ale také jsou problémy na té nabídkové straně, takže vlastně je to takový velice hořký a trpký koktejl globálního poptávkového šoku, globálního nabídkového šoku, do toho ještě ropná cenová válka mezi Saúdy, Rusy a Američany a to všechno je korunováno jakousi ovšem trnovou korunou v podobě krize zdravotnictví, protože určitě nelze říkat, že třeba Itálie nebo Španělsko byly na tuto situaci připraveny a opravdu tam v těchto zemích, nejvyspělejších zemích světa je krize zdravotnictví, která jenom zhoršuje celou tu situaci, takže opravdu je to černá labuť a vlastně už nyní lze hovořit o tom, že je to horší krize, než byla ta v roce 2008, 2009, než byla ta světová finanční krize tedy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V čem jsou, nebo budou ty největší rozdíly, kdybychom to srovnali, byť svým způsobem není to srovnatelné?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Máte pravdu, je to obtížně srovnatelné, přece jenom ta krize světová finanční vznikla v rámci ekonomiky. Nyní ta krize vznikla mimo ekonomiku v oblasti, řekněme, epidemiologické a toho zpočátku tedy vedlo k nadějím, že po tom rychlém propadu bude následovat rychlý vzestup, že to bude tedy krize, jak říkají ekonomové ve tvaru písmene jednoduchého V, tedy rychlé dolů, rychle nahoru, ale nyní se ukazuje, že zřejmě to bylo příliš optimistické, že nejlepším možným výsledkem teď může být krize typu písmene U, to znamená, že na tom dně pobudeme delší dobu, ale v horším případě může nastat také ta situace, že to bude krize ve tvaru písmene L, to znamená, že opravdu budeme se na tom dně plácat dlouho a nyní se snaží jak vlády tak centrální banky celosvětově zabránit tomu, aby právě tato krize typu písmene L vznikla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To je opravdu katastrofický scénář písmeno L, když si to představíme, co udělat pro to, co lze proto udělat, podle vás Lukáše Kovando, aby to nebylo to L. Možná, omlouvám se, my se totiž nevidíme, když se podíváme třeba konkrétně v České republice, jak hodnotíte plány vlády na pomoc ekonomice, na kolik jsou nadějné nebo lépe řečeno, jestli zafungují a budou také stačit, víme, že vláda přijala nejrůznější opatření?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Tak pokud bych to měl hodnotit jako ve škole, tak bych dal asi známku trojku, to znamená dobré, ale mohlo by to být chvalitebné a mohlo by to být výborné, a to zatím není, samozřejmě vláda se snaží, ona má také jiné starosti, než nyní hasit ekonomiku, to je pochopitelné, kapacity nejsou neomezené, takže určitě lze kvitovat kurzarbeit, to znamená, že stát bude proplácet zaměstnancům tu mzdu, kterou vlastně nebudou moci proplatit firmy z důvodu toho, že se zkrátí ta pracovní doba, kvůli právě menší poptávce způsobené, způsobené koronavirem. Ošetřovné pro rodiče, kteří zůstávají se svými dětmi doma, ten bilionový program na podporu ekonomiky jako celku na podporu firem, kdy 100 milionů, pardon 100 miliard je přímá podpora, 900 miliard je podpora nepřímá, to je samozřejmě slušná palebná síla, ale, když to srovnáme s tím zahraničím, třeba ve Spojených státech v noci na dnešek prošel balík v objemu dvou bilionů amerických dolarů a také, když se podíváme na to, jak jsou vlastně ta opatření v České republice, v jaké rychlosti zaváděna, tak opravdu tady jisté rezervy jsou, takže proto ještě se zdráhám dát jedničku nebo dvojku, je to spíše ta trojka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co teprve, když se podíváme, když jste uvedl to srovnání například se Spojenými státy na německou bazuku, jak se označují opatření, která přijala německá spolková vláda, na záchranu německého hospodářství půjde 1,2 bilionu eur, v přepočtu 33 bilionů korun, ta suma odpovídá zhruba 35 procentům hrubého domácího produktu. Němci tak chtějí zabránit naprostému zhroucení Německa a nás by to nejenom jako sousední zemi, ale i jako ekonomiku, která je velmi navázaná na Německo, mělo určitě zajímat, bude se částečně možná nebo na kolik odvíjet ta další situace od toho, jak se povede Německu, jak Spolková republika bude zvládat tuto situaci?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Jednoznačně ano a vlastně se dá říci, že ten balík opatření německých, o němž jste hovořila, který je opravdu masivní, tak bude částečně i balíkem, který poskytne vzpruhu české ekonomice, protože z ekonomického hlediska jsme sedmnáctou spolkovou zemí Německa, takže stimulace německé ekonomiky je do jisté míry také stimulací ekonomiky české, takže můžeme v tomto smyslu poděkovat německému daňovému poplatníkovi, který samozřejmě ten balík německých opatření platí, že prostě myslí i na nás v tomto smyslu tedy, že my těžíme z té geografické blízkosti k Německu a podpoří to vedle toho samozřejmě českého balíku opatření, který doufám ještě zesílí, tak to podpoří tento německý balík určitě a troufám si říct, že i velmi významně českou ekonomiku a českou zaměstnanost, česká pracovní místa, takže opravdu německý daňový poplatník v tomto smyslu bude nyní zachraňovat i česká pracovní místa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem hospodaření spolkového státu se poprvé po sedmi letech právě v důsledku toho velkého záchranného balíku skončí ve schodku, nově počítá deficit s částkou 156,3 miliardy eur, když se podíváme k nám, vláda navyšuje rozpočtovaný schodek na dějině nejvyšší úroveň 200 miliard korun, je to realistické?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já se obávám, přestože to číslo by nám ještě před 14 dny, před měsícem znělo jako naprosto špatné scifi, že to je stále příliš nízké číslo. Já vidím realistický odhad toho letošního schodku někde v rozmezí od 250 do 300 miliard, možná i nad 300 miliard, pokud opravdu by ta situace probíhala nadále zle, tady těch 200 miliard si myslím, že je jakýsi manévr, aby vláda mohla postupně jaksi salámové, jak se říká, zvyšovat ten schodek ty, i když to nyní bude 250 miliard na konci roku nebo 270, tak už se prostě řekne, no tak ještě něco stalo v průběhu roku, že jsme přestřelili i těch 200 miliard, ale kdyby teď rovnou přišla s tím 300 miliard, no tak už by se mnoha lidem navzdory i té situaci velice tíživé protočily panenky, jak se říká, takže je to částečně politický tah, že to stanovila na těch 200 miliard, což dnes panuje poměrně široká shoda mezi ekonomy, že to je tedy stále spíše nižší číslo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonom Lukáš Kovanda. Bývalí členové bankovní rady Zdeněk Tůma a Mojmír Hampl zveřejnili minulý týden na stránkách Hospodářských novin poněkud provokativní úvahu o tom, zda necháme v zájmu ochrany života, umřít celou českou ekonomiku, oni třeba argumentují tím, že je třeba brát v potaz ekonomické ztráty ze současných opatření, které vyčíslily na 250 miliard a podle nich jsou u nás až příliš tvrdá, co si o tom myslíte, rozvinula se zajímavá polemika expertů?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Shodou okolností v pondělí vydal americký Národní úřad pro ekonomický výzkum studii první svého druhu, která už přímo analyzuje jednotlivé scénáře ekonomického dopadu, šíření koronaviru, zaměřuje se primárně tedy na Spojené státy, ale lze ty výpočty, které ta studie obsahuje, vztáhnout také, troufám si říci na Českou republiku, ta opatření drastická, jak se často říká, tak ve Spojených státech, jak vychází z této studie, zachrání 600 000 lidí, zachrání život takovému to množství lidí, když se to vztáhne na Českou republiku, tak ta skutečnost, že nyní jsou zavřené školy, že jsou uzavřené částečně továrny, že se pracuje z domova, že nosíme roušky, tak tato opatření zachrání život 20 000 našich spoluobčanů, kteří by jinak zemřeli, to znamená, že velice těžko se to hodnotí z hlediska nějakého počtářství, je to prostě věc, řekněme i určitý výraz lidskosti, že tito lidé tady budou nadále s námi. Často jde o starší spoluobčany nebo nemocné a já si myslím, že nelze nikdy poměřit ten, řekněme zisk nebo výnos z tohoto, je to prostě akt i určitého lidství a humánní a v takovém případě jde jakékoliv ekonomické počtářství stranou, takže já si myslím, že postupujeme správně, že ta opatření jsou sice tvrdá, ekonomiku zabrzdí, zastaví, to jednoznačně, ale já si myslím, že dlouhodobě to prostě překonáme a že ukazuje naše společenství, jak to české tak mezinárodní, že je schopno v těchto kritických situacích jaksi upozadit ekonomický zisk a peníze před nějakými vyššími hodnotami, a to si myslím, že bude možná klíčový odkaz z celé této krize a ty ekonomiky byly před tím úderem koronaviru silné, stabilní poměrně a já si myslím, že se dostanou zase poměrně rychle, byť to nebude to písmeno V, ale spíš asi to U, ale dostanou se poměrně rychle zase tam, kde byly před krizí a kdyby ti pisatelé toho článku, kdyby mezi těmi zemřelými byli oni sami, protože to se klidně může stát nebo jejich blízcí jako rodinný příslušníci nebo jejich děti nedejbože, tak já si myslím, že by ten článek nikdy nenapsali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co vám osobně zatím z toho balíku opatření, který se rozšiřuje, jak podpořit ekonomiku v souvislosti se šířením koronaviru, co vám tam zatím chybí?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Mně chybí větší odhodlanost celková a větší záruky vlády, jak se nyní říká na západě často, že udělají všechno, že vláda udělá všechno, co bude v jejich silách, aby nedopustila propad zaměstnanosti, takto jasné, takto jasný signál vůči podnikatelům, vůči firmám, vůči zaměstnavatelům, jsem dosud neslyšel a já hodnotím ty kroky vlády jako opatrnické, vzhledem k té situaci, která opravdu je velice vážná a já si myslím, že Česká republika má nyní na to, aby se i poměrně výrazně zadlužila a to říkám jako zastánce vyrovnaného přebytkového rozpočtu, ale v těch dobrých časech, my jsme bohužel v těch dobrých časech nehospodařili úplně ideálně, ideálně třeba v mých očích hospodařilo Německo, z tohoto hlediska také proto nyní má takové prostředky na záchranu jeho vlastní, ale částečně i české ekonomiky, jak jsme si řekli. Ale nyní je opravdu ten správný čas, kdyby do situace se měla vložit vláda, centrální banka a opravdu tu ekonomiku podpořit, protože jinak budou opravdu masivně zanikat pracovní místa a pokud naše zadlužení nyní je kolem 30 % hrubého domácího produktu, tak když naroste na 40, tak já myslím, že se žádná katastrofa nestane, že nadále si vláda bude moci poměrně snadno půjčovat, že rating České republiky bude stále na velice solidní úrovni, máme prostě v tomto smyslu určitou výhodu oproti jiným zemím a přesně v tuto chvíli bych tuto výhodu využil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co byste očekával tedy konkrétně od České národní banky?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Česká národní banka postupuje, řekněme, správně, protože zrovna včera se vedení České národní banky dohodlo vlastně s ministerstvem financí a vláda už posvětila ten návrh, že Česká národní banka bude moci v případě, řekněme, určité nouze nebo v případě, že si to situace vyžádá, odkupovat dluhopisy vlády České republiky a dluhopisy se splatností delší než jeden rok, to znamená, že pokud nastane určitá kritická situace, tak centrální banka bude, když to řeknu lidově, tiskem nových peněz, financovat právě ten český dluh, který bude vznikat na ministerstvu financí, lépe řečeno, bude vznikat v tom rozpočtu, jak se budou financovat všemožné záchranné programy, jak se bude navyšovat, jak se budou navyšovat peníze, aby i v této době mohly dále růst třeba důchody, starobní penze a tak dále. Je to samozřejmě krok velice kontroverzní, protože opravdu to částečně je tak, že centrální banka tiskem nových peněz financuje dluh vlády, což už má velice blízko k té takzvané monetizaci dluhu, neboli opravdu pokrývání dluhů, splácení dluhů tiskem nových peněz, ale v této situaci tak postupují i ostatní centrální banky světové v čele s tou americkou a já si myslím, že za dané situace je to krok, který lze kvitovat a myslím si, že může v krajním případě také české ekonomice pomoci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak korona zamává s korunou?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Tak korona opravdu s korunou mává velice znatelně, protože koruna v minulém týdnu oslabila vůči euru na svoji nejnižší úroveň od začátku roku 2015. Dokonce jeden čas se ocitl ten kurs nad úrovni 28 Kč korun za jedno euro, ale nyní přece jenom, jak se do situace celosvětové vkládají centrální banky a vlády třeba i ta americká, jak jsem o tom hovořil, tak zdá se, že je tu určitý tlak na opětovné posilování české měny, což je samozřejmě příznivé, protože příliš slabá česká koruna je velice nevýhodná v případě zotavování, že české ekonomiky, neboť škodí například dovozcům a my máme v České republice poměrně vysokou, takzvanou dovozní náročnost exportu, to znamená, že podstatná část toho, co se vyveze, tak nejdřív musela být dovezena zase a když je koruna příliš slabá, no tak ten dovoz zdražuje a celkově poškozuje třeba český průmysl nebo českou ekonomiku jako celek, takže do určité míry slábnutí koruny lze považovat za opatření, které stimuluje ekonomiku, protože se pomáhá vývozcům, ale jestliže koruna je slabá až příliš, tak už to škodí, takže nyní pozitivní, že koruna poněkud posiluje tedy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká ekonom Lukáš Kovanda. Co všechno ještě změní koronavirus Lukáši Kovando, někteří obchodníci, například reagují na zákaz prodeje v kamenných obchodech, rozjíždí různé eshopy, už jste se zmínil sám o tom, že řada lidí má-li tu možnost, využívá home office, tedy práci z domova.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já myslím, že to změní opravdu hodně a že možná to nebudou změny typu nějakých revolučních změn, ale že jaksi urychlí ten evoluční vývoj v řadě oblastí, například v té oblasti přechodu na online ekonomiku, protože lidé jak nyní pracují z domova, jak už nejednají osobně, ale konference, videokonference, telekonference se pořádají třeba prostřednictvím Skypu, prostřednictvím online platforem dalších, tak zjišťují, že není často potřeba, třeba cestovat na druhý konec republiky, že není potřeba cestovat na druhý konec světa, že není třeba ani tak často docházet do práce, do kanceláře, že řadu věcí lze řešit takto prostřednictvím sítě, stejně tak i potraviny si mohou objednat právě prostřednictvím různých těch donáškových online platforem, takže v tomto smyslu i lidé, kteří dosud tyto služby nevyužívali, třeba střední nebo dokonce starší generace, tak najednou ty okolnosti je prostě donutily, aby o tom začali uvažovat, začali to používat a často tihle ti lidé zjistí, že je to vlastně pohodlné, že jenom z určité setrvačnosti zůstávali přitom starém modelu, tedy nakupování v obchodu nebo osobních konferencích, osobních setkávání, ale nyní vidí, že to lze řešit i jinak a já si myslím, že po odeznění té koronavirové nákazy, její stabilizaci už prostě u toho zůstanou, už se tomu uvyknou, a to samozřejmě je určitým bonusem této celé situace pro ony různé platformy online, ale samozřejmě je to tíživé pro ty tradiční kamenné obchody nebo pro, řekněme i třeba pronajímatele kancelářských prostor, kteří už nemusí mít takovou poptávku po svých službách jako před tím úderem, ale samozřejmě je tady spousta dalších faktorů, jak se vlastně ta koronavirová krize projevuje. Například v Singapuru zkoumali to, jak bankovky přenášejí choroby, zjistili, že na bankovkách je tolik různých bakterií organismů, které způsobují choroby, jako třeba na záchodovém prkénku nebo jako na podrážce našich bot, takže i toto je věc, která může urychlit přechod ke zcela bezhotovostní ekonomice, protože lidé celosvětově si nyní uvědomí, že právě i bankovky či mince mohou být zdrojem nějaké závažné nákazy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Také pohonné hmoty, o kterých jste se už zmínil, zlevňují nejrychleji za více než 10 let, co myslíte, proč a kdy by se mohl ten volný pád zastavit?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Jedním z mála pozitiv dá-li se o tom tak hovořit v té současné náročné situaci, je zlevňování, jak jste řekla právě pohonných hmot, které opravdu velice dramaticky zlevňují nejen kvůli koronaviru, ale také kvůli té zmiňované cenové válce, Saúdské Arábie s Ruskem a částečně také se Spojenými státy. Tam ten propad cen ropy je opravdu nebývalý, když se podíváme na cenu ropy v tom reálném vyjádření, tedy po zohlednění inflace, tak vlastně pohonné hmoty a vůbec ropa nebo ropa v České republice cenově koruna, korunová cena ropy, barelu ropy je vlastně nejnižší od roku 1999, to znamená nikdy ropa v korunách nebyla tak levná, jako je právě v této době a to samozřejmě vede k dramatickému propadu cen pohonných hmot, stejně tak dalším pozitivem může být to, že budou zlevňovat hypotéky, hypoteční sazby, budou klesat ruku v ruce s tím, jak bude centrální banka česká dále stimulovat ekonomiku, snižováním úrokových sazeb, už pravděpodobně na svém zítřejším zasedání sníží opět razantně o půl procentního bodu úrokové sazby, což se pak projeví výrazným zlevněním hypoték.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je podle vás něco v té ekonomické oblasti, čeho bychom se, pokud možno měli vyvarovat nějakého opatření, nařízení, změny?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Myslím si, že v tuto chvíli tím největším nebezpečím je přílišné opatrnictví, přílišné, příliš nízká akceschopnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To je ten důraz na tu razanci, o které jste mluvil?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ano, přesně tak, to je to, proč stále české vládě dávám trojku, opravdu čelíme nebývalé situaci, vezměme si, že ten propad té ekonomiky a ten propad, který hrozí celosvětové hospodářství, globální hospodářství v letošním roce ten může být opravdu nejzávažnější v celých poválečných dějinách, to znamená, že ještě může být ten propad planetární ekonomiky, když to řeknu takto hlubší než v roce 2009, vlastně čelíme opravdu svým způsobem nejhorší ekonomické krizi od třicátých let od velké hospodářské krize a v takové situaci, pokud chceme zabránit tomu, co se tehdy dělo, jak známe z těch filmů černobílých a fotografií, ty fotky na polívku, nezaměstnaní, kteří nemohli najít ani tu nejprostší práci, pokud tomuto chceme zabránit a já si myslím, že tomu zabráníme, protože sociální síť, systém sociálně zabezpečeni je úplně někde jinde pochopitelně než ve třicátých letech, ale jestliže nechceme dopustit nějaké opravdu společenské otřesy, které by pak mohly mít dopad i do oblasti politické, jak také měla ta krize třicátých let, tak bychom měli opravdu spojit své síly, jak v té oblasti fiskální rozpočtové, tedy to co má v gesci vláda a vlády obecně mezinárodně, tak to co má v gesci centrální banka, tedy tu oblast měnovou, měnově politickou, já zatím vnímám, že i tady jsme si vzali poučení z té krize z doby před 10 lety a opravdu akceschopnost je troufám si říct vyšší, než byla před 10 lety, ale už to není ta pětka nebo čtyřka, když to známkuju, je to ta trojka, ale stále jak říkám, je tu určitá rezerva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Situaci budeme i nadále sledovat, aktuální stav nakažených v České republice 1497, vyléčených je 10 lidí. Hostem dnešního Jak to vidí byl ekonom Lukáš Kovanda, děkuji vám za to, mějte se pěkně.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Děkuji za pozvání a přeji všem hodně zdraví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zítra se můžete těšit na názory gerontoložky Ivy Holmerová, Zita Senková přeji dobrý den.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin