Dvě ekonomiky, na nichž je ta česká zásadně závislá, hlásí dnes další špatná čísla. Průmyslová výroba v Číně se v červenci propadla na minimum od roku 2002, když si meziročně polepšila pouze o 4,8 procenta, což je na tamní poměry velice málo. Německá ekonomika opět koketuje s recesí. Ve druhém čtvrtletí se oproti tomu prvému propadla o 0,1 procenta. Pokud se údaj potvrdí a propad nastane i ve čtvrtletí právě probíhajícím, což třeba i kvůli zmíněnému fatálnímu zpomalení čínské průmyslové výroby nelze vyloučit, bude Německo oficiálně v recesi.
Mezikvartální propad německé ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí se čekal, nad očekávání dobře dopadl alespoň její meziroční růst. V porovnání s obdobím loňského dubna až června letos německá ekonomika přidala podle dnešních čísel (která se ještě mohou měnit, jde o první odhad) 0,4 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali s meziročním růstem jen ve výši 0,1 procenta. Tato zpráva pomohla nahoru výnosům německých dluhopisů, což znamená, že trh ji přijal pozitivně.
Dalším pozitivem je včera oznámené rozhodnutí Trumpovy administrativy odložit zavedení cel na část čínského spotřebního zboží ze září na prosinec. Peking zároveň signalizuje, že nadále počítá s jednáním o obchodní dohodě s USA v původním, zářijovém termínu. Trh v posledních dnech dost pochyboval o tom, že k těmto jednáním vůbec dojde. Rétorika mezi USA a Čínou je totiž značně vyhrocená, v Číně se i z oficiálních míst ozývají hlasy, že USA stojí za nynějšími masovými protesty v Hong Kongu.
Částečně uklidnění situace v Hong Kongu je další pozitivní zprávou pro trhy. Pomohlo stabilizovat například akcie hongkongské aerolinky Cathay Pacific, které se v důsledku vpádu demonstrantů do letištních budov a terminálů a kvůli souvisejícímu rušení stovek letů v uplynulých dnech citelně propadaly. Svět se však stále s obavami táže, zda Čína nakonec nepoužije v masivní míře svých bezpečnostních složek, aby situace v Hong Kongu stabilizovala. Varováním je třicet let starý zásah na Náměstí nebeského klidu v Pekingu. Byla to tehdy především lidská tragédie, měla však i ekonomickou dimenzi. Čínská ekonomika ztratila kvůli masakru důvěru mezinárodních investorů a její výkon klesl nejhlouběji od Maových časů, pod tři procenta meziročního růstu HDP. Od té doby tak nízký také nikdy nebyl. Lze spekulovat, že si Peking i proto vzal z tehdejšího zásahu ponaučení a nebude jej nyní opakovat v Hong Kongu.
Tak jako tak, obchodní válka, jež stahuje čínskou, ale také německou ekonomiku zdaleka nekončí. Už koncem roku se výrazněji projeví také v ČR, která až dosud vykazuje překvapivou odolnost vůči jejím dopadům. Meziroční růst ve druhém čtvrtletí činil v Česku 2,7 procenta dle předběžných odhadů, čímž mírně překonal očekávání.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
