Česká koruna dnes citelně oslabuje. Vůči euru znehodnotila až nad úroveň kursu 25,67, tedy na svoji nejslabší úroveň od loňského října. České měně nepomáhá nyní ani to, že Česká národní banka letos zvýšila úrokové sazby – jako jediná ze všech centrálních bank světa. Zvýšení sazeb sice vytváří tlak na posílení měny, ten je však za nynějších podmínek na světových trzích zcela utlumen, a dokonce více než kompenzován tlaky, jež způsobují oslabení české měny.
K již déle působícímu tlaku v podobě obav z dalšího šíření koronavirové nákazy se dnes přidává tlak v podobě ropné cenové války, kterou o víkendu rozpoutala Saúdská Arábie. Ropné království zlevnilo svým odběratelům v Americe, Evropě i Asii ropu tak dramaticky, že jim to „vyrazilo dech“. Takové zlevnění saúdské ropy nenastalo za posledních více než dvacet let. Rijád se snaží dramatickým zlevněním získat větší tržní podíl, na úkor Ruska a vlastně všech dalších těžařských zemí, včetně USA s jejich břidličnými těžaři.
V důsledku se dnes cena ropy Brent propadla nejvýrazněji od války v Iráku roku 1991, po začátku obchodování v mžiku ztratila více než třicet procent. Vážně hrozí propad cen ropy pod úroveň třiceti dolarů za barel, nebo dokonce do blízkosti dvaceti dolarů za barel. Pokud by takové zlevnění bylo trvalejšího rázu, vyvolá nejen ekonomickou krizi podstatné části světové energetiky, ale také politické otřesy v zemích Zálivu, dost možná tedy i závažný a třaskavý otřes geopolitický.
V prekérní situaci se ocitá také americký prezident Donald Trump. Na Rijád vždy tlačil, aby vytvářel podmínky pro zlevnění ropy. Levnou ropu pak v USA vydával za svůj politický úspěch. Nyní však Rijád zlevňuje ropu „až příliš“, natolik, že je ohrožena podstatná část amerického ropného průmyslu, zejména tamní břidliční těžaři. Břidliční těžaři mají vyšší náklady produkce a nejsou při nízkých cenách suroviny ziskoví. Musí svoji produkci omezit. To znamená propouštět. Nezřídka k propouštění může dojít ve státech USA, které jsou pro Trumpa důležité z hlediska jeho probíhajícího boje o znovuzvolení.
Kromě koronaviru se tedy na trzích šíří další zásadní nejistoty: co teď bude se světovou energetikou, co teď bude s Blízkým východem a kdo vlastně bude od příštího roku americkým prezidentem?
Takto enormní nejistoty pochopitelně vedou investory k tomu, že se zbavují rizikovějších aktiv včetně české koruny. Kalkulují navíc s tím, že Česká národní banka bude muset rychle své sazby zase snížit, což atraktivitu české měny dále sníží.
Nejen koruna je obětí dnešních masivních výprodejů. Do takzvaného medvědího trhu, definovaného jako dvacetiprocentní pokles v porovnání s aktuálním maximem, dnes vstupuje německý či britský akciový trh. Při otevření ztratily přes sedm, resp. osm procent a navázaly tak na dnešní dramatické propady asijských trhů. Obří propad se čeká také po otevření amerických burz.
Na řadě jsou centrální banky a vlády, v prvé řadě americký Fed a americká vláda. Musí přijít s koordinovanou a masivní záchrannou akcí jak v oblasti fiskální, tak monetární. Mezinárodní spolupráce, jež přirozeně vytváří podmínky pro takový koordinovaný zásah, je však v posledních letech soustavně narušována, například obchodními válkami a zaváděním cel. Existuje tedy slabší potenciál pro účinnou mezinárodní akci, což investorům jen přidává na již tak enormní nejistotě.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
