Největší americká banka JP Morgan se chystá přesunout své zaměstnance z Frankfurtu do Londýna. Obává se, že Německo se bude přes zimu potýkat s blackouty, před nimiž chce chránit je i svůj byznys. Plány banky jsou součástí souboru nouzových opatření, která hodlá uplatnit, zhorší-li se v Německu dále energetická situace.
V souvislosti s brexitem někteří tvrdili, že bankéři budou utíkat z Londýna, situace je opačná…
Německo společně s Českou republikou totiž představuje dvě země EU, které jsou vůbec nejvíce dotčeny přerušením dodávek plynu potrubím Nord Stream 1. V pátek minulý týden ruský plynárenský gigant Gazprom oznámil, že kvůli technickým potížím s turbínou a ovšem i kvůli sankcím, které jsou jejich důvodem, dodávky přeruší. Na dodávkách z Nord Streamu 1 je závislé jak Německo, tak Česko, do jehož plynovodní sítě přivádí plyn z Nord Streamu 1 plynovod OPAL. Tímto potrubím však momentálně žádný plyn neteče (viz graf níže). Stejně jako Česko je od ruského plynu zcela odříznuté Německo.
Přitom ovšem Rusko nadále plyn dodává do EU ukrajinským tranzitním plynovodem, a to Slovensku, Rakousku a Itálii. Ovšem i těmto zemím posílá jen zhruba třetinu nasmlouvaného objemu. Naopak nad rámec nasmlouvaného objemu dodává plyn Maďarsku, které je nyní z hlediska dodávek ruského „ostrůvkem stability“ v EU. Maďarsko ale získává ruský plyn z plynovodu TurkStream, který surovinu vede z Ruska do Turecka po dně Černého moře a pak dále na Balkán. A přes Srbsko právě i do Maďarska. Budapešť si o prázdninách vyjednala navýšení dodávek, má však s Gazpromem přímý kontrakt.
Už letos v červenci a v srpnu byl TurkStream, zprovozněný teprve roku 2020, historicky vůbec poprvé hlavním plynovodním zdrojem dodávek ruského plynu do Evropy. Červencová data jsou však zkreslena plánovanou odstávkou Nord Streamu 1, která je pravidelnou každoroční záležitostí. Letos odstávka trvala deset dní. Historicky přelomová tak jsou právě srpnová data. Podle údajů analytické společnosti S&P Global Commodity Insights Rusko v srpnu dodalo do Evropy Turk Streamem celkem 1,2 miliardy metrů krychlových plynu, zatímco tranzitním cestou přes ukrajinské území 1,1 miliardy metrů krychlových a Nord Streamem 1 jen necelou miliardu.¨
Jak v posledních deseti letech přitékal do Česka plyn z Nord Streamu 1… (v milionech kubíků denně, zdroj: Bloomberg)
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
